Online magazín o tom, jak ušetřit a inspirovat se ve světě energií

Aktuálně čtete

E-car sharing: Elektromobil nevlastnit, ale sdílet
4 min 2559
8.12.2020 / Daniel Storch / 4 min. čtení

E-car sharing: Elektromobil nevlastnit, ale sdílet

E-car sharing: Elektromobil nevlastnit, ale sdílet
Možná platí, že co je doma, to se počítá, ale ve věci vlastnictví vozů by se tato mantra mohla brzy změnit. Po éře spalin nastupuje epocha elektřiny, ve které se pravděpodobně víc vyplatí auta sdílet, než je mít zaparkovaná před domem.

Ve městě i na venkově vozy stráví drtivou dobu svojí životnosti v nečinnosti, aniž by z nich plynul jakýkoli užitek. Vyvstává tedy otázka, je-li skutečně nezbytné auta vlastnit, což přímo vede ke stále častěji skloňovanému tématu tzv. carsharingu. Ale myšlenku lze dovést ještě dál. Pokud by měla vozidla nejen přestat zabírat místo, ale zároveň snížit svůj hlukový a především exhalační příspěvek do ovzduší, proč nesdílet rovnou elektromobily?

Když je něco drahé

V Norsku nebude nový „benzín“ anebo diesel k sehnání již v roce 2025. V Německu a Británii v roce 2030. Ve Francii v roce 2040 s tím, že červenou kartu dostanou i hybridy kombinující spalovací motor s elektromotorem. To jsou pro „čisté“ elektromobily zajímavé zprávy, ovšem je nutné dodat, že přicházejí ze zemí, které se na celospolečenskou změnu připravují dlouhodobě.

Podle analýz specializovaného webu Electrive.com kolem 45 % společností poskytujících v Evropě carsharingové služby již přešlo na kompletní elektrifikaci. Některé tak učinily proto, aby získaly náskok při zvykání zákazníků na elektrovozy, jiné v reakci na nejrůznější restrikce v čele se zaváděním nízkoemisních zón a některé, jako stockholmské Aimo nebo vídeňské ELoop, z přesvědčení. Podle Evropské agentury pro životní prostředí stále platí, že jakkoli nabitý elektromobil je stále méně zátěžový než benzínový či naftový vůz, přičemž pokud je nabíjen z obnovitelných zdrojů, jeho emisní stopa činí čistou nulu.

e-car sharing_1

Větší i menší města a organizace, toužící po přirozeném snížení počtu vozidel, hluku a zlepšení ovzduší, jdou těmto společnostem na ruku a samy se snaží tlačit elektromobilitu vlastním příkladem. Stačí vzpomenout na německou Deutsche Post, která si dokonce staví elektrododávky StreetScooter. V ranku veřejných služeb nestojí stranou ani pražská policie, která před několika měsíci obdržela první z osmatřiceti elektromobilů Hyundai Ioniq, které budou nyní pomáhat a chránit obyvatele metropole.

Začala elektrická revoluce

Květnová zpráva Evropské federace pro dopravu a životní prostředí uvádí, že trh s elektromobily by se letos mohl na starém kontinentu až ztrojnásobit. Zatímco prodej konvenčních vozů klesl o 29 %, nových elektrifikovaných aut se tento propad skoro nedotknul. Ba co víc, v prodejích poprvé předhonily nové diesely, což některá specializovaná média označují za „elektrickou revoluci“. Česká republika, která je vůči elektromobilitě dlouhodobě spíš skeptická, přispívá rovněž, třebaže Češi dávají před e-auty přednost spíše hybridům.

Do října letošního roku přibylo i přes koronakrizi dle statistik Svazu dovozců automobilů na tuzemské cesty 1888 elektromobilů, přičemž celkem jich u nás jezdí kolem 5000. Pozvolna přibývá i počet dobíjecích stanic, které jsou pravými klíči k evoluci - momentálně se jejich počet pohybuje kolem čtyř set. Spíše menší počet elektromobilů u nás nicméně našeptává, že elektronický carsharing zatím v Česku zůstává spíš Popelkou.

e-car sharing_2

I společnosti, zabývající se carsharingem u nás, hlásí, že jejich elektroflotily jsou momentálně sporé. Potvrzuje to i Roman Filip, předseda Asociace českého carsharingu (AČC):

„Členové AČC aktuálně nemají ve svých flotilách zařazeny téměř žádné čistě elektrické vozy, čísla se pohybují v řádu jednotek. Důvodů pro to je hned několik: Např. společnost Anytime se specializuje na používání hybridních vozů značky Toyota. Dále např. společnost Car4Way měla ve své flotile v předminulých dvou letech 70 čistě elektrických vozů VW e-Golf. Bohužel praxe ukázala, že toto vozidlo nebylo pro provoz v carsharingu zcela vhodné, a to vzhledem k výši půjčovného, které reflektovalo vysokou pořizovací cenu, užitným vlastnostem a v neposlední řadě i vzhledem k určité ,nesmělosti uživatelů k elektromobilitě ve vztahu k dojezdu a k nabíjení. Samozřejmě se ze začátku provozování projevil zvýšený zájem a lidé si chtěli novinku ,vyzkoušet, ale postupem času u těchto lidí zvítězil pragmatický přístup. To způsobilo, že se okruh zákazníků zúžil na silně ekologicky smýšlející zákazníky, kteří cenu až zas tak moc neřešili.“

TIP

Díky kartě E.ON Drive můžete jednoduše využívat síť našich dobíjecích stanic a zároveň získáte kompletní řešení pro emobilitu!

Michal Šimoník z Autonapůl, jednoho z větších tuzemských carsharingových hráčů, pak upřesňuje: „V tuto chvíli máme ve flotile 1x Renault Zoe, brzy zařadíme 1x Citigo E IV, postupně chceme flotilu elektrických vozů rozšiřovat včetně rozšíření do dalších z devíti měst, kde Autonapůl zatím funguje, protože zájem o ně postupně stále roste. Zvažujeme zařazení i výrazně lepších modelů elektromobilů, např. Tesla.“

Nová cesta pro Prahu

V tuto chvíli u nás čistě elektrické vozy na carsharing jako dominantu svého podnikání poskytují jen společnosti GreenGo anebo Re.volt, jejichž miniautíčka lze potkat v Praze. Přitom ještě nedávno to vypadalo, že sdílení elektromobilů bude v režii metropole samotné. Ve spojitosti s tím si možná vzpomenete na kauzu z roku 2019, v níž figuroval pražský magistrát. Rozpracovaný miliardový tendr na provoz systému sdílených automobilů na elektrický pohon na území hlavního města a související služby tehdy po volbách nové vedení smetlo ze stolu. Daný projekt, zasahující do již existujícího trhu a vynikající korupčním potenciálem, byl zrušen s odkazem na technické nesrovnalosti a odsunut k ledu.

e-car sharing_infobox

Město pak zvolilo odlišnou strategii, což potvrzuje i Marek Vácha z Institutu pro plánování a rozvoj hl. města Prahy (IPR): „Obecně vzato se podpora e-carsharingu ubírá jiným směrem. Carsharing podporuje Praha parkováním zdarma, resp. manipulačním poplatkem pro automobily, které provozují různé společnosti v rámci České asociace carsharingu. Elektromobily zatím parkují zcela zdarma a spousta společností díky tomu do Prahy se svými sdílenými elektromobily expandovala. Je pravda, že tato výhoda zcela jistě zmizí a bude nahrazena jiným zvýhodněním elektromobilů, patrně slevou. Podmínky pro provozování carsharingu rovněž doznají změn. Hlavním cílem je, aby carsharing fungoval pro město, redukovalo se tak soukromé vlastnictví automobilů a aby zóny placeného stání fungovaly.“

Zároveň ale Vácha potvrzuje, že město si dosud není zcela jisté, jak naložit se samotným sdílením aut, potažmo i elektromobilů: „V dohledné době by měla vzniknout nějaká ucelená koncepce ukotvení sdílených dopravních prostředků v dopravním systému města. Dosud totiž postupujeme spíše defenzivním způsobem a snažíme se postupně tyto služby regulovat tak, aby město nepoškozovaly.“

e-car sharing_3

Praha v tom ale není sama. Podobné čekání hlásí také Haná. Martin Luňáček z projektu řešení městské mobility a dopravy Spokojená Olomouc k tomu v souvislosti s problematikou stání uvádí: „Nová parkovací politika, kterou v současné době město pořizuje, počítá se zvýhodněním jak elektromobilů, tak i sdílených vozidel. Jak budou jednotlivé parametry zvýhodnění nastaveny, je v současné době předmětem diskuze. O konečné podobě návrhu parkovací politiky bude veřejnost informována na počátku příštího roku, kdy proběhne i další řada veřejných projednání.“

Zájem měst i krajů trvá

Z obou těchto hlasů a i z mnoha dalších nicméně sálá důležitá a pozitivní věc. Města o carsharingu i sdílení elektromobilů již vědí a jsou mu výrazně nakloněna. Zjevné je to například i v dokumentu Strategie podpory alternativních pohonů v Praze do roku 2030, který se mimo jiné vyslovuje k výstavbě potřebné infrastruktury a během dekády počítá jak s vybudováním 500 nabíječek, tak s dobíjením z pouličního osvětlení. Přípravou generelu rozvoje dobíjecí infrastruktury v hlavním městě byl pověřen Operátor ICT. Analýza také předpokládá, že do roku 2030 by na území Prahy mohlo mít svůj domov až 400 000 vozů s elektrickým pohonem, což se pochopitelně odrazí i na sdílení elektromobilů. Zároveň zaznívají hlasy z řad radních po elektrifikaci pražských taxislužeb. Jedno z mott koncepce Smart Prague do roku 2030 od OICT pak zní: „Se sdíleným elektromobilem po celé Praze levněji a pohodlněji než vlastním vozem. Soukromá auta dobíjená ve sdílené síti.“

e-car sharing_4

E-car sharingu jde na ruku ale i vyšší instance, Národní akční plán čisté mobility, který chce s pomocí evropských strukturálních a investičních fondů prosadit 14% podíl obnovitelných zdrojů energie v dopravě a povinný podíl nízko a bezemisních vozidel v rámci nadlimitních veřejných zakázek.

Jinak řečeno, navzdory konzervativnosti tuzemských řidiček a řidičů se jeví nástup doby elektrické jako nevyhnutelná danost. Podle zprávy agentury Allied Market Research představoval celosvětový trh elektrických vozidel v roce 2019 více než 162 miliard dolarů, přičemž v roce 2027 by to mělo být už přes 800 miliard a Česko bude pochopitelnou součástí tohoto tržního varu. A pokud ceny elektromobilů nezačnou strmě klesat, význam e-sharingu poroste, a to ve prospěch zákazníka. Jen si možná budeme muset zvyknout, že být vlastníkem auta není nutnou samozřejmostí. Na závěr můžeme ještě dodat jednu myšlenku Romana Filipa z AČC, vztaženou nejen k Praze, ale obecně k lidnatým aglomeracím:

„Praha má před sebou větší výzvy v rozvoji udržitelné a čisté mobility na svém území, včetně kroků pro zajištění klimatického závazku ohledně snížení emisí. Tak si myslím, že momentální podpora je aktuálně dostatečná. Co by město mohlo více udělat, je jít vlastním příkladem ve využití elektromobility a čisté mobility obecně. Ale to má již jistě v plánu.“

e-car sharing_5

Nejlepší články e-mailem