Energetika stojí před zásadní proměnou. Klíčovou roli budou hrát nové zdroje

Evropská unie má za cíl udržet globální oteplování na uzdě. V roce 2015 si proto na summitu OSN o klimatických změnách v Paříži stanovila jasnou energetickou politiku. Jejím cílem je udržení globálního oteplování na bezpečné úrovni. Docílit toho chce především omezováním skleníkových plynů. Regulace chystané na rok 2020 silně dopadnou na automobilový průmysl. Výrobci budou muset rapidně snížit průměrné emise oxidu uhličitého u svých vozů. V opačném případě budou platit miliardové pokuty.

Aby se automobilkám podařilo emise snížit, budou muset ve velkém začít produkovat vozy s čistým pohonem. Většina velkých firem sází především na elektromobily. Vozy s elektrickým pohonem mají totiž nulové emise, a tudíž také nejvíce snižují automobilkám průměr CO2 na jeden vyrobený vůz. Automobilky plánují do elektromobility investovat ve velkém. Německý koncern Volkswagen například v půlce listopadu oznámil, že do alternativních paliv investuje během následujících pěti let 44 miliard eur (zhruba 1,1 bilionu korun). Cílem je posunout technologii v oblasti elektromobilů, aby se zvýšil jejich dojezd, snížila doba nabíjení baterie a také se srazila pořizovací cena. To vše je nezbytné k tomu, aby začali mít o elektromobily zájem potenciální kupci.

Příští rok bude pro automobilky klíčový. Půjde o poslední rok před chystanou regulací. Řada z nich již proto chystá změny ve výrobě a zahájí prodeje nových modelů, které budou poháněny alternativním palivem.

Pokud se automobilkám podaří přesedlat na výrobu elektromobilů, bude to znamenat velkou změnu pro průmysl. Už jen proto, že elektromobily nejsou tak náročné na výrobu jako vozy se spalovacím motorem. Klasická auta obsahují výrazně více dílů – výfukové systémy, převodovku či součástky do motoru. Pokud by tak v budoucnu elektromobily nahradily tradiční auta, znamenalo by to mimo jiné konec pro velké množství výrobců dílů.

Bez čeho se elektromobily neobejdou, jsou baterie. V této oblasti ale zatím zůstává Evropa pozadu. Bateriové články se dovážejí z Asie, suroviny pro jejich výrobu pak z Afriky. Pokud se situace nezmění, Evropa se může během několika let stát závislá právě na Asii. Francie proto koncem listopadu vyzvala evropské výrobce automobilů a baterií, aby vytvořili konsorcium a společně našli cestu, jak konkurovat dominantním asijským výrobcům. Místopředseda Evropské komise pro energetiku Maroš Šefčovič v souvislosti s tím oznámil, že je třeba najít způsob, jak suroviny pro výrobu baterií těžit přímo v Evropě.

Šefčovič odhaduje, že se v roce 2030 hodnota trhu s bateriemi vyšplhá na 250 milionů eur. A to za předpokladu, že bude v provozu 25 - 30 milionů elektromobilů. Klíčem k tomu je budovat v Evropě továrny na baterie. Jejich výstavbu se již v listopadu rozhodla podpořit německá vláda, která vyčlenila přibližně miliardu eur na podporu výroby bateriových článků.

Velkou roli v oblasti dalšího vývoje energetiky budou v následujících letech hrát také firmy a jejich přístup k životnímu prostředí. V současné době přibývá společností, které chtějí být šetrné k životnímu prostředí. V Česku může být příkladem Moneta Money Bank, která před časem oznámila, že v nejbližších letech vymění většinu svých firemních aut se spalovacím motorem za elektromobily. Více firem také zvažuje investice do fotovoltaických panelů, jejichž pomocí by si mohly alespoň částečně vyrábět elektřinu.

Především ale firmy hledají úspory. V době, kdy se ekonomice daří, podniky ve větší míře investují do opatření, která jim pomáhají efektivněji využívat energie. Může jít o dílčí opatření, jako je zateplení budovy či výměna osvětlení, nebo o komplexní řešení. Energetické společnosti jsou dnes schopné pomocí moderních technologií provést podrobnou analýzu spotřeby a podle toho pak vytvořit firmě na míru balík úsporných opatření. V tomto ohledu přibývá takzvaných EPC projektů. Jedná se o komplexní energetická opatření, v rámci kterých poskytovatel garantuje firmě po určitou dobu minimální úspory. Velké podniky takto mohou ročně uspořit až desítky milionů korun.

Vedle úspor je to také automatizace výroby, do čeho firmy investují. Právě v Česku se dá v tomto ohledu očekávat příští rok velký zájem. Důvodem je především rekordně nízká nezaměstnanost. Firmy mají nouzi o lidi. Podle Hospodářské komory budou příští rok poptávat až půl milionu pracovníků.

Nejobtížnější je dnes pro firmy sehnat na trhu práce kvalifikované dělníky. Podnikům se nedaří sehnat nové lidi, a to ani navzdory snaze státu zjednodušit zaměstnávání cizinců ze zemí mimo EU. Řešením tíživé situace může být právě robotizace. Do té již letos české firmy ve větší míře investovaly. Potvrzují to čísla Českého statistického úřadu. Výdaje do moderních technologiích podle nich ve druhém čtvrtletí letošního roku výrazně přispěly k meziročnímu růstu HDP, konkrétně o 1,4procentního bodu.

Čím více však budou roboti zodpovědní za výrobu, tím více bude pro firmy důležité, aby předešly případným výpadkům elektřiny. Dá se proto očekávat, že rovnoměrně s investicemi do automatizace porostou také investice do záložních zdrojů energie, které zajistí dodávky proudu i v případě blackoutu.