Online magazín o tom, jak ušetřit a inspirovat se ve světě energií
15.1.2019 / wac

Evropa začne stavět továrny na baterie. Česko podpoří fotovoltaiku na střechách domů

Evropa začne stavět továrny na baterie. Česko podpoří fotovoltaiku na střechách domů
Evropská unie plánuje ve velkém investovat do výstavby továren na výrobu baterií. Bojí se, že by se jinak stala do budoucna závislá na asijských výrobcích. Evropským trhem může letos výrazně zahýbat Brexit. Ten může mít vliv i na Česko, které chystá velké změny v oblasti energetiky. Ve větší míře začne investovat do obnovitelných zdrojů. Politici se letos také vrátí k otázce dostavby nového bloku Dukovan.

1.

Evropě chybí kapacita na výrobu baterií

Evropská unie nutně potřebuje zvýšit svou kapacitu na výrobu baterií. Ukládání energie bude hrát v následujících letech čím dál tím větším roli. A to mimo jiné kvůli očekávanému nástupu elektromobilů. Přibližně 80 procent kapacity na výrobu baterií ve světě se však dnes nachází v Asii. Lépe než EU jsou na tom i Spojené státy americké, které drží 15 procent kapacity. Na 28 členských států EU připadají pouhá 4 procenta. To je nutné změnit, aby se Evropa v příštích letech nestala zcela závislou na cizích dodavatelích.

Brusel chce podle listu Financial Times poskytnout značnou podporu společnostem, které chtějí budovat velké továrny na výrobu baterií. Skupinám, které se do těchto projektů pustí, nabídne spolufinancování v řádech až miliard eur. Místopředseda Evropské komise pro energetickou unii Maroš Šefčovič na podzim loňského roku uvedl, že ambice budovat takzvané gigafactory mají zatím čtyři skupiny. Příkladem je švédská společnost Norhvolt, která chce do roku 2023 vybudovat vůbec největší evropskou továrnu na baterie. Se stavbou začala v loňském roce. Podle dosavadních odhadů se by roce 2030 hodnota trhu s bateriemi vyšplhá na 250 milionů eur.

2.

Brexit oslabí zastánce jádra

K 29. březnu letošního roku plánuje Velká Británie opustit Evropskou unii. To může mít zásadní vliv na budoucnost evropské energetiky. Brexit pravděpodobně oslabí skupinu členských států, které využívají jaderné elektrárny. Z 28 zemí EU jich v současné době využívá jadernou energetiku přesně polovina, tedy 14. Po Brexitu se tak misky vah nakloní na stranu států, jež jaderné elektrárny nemají. Británie navíc dosud fungovala jako spojenec Česka v plánech na výstavbu nových jaderných bloků.

Obavy z vlivu Brexitu na energetický trh má i samotná Británie. Tamní úřady si nechaly před časem zpracovat analýzu, podle které odchod z EU způsobí zvýšení cen elektřiny a zhorší stabilitu dodávek ve Spojeném království. Ohrožena je podle analýzy, kterou zveřejnil server BuzzFeed, také výstavba jaderné elektrárny Hinkley Point C. Evropský trh je dnes pro Británii klíčový. Členské státy dodávají Spojenému království 12 procent plynu a 5 procent elektřiny. Tento podíl se má navíc v následujících letech ještě zvyšovat.

Brexit

3.

Konec fixace může znamenat skokový nárůst ceny elektřiny

Rok 2018 se nesl ve znamení růstu cen elektřiny. Od loňského ledna poskočily ceny na velkoobchodních trzích o 65 procent. Pocítily to i české domácnosti. Některým dodavatelé zvedli poplatky začátkem roku, jiní si připlatí až letos. Přestože podle analytiků mohou české domácnosti očekávat nárůst poplatků za elektřinu v průměru o 10 procent, některé skupiny odběratelů letos pravděpodobně čeká skokový nárůst až o několik desítek procent. Jedná se o ty klienty energetických společností, kterým letos končí speciální slevy a několikaleté fixace, které jim zaručovaly extrémně nízké ceny. Často jde o smlouvy uzavřené v roce 2016 s tříletou fixací.

Za vyššími poplatky stojí několik faktorů. Tím hlavním je růst cen emisních povolenek, které si musí velcí znečišťovatelé kupovat za každou tunu oxidu uhličitého vypuštěnou do ovzduší. Jen za poslední rok stoupla jejich cena pětinásobně. Dlouhodobě také roste cena energetického uhlí. I to má vliv na růst ceny elektřiny.

4.

Pětinu spotřeby energie mají pokrýt obnovitelné zdroje

Ministerstvo průmyslu a obchodu na přelomu loňského roku představilo návrh Národního energeticko-klimatického plánu. Materiál má určit budoucí směřování Česka v oblasti energetiky. Z dokumentu vyplývá, že se Česko bude v příštích letech snažit snížit svou závislost na uhlí, a naopak bude usilovat o větší využití obnovitelných zdrojů energie. Cílem je do roku 2030 pokrýt pětinu spotřeby energie právě z obnovitelných zdrojů. Česko chce tímto způsobem přispět ke snaze EU výrazně snížit množství skleníkových plynů a zabránit tak hrozbě globálního oteplování. Klíčovou roli v tomto ohledu má hrát v rámci České republiky jaderná energie.

Ekologové na plánu oceňují, že počítá s postupným omezováním uhelných elektráren, současně je ale podle nich málo ambiciózní. Organizace Calla, Centrum pro dopravu a energetiku, Glopolis, Hnutí Duha a Zelený kruh ve společné tiskové zprávě uvedly, že by Česko mělo mít vyšší cíle. Obnovitelné zdroje by podle nich měly do roku 2030 pokrýt téměř čtvrtinu tuzemské spotřeby energie. Návrh ministerstva tak může ještě v průběhu letošního roku doznat změn.

5.

Stát podpoří fotovoltaiku na střechách domů

Ministerstvo životního prostředí letos spustilo třetí a zároveň poslední vlnu kotlíkových dotací. Mezi kraje plánuje rozdělit celkem 3 miliardy korun. Ty letos vůbec poprvé nebude možné využít na kotle umožňující spalování uhlí. Ministerstvo pod tlakem Evropské unie, která jasně řekla, že si přeje podpořit už pouze čisté zdroje, rozhodlo dotace poskytnout pouze na kotle spalující biomasu, plynový kondenzační kotel a tepelná čerpadla.

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) začátkem ledna pro MF DNES prohlásil, že nastává konec doby uhelné. Budoucnost je podle něj ve fotovoltaice. Dotace na fotovoltaické panely podle jeho resortu postupně nahradí ty kotlíkové. V následujících letech by tak v Česku mělo výrazně přibývat domů, které si budou pomocí panelů na střeše vyrábět vlastní energii.

Stát se v letech chystá přijít i s dalšími dotačními tituly na podporu čisté energie. Od roku 2021 chystá zavést například provozní podporu pro výrobu biometanu, jejíž výše by se mohla vyšplhat až na několik miliard korun. Pomocí těchto dotací chce stát zvýšit podíl spotřeby obnovitelných zdrojů v dopravě z 6,6 procenta v roce 2017 na přibližně 14 procent v roce 2030.

6.

Rozhodnutí o novém bloku Dukovan

Vláda v čele s premiérem Andrejem Babišem (ANO) by se letos měla vrátit k otázce, zda vznikne nový jaderný blok v Dukovanech. Odborníci varují, že již nezbývá čas na otálení. Současné čtyři jaderné bloky v Dukovanech se mají začít odstavovat v roce 2035. Šéfka úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová navíc před časem upozornila, že kvůli povolovacím řízením se bude nový blok stavět nejméně do roku 2040. Česko se tak může dostat i do situace, kdy bude muset elektřinu dovážet.

Hlavní otázkou zůstává, jak se bude výstavba za stovky miliard financovat a kdo ponese finanční odpovědnost. Ve hře je i prodloužení životnosti Dukovan. O zakázku na výstavbu nového bloku se uchází šest firem. Mezi nimi například ruský Rosatom, jihokorejská společnost Kepco či americký Westinghouse.

 

Nejlepší články e-mailem