Online magazín o tom, jak ušetřit a inspirovat se ve světě energií
22.2.2018 / jach

Jan Teplý (Madeta): Většina našeho exportu směřuje do dalekých exotických zemí

Jan Teplý (Madeta): Většina našeho exportu směřuje do dalekých exotických zemí
Mlékárenský podnik překonal náročné roky po revoluci a dávno předtím i obě válečná období. Dnes Madeta drží 15 % českého trhu a 90 % jejího exportu směřuje do dalekých exotických zemí. Sám ředitel obchodu Teplý doufá, že zákazníci z rozvojových zemí budou brzy také požadovat kvalitu.

Máte více než stoletou historii. Jaké období bylo pro Madetu to nejlepší a hrozil někdy naopak zánik společnosti?

Těžko posoudit, protože nikdo celých 116 let nepamatuje, rozhodně ne v takové kondici, aby byl schopen to objektivně posoudit. (smích) Domnívám se ale, že jedno z nejlepších období zažíváme právě nyní, firmě se obecně daří.

Naopak v ohrožení byla v roce 1991, období privatizace, které bylo plné snah co nejvíce toho rozbít a zničit. Na příkladech mnoha jiných firem, které už dávno zkrachovaly a zmizely, se ukázalo, že to nebyl nejlepší nápad.

S úctou k historii myslím, že nebyly lehké ani roky 1938, 1939, 1948, ale ani 1914 nebo 1918. Ty všechny Madeta taky zažila. Zda bohužel, nebo bohudík, záleží na úhlu pohledu.

Jak se vyvíjely tržby firmy a počet zaměstnanců? Jaká "čísla" máte nyní?

Od vstupu ČR do EU jsou tržby poměrně stabilní, i když občas dochází k výkyvům. V poslední době to bylo například kvůli ruskému embargu.

Robotizace a průmysl 4.0 pochopitelně změnu zaměstnanecké struktury přinášejí, ovšem nijak výraznou. Naším cílem ostatně není snižovat počet zaměstnanců, ale dělat smysluplnou práci. Počítáme-li zaměstnance Madety včetně logistické divize, je jich dohromady kolem 1600, což je za posledních 10 let relativně stabilní číslo.

Jste největší mlékárenskou firmou u nás. Kolik mléka se v ČR zpracuje, jak jsme na tom z porovnání se světem? A jaký podíl máte na trhu u nás?

V roce 2017 nakoupily mlékárny v ČR celkem 2,48 miliardy litrů mléka, z toho činí podíl Madety 15 procent.

Podíl na trhu určují jednotlivé kategorie mléčných produktů. V některých máme 60 až 70 procent trhu, historicky jsme silní například ve výrobě sýrů a tvarohů. Jedničkou na trhu jsou naše sýry Madeland, Romadur a Jihočeská niva, ale vysoký podíl máme třeba i u smetanovo-tvarohových dezertů, ke kterým patří náš Lipánek.

Nejvíc mléka ve světovém porovnání zpracují země Evropské unie – mezi nimi vede Německo, následují USA a Indie, se svou rozlohou a počtem obyvatel se s nimi může Česká republika srovnávat stěží.

Vyrábíte více než 250 výrobků. Jaký z nich je pro Madetu vlajkovou lodí? Který výrobek Madety je nejoblíbenější u nás a který v zahraničí?

Jak už jsem naznačil v předchozí odpovědi, je to Lipánek, Madeland, Romadur, pak také Blaťácké zlato, modré sýry řady niva včetně Caesar Bleu, ale nesmíme zapomenout ani na Jihočeské máslo.

Otázku oblíbenosti našich výrobků v zahraničí lze těžko obecně posoudit, protože každý trh má svá specifika. Zásadní roli navíc, především v případě vzdálených trhů, nehraje ani tak obliba či preference konkrétních produktů, ale zejména možnost je tam dovážet. Kromě sušeného či trvanlivého mléka zmíním třeba ještě sýr Akawi, který už od 50. let minulého století v solném nálevu vyvážíme do Libanonu.

Úspěchy na ochutnávkách v řadě zemí měly ale také naše nivy, Madeland, dokonce i Lipánek. Preference se tedy opravdu příliš neliší, ale jak už jsem říkal, kvůli logistické náročnosti je problém tyto výrobky na řadu trhů dostat. I když existují i výjimky, jako jsou například Seychely, kam jsme letecky dopravovali Lipánky.

TIP

Společnost Madeta je zákazníkem E.ON. Zjistěte i vy, co vám můžeme nabídnout. Kontaktujte nás

Exportujete i do exotických zemí Afriky a Asie, kde mají lidé jiný vztah k mléčným výrobkům. O které produkty je tam zájem? Do kolika zemí celkově exportujete a které trhy jsou pro vás stěžejní?

Zhruba 90 procent našeho exportu putuje do exotických zemí, ať už mluvíme o Dálném východě, Vietnamu, Tchaj-Wanu, nebo Číně. Zákazníky máme i v Jižní Americe, ale našimi největšími zahraničními odběrateli jsou země na poloostrově Malá Asie a na severu Afriky. Vyvážíme tam speciální balení sušených mlék, ale i trvanlivé mléko. A když to šlo, exportovali jsme i sýry niva.

Uzavřeli jste dohodu za 100 milionů Kč s čínským potravinářským koncernem Er Shang. O jak moc významný kontrakt se jedná?

Obchod s firmou Er Shang je zatím stále v rozvoji. Madeta se snaží orientovat na dlouhodobé zákazníky, ne za každou cenu na největší. Ta největší města a aglomerace už ostatně zásobují obrovské mlékárny a konkurence je tam veliká. Orientovat se na menší města - což jsou mimochodem například v Číně města s pěti miliony obyvateli - a být v nich specialistou je podle mě racionálnější taktika.

Jak se bude podle vás vyvíjet spotřeba mléka a mléčných výrobků v rozvojových zemích? Dají se považovat za trhy budoucnosti?

Osobně k takovýmto hodnocením netíhnu. Je ale zřejmé, že se mění ekonomické a sociální standardy, životní úroveň, takže i lidé žijící v těchto oblastech si mohou dovolit kvalitnější potraviny včetně mléčných výrobků, které patří k nejkvalitnějším a nejčistším nutričním zdrojům. Na těchto trzích už některé zahraniční mlékárny fungují, ale dodávají tam produkty, za které my bychom se styděli. Například přeslazené jogurty se stabilizátory jen vzdáleně připomínající naše produkty, na které jsme zvyklí v Česku.

Spotřeba mléčných výrobků v těchto zemích pravděpodobně růst bude, ale jedná se o trhy, které jsou, co se týče mlékařské či sýrařské kultury, poměrně primitivní. Doufejme, že z nich časem odejdou různé korporátní firmy, které tamější trhy jenom vytěžují, jak už je koneckonců koloniální tradicí – a ať nechodíme daleko, jsou to především firmy anglické a francouzské. Časem se tam ale třeba dostaneme i s našimi výrobky, protože díky nim poznají spotřebitelé rozdíl v kvalitě mléčných produktů. Vlastně se nám tam díky těmto firmám otevírají dveře.

My se ale orientujeme na zcela odlišnou cílovou skupinu, a to na zákazníky, kteří chtějí poctivou kvalitu bez kudrlinek. Prostě jogurt, který je jogurtem, a sýr, který je sýrem. A nejpodstatnější pro nás je neztratit naše zákazníky doma, potažmo v Evropě.

Madeta1

Jak náročné je obstát v evropské konkurenci?

Extrémně. Co se týče mléka a sýrů, je Evropa nejpokrokovější oblastí na světě. A vlastně bych spíš než o Evropě mluvil o České republice. Budete v evropských zemích horko těžko shánět tak kvalitní jogurty, jako dělá Hollandia, Agrola nebo my, stejně tak kvalitní sýry, tvarohové nebo smetanové dezerty bez chemie, jakým je Lipánek. Konkurence a nasycenost trhu a sofistikovanost výrobků, znalost zákazníků i konkurenční prostředí jsou enormní. Takže je to velice těžké, ale díky tomu se nám daří. Když totiž obstojíte v Evropě, není už takový problém uspět kdekoliv jinde, pokud si ovšem zvolíte správnou cestu.

Potravinářský průmysl je velmi náročný na energie? Jaká je vaše roční spotřeba? 

Ročně spotřebujeme 25 GWh elektřiny, 50 GWh plynu a necelý jeden milion metrů krychlových vody.

Máte v plánu investice směřující k úspoře energie? Využíváte ve výrobě obnovitelné zdroje energie?

Neustále investujeme do úspor energie, a to nejen z ekonomických, ale i ekologických důvodů. Uvědomujeme si, že Madetu živí příroda. Netěžíme nerostné bohatství, ale zpracováváme přírodní produkt. Snažíme se co nejméně zatěžovat životní prostředí. Neustále tedy vyvíjíme projekty, které spoří elektrickou energii, snižují ekologickou a zejména uhlíkovou stopu, věnujeme se recyklaci, řešíme a hledáme dodavatele výrobků z recyklovaných, případně z obnovitelných zdrojů. Řešíme, jak co nejvíce šetřit vodou, na kterou je mlékárenský průmysl extrémně náročný.

Z projektů, které jsme už realizovali, můžu zmínit například projekt odpařování syrovátky, regenerace tepla syrovátky pro předehřev mléka. Z chystaných pak využití kondenzačního tepla z čpavkového chlazení pomocí tepelného čerpadla.

Průběžně realizujete ve spolupráci se společností E.ON výměnu veřejného osvětlení. Jaké to nese výhody? V kolika závodech jste světla měnili? A jak vysokých úspor tím dosáhnete?

V podstatě je to jedna z možností, jak rychle snížit spotřebu elektrické energie, tudíž být ekologickým. Například LED osvětlení má navíc i lepší svítivost než předchozí, takže je to vhodnější a příjemnější i pro lidi. Navíc životnost samotného média je delší, takže jde o menší plýtvání nerostným bohatstvím. 

Výměnu jsme realizovali ve čtyřech areálech, ve dvou zbývajících probíhají přípravy. Šetříme zhruba 60 procent ve spotřebě elektrické energie oproti původnímu stavu a také v údržbových nákladech.

TIP

Posviťte si na práci úsporněji! Na www.eon.cz/osvetleni najdete referenční projekty, u nichž dosahujeme průměrné úspory 63 % nákladů na osvětlení a návratnosti kolem 3,5 roku. Nezávaznou poptávku nám můžete zaslat prostřednictvím jednoduchého formuláře na téže stránce. 

Nejlepší články e-mailem