Online magazín o tom, jak ušetřit a inspirovat se ve světě energií

Aktuálně čtete

Když peníze rostou na stromech
5 min 5122
24.7.2020 / Daniel Storch / 5 min. čtení

Když peníze rostou na stromech

Když peníze rostou na stromech
Tváří v tvář každodenním zprávám o drancování Amazonie, kůrovcové kalamitě a požárech ve všech koutech světa by se mohlo zdát, že lesům naší planety nastal soudný den. Není to ale úplně pravda. Prognózy sice nejsou příznivé, ale vše nasvědčuje, že se lidstvo konečně chytlo za nos, začíná své hvozdy bránit, a dokonce na tom umí vydělat peníze.

Za první čtyři měsíce letošního roku bylo dle snímků Brazilské kosmické agentury vykáceno dalších 1202 čtverečních kilometrů „plic Země“, což představuje v porovnání se stejným, také rekordním, loňským obdobím nárůst o pětapadesát procent. Jen v roce 2019 bylo v brazilské části Amazonie vydrancováno více než deset tisíc km2 původní divočiny. Nebezpečná a plíživá deforestace stále není v Jižní Americe tématem číslo jedna, což potvrzují i data z Chile, Kolumbie a Bolívie. A stejně chladně se k postupnému mizení lesů z povrchu naší planety, ať zapříčiněnému lidskou rukou, anebo přírodními vlivy, stavějí i další kontinenty.

Když peníze rostou na stromech_infobox_1

Podle údajů Ústavu pro světové zdroje (WRI) je situace alarmující také v Africe, především pak na území států Ghany, Guiney, Sierry Leone, Libérie a Demokratické republiky Kongo. Trpí i Madagaskar, ale k lesním ztrátám docházelo v nedávné minulosti též ve Skandinávii, především ve Finsku a Švédsku. Jen za rok 2018 zmizelo v tropických oblastech dvanáct milionů hektarů lesního porostu, což je zhruba výměra Belgie. A do tohoto výčtu ještě nejsou započítány masivní australské, sibiřské či aljašské požáry, které sice vznikají přirozeně a vedou k obrodě ekosystému, nicméně i tak každoročně pohltí miliony hektarů zeleně včetně vzácných rašelinišť. To všechno jsou alarmující čísla. Jejich skutečný význam nicméně přichází až ruku v ruce se znalostí širšího kontextu.

Lesy mizí, ale…

Organizace pro výživu a zemědělství Spojených národů ve své zprávě pro rok 2020 uvádí, že lesní porost i nadále zabírá zhruba 31 % pevninského povrchu Země, což odpovídá asi 45,88 miliardám hektarů. Více než polovina světového zalesnění je soustředěna v pouhých pěti zemích světa, jimiž jsou Ruská federace, Brazílie, Kanada, Spojené státy americké a Čína. Od roku 1990 bylo přetvořeno na 420 milionů hektarů lesního porostu a mezi lety 2015 až 2020 dosáhla deforestace průměrné hodnoty 10 milionů hektarů na rok. Fakt, že v minulosti bylo i hůře – v devadesátých letech mizelo i 16 milionů hektarů ročně – by neměl lidstvo ukolébat.

Když peníze rostou na stromech_1

Ať už se tak děje vinou touhy po nové půdě pro živočišnou a rostlinnou výrobu, kvůli těžbě dřeva, následkem industrializace a rozvoje infrastruktury, anebo je příčinnou řádění přírodních živlů, nic to nemění na faktu, že stromů není nekonečný počet. Bez nich nemůže žít ani erozi čelící půda, ani s lesy propojené živočišné druhy. Stejně jako deštné pralesy a další biotopy přispívají kyslíkem do atmosféry, jejich pálení tedy masivně urychluje nárůst emisí skleníkových plynů. Takhle vzniká globální problém, který se dotýká všech. A přesto možná existuje alespoň částečné řešení, které v sobě navíc skýtá zajímavou podnikatelskou příležitost, tentokrát bez ekologických škod.

Obnova pro budoucnost

Ono kouzelné sousloví zní „restoration economy“ (ekonomika obnovy) a už v roce 2015 šlo o byznys generující ročně ve Spojených státech 25 miliard dolarů, propojených s více než dvěma stovkami tisíc pracovních míst. A byznys rozhodně nekvete jenom na americké půdě.

TIP

Využívejte zelenou elektřinu od E.ONu i ve své domácnosti. U nás si můžete vybrat i konkrétní zdroj!

Pod termínem restoration economy se skrývá široká paleta ekonomických aktivit spojených s regenerací a s opětovným využitím znehodnocené půdy. Samotný termín poprvé použil specialista na komunitní a regionální revitalizační projekty Storm Cunningham v roce 2002. Jak se během následujících let ukázalo a dále ukazuje, nabízí vize ozdravení světové přírody v čele s lesními porosty téměř nekonečné množství příležitostí pro investory, ať už se zajímají o stále potřebné dřevo, zvýšení výnosů polí a kvality půdy za pomoci agrolesnictví, o čištění vody skrze kořenové systémy, technologický pokrok anebo „jen“ o lepší život lidí na vybraném území. Pestrost daného odvětví lze ostatně demonstrovat nejlépe na příkladech těch, kteří uspěli.

Když peníze rostou na stromech_2

Sazeči stromů

Výrazným hráčem na poli osazování rozsáhlých holin je společnost Dendra, která operuje nikoliv za pomoci lidských rukou, ale dronů. Jeden hektar zvládnou pomocníci s vrtulemi obhospodařit během osmnácti minut, během nichž vysadí na tři stovky semenných tobolek, jejichž růst je posléze monitorován. Firma Tentree sice vyrábí designové oblečení, což by ji zdánlivě mělo z výčtu diskvalifikovat, nicméně za každý prodaný kus vysadí deset stromů – její cíl je dosáhnout do roku 2030 miliardy nových listnáčů nebo jehličnanů. Brinkman Reforestation Ltd. se oproti tomu věnuje komplexnímu „pěstování lesů“ – na zakázku osazuje za pomoci starých dobrých lidských rukou nové lesní porosty, činí tak již od roku 1970.

Když peníze rostou na stromech_3

Firmy jako TerViva či World Tree dlouhodobě experimentují s dřevinami, jež by mohly mít solidní těžařský výnos, a přesto by jejich pěstování bylo ohleduplnější ke krajině. První zmínění pracují s kaledou lysou, druzí se soustředí na výsadbu tzv. „císařského stromu“, pavlovnie plstnaté, dřeviny s širokým využitím od tvorby hudebních nástrojů až po produkci biomasy. Rostoucí EcoPlanet Bamboo pak nabízí ve střední Americe a v Africe víru v bambusové stvoly.

Když peníze rostou na stromech_infobox_2

Podobně by šlo pokračovat hodiny. Společnost Guayaki napomáhá jihoamerickým pralesům a jejich obyvatelům za pomoci pěstování cesmíny, z níž se vyrábí nápoj maté. Komaza, největší komerční společnost na vysazování stromů v Keni, napomáhá místním farmářům v udržitelném rozvoji malých lokálních lesíků určených k těžbě…

A všechny tyto obchodní značky a tisíce jim příbuzných mají jednu extrémní výhodu – mohou se opřít jak o vzrůstající zájem vlád a soukromých investorů, tak o podporu společnosti a nejrůznějších environmentálních iniciativ a hnutí. Právě díky vlivu akcí jako Bonnská výzva, jihoamerické a karibské Iniciativě 20x20 anebo zastřešující WRI Global Restoration Initiative se z péče o lesní porosty planety postupně stává atraktivní obor lidské činnosti, snoubící v sobě ohleduplnost k životnímu prostředí s komerčním tahem na bránu.

Česká situace

Podle údajů společnosti ESRI a jejího systému ArcGIS v České republice lesní pozemky „Pokrývají v současné době 2 666 376 ha, což představuje 33,9 % z celkového území státu.“ Necelých 60 % lesů je pak ve vlastnictví státu. Jarní aktualizace Kůrovcové mapy 2020 napovídá, že se u nás vinou obtížného hmyzu během sedmi měsíců od září 2019 do dubna 2020  zvětšilo území těžby o pětadvacet procent. Podle zprávy Českého statistického úřadu z podzimu loňského roku bylo dosud k obnově lesů v ČR ročně zapotřebí asi 130 milionů sazenic. Dál to může být mnohem více, a i tak by výsadba k úplné obnově trvala přes sto let.

Když peníze rostou na stromech_4

Lesnický odborník Jan Příhoda z think tanku Czech Forest popsal pro Právo nejhorší možný scénář: „Pokud… v důsledku sucha a kůrovcové kalamity přijde ČR zhruba o polovinu z tří milionů hektarů lesů, potom se opravdu budeme blížit k 20 miliardám sazenic“. A upozorňuje, že při podobně gigantickém objemu by už také nemuselo být kde sazenice brát.

TIP

Máte zájem o zelenou elektřinu i ve vašem podniku? Kontaktujte svého managera!

Třebaže u nás mají pod kontrolou novou výsadbu především Lesy ČR, zapojit se do sázení stromů pochopitelně můžeme rovněž, a to dokonce za přispění státní podpory. Na základě neziskových projektů Sázíme stromy či Sázíme budoucnost vypsalo Ministerstvo životního prostředí vloni na podzim dotační výzvu „Zeleň ve městech a obcích“ o výši 200 milionů korun, která poběží do konce dubna 2021. Přihlásit se mohou jednotlivci i další subjekty – stačí mít prokazatelnou vazbu k místu výsadby. Dotace pokrývá až 100 % nákladů a v maximální výši podpoří sázení částkou až čtvrt milionu korun.

Kdo raději pracuje „na vlastní triko“, má možnost si do konce listopadu zažádat na Ministerstvu zemědělství o dotaci na založení lesního porostu a péči o něj z dobíhajícího programu Rozvoje venkova, kde na něj čekají podpory v řádech tisíců eur na nový lesní hektar. Zajisté ale nepůjde o poslední výzvu.

Nejlepší články e-mailem