Online magazín o tom, jak ušetřit a inspirovat se ve světě energií

Martin Šula (JetSurf): Jsme jedna z mála firem, která dokáže vyrobit celý dopravní prostředek

Jihomoravská firma JetSurf je pro většinu Čechů stále neznámá. Přitom vyvinula unikátní motorové surfy, se kterými nyní dobývá svět. Ročně jich z linek ve Střelicích u Brna sjede 1200 kusů. K pyšným vlastníkům prken se spalovacím motorem se řadí například jezdec formule 1 Lewis Hamilton, dnes již bývalý šéf soutěže F1 Bernie Ecclestone nebo zpěvák Andrea Bocelli.

Následujeme průvodce a opatrně scházíme po schodech dolů. Když projdeme hlavními dveřmi suterénu, objevíme se v rozlehlém, ale značně členitém prostoru. Když jím procházíme, spatřujeme rozmanité pracovní činnosti. Tak například v jednom z rohů je pořádné teplo. Pracovníci zde totiž obsluhují autoklávu, ve které se peče karbon. Opodál jsou slyšet zvuky obráběcích strojů, vrtaček a elektrických šroubováků. Nakonec vstupujeme do speciální laboratorní komory, které vévodí velká robotická ruka. „Tady testujeme kvalitu,” říká nám náš průvodce.

Tím průvodcem je Martin Šula, šéf firmy JetSurf, v jejíchž výrobních prostorách právě stojíme. Odtud, z malé vesnice u Brna, ročně posílá do celého světa přes tisícovku motorových surfů. Jde o zhruba 15 kilogramů těžké surfové prkno osazené benzinovým motorem, díky kterému se budete po vodní hladině prohánět až 50kilometrovou rychlostí. Jeho otcem je právě bývalý konstruktér týmu KTM Martin Šula, který je na něj patřičně pyšný. „Každou komponentu si vyrábíme tady. Objednáváme vlastně jen materiál jako kusy karbonu, proto tu máme tu slévárnu,” říká muž, mezi jehož kamarády patří jezdec formule 1 Lewis Hamilton nebo šéf Redbullu Dietrich Mateschitz. I ti už se na vodních plochách prohánějí na “motorce mezi vodními dopravní prostředky” z dílny JetSurfu, kolem kterého už stačil vzniknout seriózní sportovní šampionát Motosurf. Jeden z jeho závodů probíhá i v Praze.

„Jde vlastně o jediný původní český sport,” říká Šula.

JetSurf jste vyvíjel osm let ve svém volném čase po práci. Věnoval jste mu i své dovolené, když jste jej jezdil testovat do Chorvatska. Proč na zkoušky nestačil český rybník?

Protože vyrobit takové zařízení do sladké vody je asi deset procent problémů v porovnání s výrobou do slané vody. Jde o zcela jinou problematiku, protože když dáte do slané vody jakoukoliv elektroniku a vytáhnete ji, tak ji jednoduše zničíte. Vše zrezaví.

A to je důvod, proč do této chvíle nikdo kromě nás nedokázal vyrobit podobný motor.

Je to ale také tím, že každý na to šel startupovým způsobem - rychle založit firmu, rychle něco vyrobit, dát to na trh a vydělat miliony. Já osobně to kvůli penězům nedělám a nikdy jsem k tomu takto nepřistupoval. Vše, co dělám, dělám kvůli sobě a kvůli tomu, že chci lidem přinášet co nejlepší technologie a zážitek.

Jak složité tedy bylo vyvinout takový motor?

Hodně, jelikož opravdu vše jsme si museli vyvinout sami. Zmíním třeba obyčejné konektory. Vzhledem k velikosti motoru v surfu jsme potřebovali malé konektory, které ale nebyly na trhu. Tak jsme si je museli vyrobit. A tak to bylo se vším. Hledali jsme speciální dráty, speciální hliník, karbon, který vydrží slunce a slanou vodu.

Problém totiž je i v tom, že prkno se na slunci nahřeje, když jej ale hodíte do vody, prudce se ochladí.

Celý vývoj, aby prkno bylo schopné jezdit několik dní po slané vodě bez poruchy, nám zabral šest let a i dnes se stále posouváme dopředu. Počítám, že nám bude trvat ještě pět let, než se dostaneme do kýženého stavu, kdy prkno vydrží opravdu celou záruční dobu bez jakékoliv výměny.

Zaujalo mě to, že tu máte slévárnu. To se příliš často nevidí...

Je to právě tím, že jsem vždy chtěl firmu budovat tak, aby byla nezávislá. Chodí k nám v podstatě jen kusy železa či karbonu, vše ostatní si vyrábíme sami. Včetně zmíněného slévárenství, obrábění, CNC, robotiky, softwaru, programování řídících jednotek a tak podobně.

Díky tomu jsme jedna z mála firem na světě, která vyrábí celý dopravní prostředek zcela sama. Jsme nejkomplexnějším výrobcem dopravního prostředku v České republice.

Firma jako Jawa vyrábí méně kusů než my, předstihli jsme v tomto Zetor i Škodovku. A právě z toho důvodu, že všechny díly pocházejí z naší výroby.

Jetsurf 6

Máte tu slévárnu, obráběcí a jiné energeticky náročné stroje. Jaké energie zde využíváte a jaký máte odběr?

Nejnáročnější na spotřebu je slévárna a autoklávy na pečení karbonu. Vše tu jede na elektřinu, takže jsme museli vybudovat vlastní trafostanici a přípojku. Účty za elektřinu se nám pohybují přes 100 tisíc korun měsíčně.

Před rokem jste se přestěhovali do zbrusu nové budovy sem do Střelic, kde máte výrobu i sídlo. To byla asi vhodná příležitost k myšlenkám nad trvalou udržitelností?

Už když jsem budovu tvořil, snažil jsem se co nejvíce využívat odpadní teplo, které vzniká z našich strojů. Ať už jde o obráběcí stroje, nebo velký autokláv, který nám dál ohřívá budovu.

Pak tu topíme peletami, tedy dřevem, máme tu kompresory na ohřev radiátorů a vody.

Navíc, každý vyrobený surf jde na 20minutové testování, kdy je jeho motor v chodu. A tato energie se pak opět využívá k ohřevu vody. I s takovými věcmi si tu hrajeme.

Energetické firmy ale dnes často nejsou jen čistými dodavateli energií, ale nabízejí i další služby. V poslední době jde třeba o sledování odběru v reálném čase, plánování apod. Využíváte některé takové služby, jak jste s nimi spokojeni, v čem vám pomáhají?

Naším dodavatelem elektrické energie je společnost E.ON. Mimo samotné dodávky EE využíváme i jejich zákaznický portál, kde po přihlášení můžeme sledovat samotný průběh spotřeby EE, který je zde zobrazen v přehledných grafech a tabulkách, tzn., že máme možnost sledovat měsíční, denní i hodinovou spotřebu. To vše nám pomáhá v plánování výrobních procesů z hlediska efektivního využití sjednaných rezervovaných kapacit dodávky EE. Dále nám tento portál umožňuje si kapacity dodávek měnit dle našich potřeb, např. když předem víme, že přes léto budeme používat klimatizačních zařízení pro lepší komfort našich zaměstnanců při práci, jednoduše si přes portál navýšíme měsíční rezervovanou kapacitu příkonu a jak období vyšších teplot skončí zase se vrátíme k běžnému plánu odběru – toto nám výrazně snížuje náklady na EE, než kdybychom museli kvůli pár měsícům v roce držet měsíční kapacitu neustále o cca 30 % výš, než potřebujeme při běžné výrobě. Dále přes tento portál máme okamžitý přístup k vydaným fakturám, máme přehled o případných odstávkách. Jednoduše je tato služba skvělým nástrojem pro komunikaci s naším dodavatelem EE.

Motorová prkna jsou novým fenoménem, který mnoho lidí stále vůbec nezná, natož aby věděli, že pocházejí z České republiky. Jaký je o ně zájem?

Firma je v současnosti postavená pro produkci až 2000 tisíc kusů ročně. Loni jsme zde vyrobili 1200 kusů. Pokud jde o obrat, tak od vzniku firmy v roce 2005 jsme kromě dvou krizových let rostli vždy o sto procent meziročně. Loni jsme na tržbách dosáhli zhruba 200 milionů korun.

Co na JetSurfu lidi nejvíce láká?

Je to určitě volnost. Je to jako motorka na vodě. Rozjedete se po vodě, můžete jet doprava, doleva, jste úplně volný. A to je ten největší benefit. Proto lidé, kteří tento sport jednou vyzkoušejí, u něj většinou zůstávají.

Motorová prkna jste začínal prodávat v Rusku. Proč zrovna na tomto trhu?

Hledal jsem totiž část světa, kde je ekonomika na výši a lidé mají kupní sílu. A hlavně, kde nejsou tolik familiérní s internetovými technologiemi, a jsou zvyklí chodit do obchodů.

Na trzích, jako je Německo nebo Francie, jsou totiž lidé hodně internetoví a na sociálních sítích vám neodpustí žádnou chybu, čímž ale mohou zhatit celé prodeje. Tomu jsme se chtěli v úvodu vyhnout.

A musím říct, že Rusko byl ten nejlepší trh, kde jsem mohl začít prodávat. Teď tam sice jsou určité poklesy, ale musíme si uvědomit, že vše probíhá ve vlnách.

A další země?

Nyní jsme opravdu po celém světě. Po Rusku jsme šli například do Francie, kde se vše dostalo do měřítka skutečného byznysu.

V té době jsem náš motorový surf prodával za 6 až 7 tisíc eur. V Monaku ke mně na jedné výstavě ale přišel starší pán, který mi řekl, že se mu náš produkt hodně líbí, ale že je moc levný, a proto jej nikdo nebude kupovat.

Přemýšlel jsem nad tím a nakonec jsme to riskli a zvýšili ceny. Ještě před začátkem výstavy jsme změnili cenovky na 10 až 11 tisíc eur a výsledkem bylo, že jsme z výstavy odjeli vyprodaní na celý rok dopředu.

Čím to podle vás bylo?

Měli jsme špatné zacílení. Cena šest tisíc eur totiž byla drahá pro nižší třídu zákazníků, naopak pro zámožnější lidi, jako jsou majitelé jachet, to zase bylo příliš levné a vnímali to jako čínský produkt.

Cílovou skupinou jsou tedy majitelé jachet?

Určitě tvoří významnou skupinu. Ale u nich mě osobně netěší využití našeho surfu, jelikož jej používají jen pro krátkodobou radost, neberou to jako sport. A já jsem od samého začátku chtěl vybudovat nový druh sportu.

Proto jsme v té době začali tvořit produkt, který je výrazněji rychlejší a je celkově koncipovaný jako závodní surf.

A v té době jsem dal dohromady závodníky jako Louis Hamilton, Sebastian Leb, Martin Šonka z Redbull, kteří se v tom začali angažovat. Chtěl jsem z nich dostat pocit, co se jim líbí.

Lokální závody jsme začali dělat v roce 2013, kdy jsme s klukama blbli mezi bójkami na rybníku. A když jsme na vodní plochu vyjeli tři za sebou, věděl jsem, že to je přesně to, po čem jsem toužil.

A tím jste vlastně rozjel sérii závodů s názvem Motosurf WorldCup?

Přesně tak. Letos už to bude třetí větší ročník a myslím, že jsme se dostali do stavu, do kterého jsem původně mířil.

Jetsurf 2

Co nás tedy letos čeká?

Letos už celá soutěž bude mít úroveň světového šampionátu. První závod bude v Monaku, druhý závod je Petrohradě, poté bude Londýn, první víkend v září přijde na řadu Praha, kde se závod koná na Vltavě mezi Střeleckým ostrovem a Karlovým mostem, a nakonec bude Florida.

Jaká je oblíbenost tohoto sportu pokud se jedná o počet profesionálních jezdců?

Dnes jsme v situaci, kdy mám svou federaci se sídlem ve Švýcarsku a dohromady je registrováno zhruba 150 jezdců. Samotný šampionát pojede zhruba 80 z nich, přičemž bude soutěžit i 20 děvčat.

Osobně jsem na tento sport velmi pyšný. Jde vlastně o jediný původní český sport.

Myslel jsem, že tím je nohejbal?

Ano, to by mohl být jeden z dalších kandidátů. Jenže o nohejbal se dělíme se Slovenskem, jelikož vznikl v době Československa. A navíc se hraje s míčem, který není českým vynálezem.

Motosurf má vše české - původce, původ i patentovaný stroj, na kterém se jezdí. Osobně jsem velkým patriotem a vždy, když někam přijedeme, mě těší, že opravdu vše můžeme prezentovat jako české.

Takže stěhování výroby do levnějších krajin u vás nehrozí?

Kdybych to měl udělat, tak raději celou firmu prodám a půjdu dělat zase něco nového.

Když jsme se dotkli přesunu výroby do levnějších krajin, každý si asi vybaví Čínu. Ta je ale známá i svým kopírováním. Setkal jste se s takovými snahami během svého podnikání?

Samozřejmě se nás během celého procesu vývoje a výroby snažilo kopírovat hodně firem. Dlouhou dobu se jim to ale nedařilo, až letos, tedy po sedmi letech naší existence, přicházejí na trh podobné produkty z Číny.

Je to i tím, že jsem kopírování předpokládal. Z toho důvodu jsem založil dvě firmy, které nikdy nikde nebyly propojeny. V Brně jsem pak měl falešnou kancelář, kam jsem zval Číňany, kteří měli zájem koupi například našeho motoru. Předstíral jsem zájem, domluvil s nimi parametry zakázky, a nakonec jsem jim ani po roce nic nedodal.

Bylo to ale jen jedno z úskalí, které jsme museli překonat, abychom mohli být tam, kde jsme nyní.

TIP

Společnost JETSURF s.r.o. je zákazníkem E.ON. Zjistěte i vy, co vám můžeme nabídnout. Stačí vyplnit nezávazný formulář.

Dočkají se zákazníci i surfu se stále častěji skloňovaným elektromotorem?

Bavíme se o tom. Elektromobilita teď efektivně funguje v rámci krátkých městských doprav, bicyklů či lehkých motocyklů. Každý říká, že to je otázka lepších baterií, ale my sami tu máme vlastní vývoj baterií, a tak o tom něco víme. Naše prkno, které má 16 kilogramů, potřebuje 8 kilowatt na to, aby jelo 50 kilometrů za hodinu. Na takový počet kilowatt ujede auto typu Škoda Fabia se dvěma lidmi vzdálenost 110 kilometrů.

Vezměte si, že 1,5 kilowatthodiny máte v baterii o hmotnosti 10 kilogramů. To by pro nás znamenalo necelé 3 kilowatthodiny na jedno prkno, což si ve výsledku vůbec nezajezdíte. A pak je problém, kde v přírodě u vody nabíjet baterie. V tomto pořád vítězí benzín. Takže vidíme stále hodně překážek, ale i tak takové prkno sestrojíme, hlavně kvůli marketingovým účelům. 

Nejlepší články e-mailem