Online magazín o tom, jak ušetřit a inspirovat se ve světě energií

Aktuálně čtete

Miroslav Zemene (NAVEL): Slunce nám pokrývá i dva měsíce energie za rok
6 min 6078
25.8.2020 / Martin Kužel / 6 min. čtení

Miroslav Zemene (NAVEL): Slunce nám pokrývá i dva měsíce energie za rok

Miroslav Zemene (NAVEL): Slunce nám pokrývá i dva měsíce energie za rok
V další části našeho seriálu o výrobcích zelené energie jsme se vypravili k Českým Budějovicím. NAVEL Velešín využívá solární panely s bateriovým úložištěm od společnosti E.ON k pohánění vlastní výroby. Nakolik se provoz panelů vyplatí a jak je náročný, jsme se zeptali majitele společnosti, inženýra Miroslava Zemene.

Jak dlouho už solární elektrárnu na své výrobně máte? Plánovali jste ji od samého začátku?

Naše začátky, to je námět na knížku. Začínali jsme v roce 1991 a teď jsou naše společnosti celkem čtyři, sdružené do rodinného holdingu. Pokud se bavíme o NAVELu, ten byl založen jako druhý v pořadí, v roce 1993. První byla firma CENTES v Českých Budějovicích, kde jsme v roce 2013 instalovali první elektrárnu. Druhou solární elektrárnu, kterou máme tady na NAVELu, jsme postavili před dvěma roky.

Sice jsme se byli vzadu ve výrobě podívat, ale stejně se zeptám raději konkrétně – co přesně tu vyrábíte?

Děláme velké věci z hlediska nástrojů, nářadí a měřidel a jsme zástupcem německé firmy Nordwest, což je společnost, která obchoduje sortiment více jak padesáti tisíc položek. Tady na místě vyrábíme naše speciální tvrdokovové nástroje a polykrystaldiamantové nástroje, které jsou určeny k obrábění neželezných kovů, což je taková naše specialita. Děláme standardy, speciální věci na zakázku pro naše zákazníky a dnes fungujeme už bezmála 27 roků. Zdejší areál jsme postavili v roce 2003 po nějakých deseti letech činnosti a daří se nám rozvíjet i dále.

navel_7

Máte ke strojařině vztah?

Všichni jsme strojaři, celá rodina. Jenom dcera je architektka, ale ta se zase postarala, že máme stavební divizi. Ten pán, kterého jsme potkali na chodbě, je můj syn Petr, současný ředitel společnosti. Oproti svým kolegům z branže mám velké štěstí, protože moje děti chtějí pokračovat v tom, co dělám.

Dokázal byste jednoduše popsat, jak fotovoltaická elektrárna vyrábí energii?

To je jednoduché. Křemíkové panely vyrábí stejnosměrný proud, z něj se ve střídači udělá proud střídavý a ten se pošle do sítě, případně ho odebíráte vy sám. Velice laicky řečeno, jazykem fyziky 7. třídy základní školy, aby to každý pochopil.

Kolik solárních panelů vám na střeše stojí? 

Tady na NAVELu máme dvacet čtyři a k tomu dalších dvacet panelů ve dvou oddělených systémech. Dohromady čtyřicet čtyři panelů. Instalovaný výkon jsou kWp. První řada panelů, které tu máme, má výkon 225 Wp na jeden panel, takže jsou zhruba čtyři na kilowattu. Druhá je novější, ta má výkon 330 kWp na panel. Ve výsledku nehraje roli ani tak počet panelů, ale spíš instalovaný příkon. Na NAVELu jich tedy máme čtyřicet čtyři a v Budějovicích na CENTESu dalších pětapadesát. Důležité je říct, že vyrobenou energii takřka celou spotřebujeme.

navel_8

Co přesně je to za systém? Dodáváte energii i do sítě?

Máme galvanicky oddělenou elektrárnu. Mohli bychom být bez problémů připojení i k dodávkám do distribuční sítě, ale všechno si spotřebujeme sami, takže pro to při stavbě nebyl důvod. Navíc bychom museli mít ještě jedno měřicí místo. Když jsem si tehdy dělal výpočet, zjistil jsem, že pro to nás není z ekonomického hlediska zajímavé, takže jsme namísto toho udělali raději uzavřený, hybridní systém. U něj musíme prokazovat jen to, že v době, kdy nevyrábíme, a energii tudíž nečerpáme, neteče elektřina nikam jinam. Zkrátka, že tu nemáme nikde natažené kabely, kterými bychom tu elektřinu odváděli někam ven. Takhle se proud z panelů dostane do všech částí firmy, ale ve chvíli, kdy nevyrábíme a baterie jsou plné, je utrum.

TIP

Máte zájem o vlastní solární elektrárnu? Napište nám na solarprofirmy@eon.cz!

Kolik vyrobíte elektřiny za rok tak zhruba, když je příhodné počasí?

Na CENTESu jsme v roce 2019 vyrobili 53 628 kilowatt, což je slušný výkon. Kilowatt peak instalovaného panelu vyrobí tisíc kilowatt za rok. Tady v NAVELu jsme u elektrárny s těmi čtyřiadvaceti panely vyrobili 27 428 kilowatt. Sám vidíte, že to vychází o něco víc než v Budějovicích – lépe to tady svítí.

Svoji elektrárnu využíváte v souběhu s normálním připojením do sítě. Kolik z celkového provozu vám tedy pokryje slunce?

Bavíme-li se o NAVELu a vezmu-li zhruba roční výkon, pak pokryjeme dva měsíce, tedy jednu šestinu roční potřeby. Což je slušné. Ale je to dáno tím, že jak na CENTESu, tak tady opravdu z 97 % spotřebujeme všechno, co nám slunce vyrobí. Někdy se zastaví fabrika, lidi jdou na oběd, ale pořád se svítí. Máme tu baterie a robotizované pracoviště, takže i pokud ve firmě zrovna nikdo není, obsluhuje se všechno na dálku. Stroje pracují i v sobotu a v neděli. A energie, co se vyrobí v tomto „jalovém provozu“, teče do akumulátorů a pak se využije v noci. Účinnost je v našem případě velmi vysoká, což je i důvod, proč jsme řádově před deseti lety celý systém pořizovali.

navel_3

Jaká byla původní investice? 

První elektrárna na CENTESu vycházela řádově na 95 000 korun na jeden kWp čili dohromady nějakých 4,8 milionu. Tady v NAVELu jsme zhruba na 55 000 korunách na kWp. Velkou část z toho dělají baterie.

Předpokládám, že něco z toho pokryly dotace.

To máte pravdu. U první elektrárny na CENTESu jsme sice žádnou dotaci nevyužili, ale měli jsme zelený bonus. Kdyby nebyl, tak bych to nikdy nestavěl. Teď už je všechno nastaveno jinak, důležité je hlavně, kolik se spotřebovalo, což je v pořádku. Těch dvacet instalovaných kWp stálo zhruba 1,4 milionu, z čehož dotace pokryla cca 80 %, což vychází zhruba na 900 000 korun bez DPH. K využívání elektrárny a spotřebě energie pak máte nastavené parametry, které musíte plnit, ale vzhledem k tomu, že my spotřebováváme skutečně všechno, tak z nich strach nemám.

navel_infobox

Dělali jste si nějakou studii proveditelnosti?

Pokud si chcete sáhnout na dotace, je to nezbytné. Musíte udělat energetický audit a doložit, že vyrobenou energii také spotřebujete, což je svým způsobem studie proveditelnosti. Na základě ní se rozhodne – v tomhle případě to závisí na Ministerstvu průmyslu a obchodu – jestli vám dotaci dají. Pokud budete chtít stavět bez dotace, můžete bez stavebního povolení jít do instalace až 20 kWp. Což je přesně můj případ na jedné z elektráren tady v NAVELu. Raději jsem ji nechal postavit menší a na vlastní náklady, protože bych býval nestihl o dotaci zažádat. Než totiž celá věc proběhne našimi úřady, což teď říkám jako kritiku, tak by tady nikdo nic nepostavil.

Jak dlouho trvá celý ten administrativní proces? 

Se všemi povoleními a vyjádřením příslušných orgánů je to minimálně rok. Ale pokud jste se rozhodl, že panely chcete a máte střechu staticky v pořádku, což je důležité, aby vám pak elektrárnu nevzal vítr, můžete to zvládnout do těch 20 kWp i sami. A vyplatí se to i pro soukromé účely. Syn má fotovoltaiku na svém rodinném domku, zhruba 7 kWp, k tomu baterie, tepelné čerpadlo a tak dále. Díky tomu má náklady na provoz domu kolem 1500 korun měsíčně, i s topením. Z toho, co mi povídal, mohu vřele doporučit.

navel_4

Jsou panely náročné na údržbu?

Je to strojní, elektrostatické zařízení, takže údržba sestává fakticky z povinných revizí, které se dělají zhruba jednou za dva roky, a sem tam je třeba vyměnit měniče. Jako u každého zařízení, které je venku pod širým nebem, musíte samozřejmě dávat pozor, aby vám ho nerozbily kroupy a jestli se náhodou něco někde neutrhne, nebo je třeba občas restartovat akumulátor. Nepředstavujte si ale, že byste musel něco leštit nebo dolévat olej – to vůbec ne. Kromě občasných kontrol je údržba v podstatě nulová. Za 10 let, co to máme elektrárnu na CENTESu, odešel pouze jeden měnič.

Plánujete ještě nějaké rozšíření současného počtu solárních panelů třeba na jiné výrobní hale?

Já ze zásady prosazuji fotovoltaiku na střechy, protože právě tam patří. Moc dalších střech já sám v tuhle chvíli k využití už bohužel nemám. Mimo jiné také proto, že i střecha musí mít dobrou orientaci – když bude otočená na sever, bude mít tak málo slunečního svitu, že se to nevyplatí. Ideální úhel sklonu v našich zeměpisných šířkách je, pokud se nepletu, kolem 33 nebo 37 stupňů. V dohledné době ale plánujeme rekonstrukci v Českých Budějovicích, kde vznikne asi 1500 metrů čtverečních nových střech, na které bych panely zase rád umístil. Počítám totiž, že všechnu vyrobenou energii zase spotřebujeme. Navíc to bude ve městě, takže si tím navíc jako bonus i odstíníte budovu a nikomu to nebude vadit na očích.

navel_2

Jakou má návratnost zdejší fotovoltaické instalace?

Závisí na tom, jak spotřebováváme proud. Tady je to kolem sedmi až deseti let. Slunce svítí pořád stejně, když proprší červenec, tak zase víc svítí v srpnu. Teď jsme měsíc nebo dva stáli, což bylo samozřejmě prodělečné, protože jsme energii nemohli spotřebovávat a ona jenom utíkala. Kdyby byla návratnost delší než deset let, tak za sebe říkám, že bych neinvestoval. Dnes už jedině s bateriemi a dotací na další obnovitelné zdroje, jinak by se to nevyplatilo.

Využíváte u vás ještě nějaké jiné ekologické řešení kromě fotovoltaiky? Třeba rekuperační jednotky? 

Rekuperační jednotky máme. Možná jste si toho i všiml, když jsme se byli projít vzadu ve výrobě. Ve všech firmách potřebujeme poměrně hodně stlačeného vzduchu, takže veškeré teplo z kompresorů se využívá na vytápění. Stroje mají z důvodu přesnosti zase chlazené osy, po této stránce jsou hodně energeticky náročné. My vyrobíme energii za slunce, ekologicky, a teplo zase šoupneme zpátky do haly a vytápíme si. Sice jste tam vzadu mohli vidět topení, ale to vůbec nepracuje.

A malá otázka na závěr. Myslíte si, že jsou lidé dnes obnovitelným zdrojům u nás otevřenější? Dělá se podpora správně?

To je hrozně těžká otázka. Já si myslím, že se to u nás dělá – musím to říct slušně ­– špatně, bez rozumu. Chybí širší koncepce. Politici si myslí, že se všechno vyřeší, když do nějakého odvětví nalijete miliardy, ale ten kapitál následně v Čechách ani nezůstane a profitují jen velké firmy. Takže za sebe si myslím, že podpora obnovitelných zdrojů je dobrá věc, stejně jako ekologie obecně. Netvrdím, že jsem úplně ekolog, ale mám tady lesy, jsem myslivec, a až tady dnes skončím, skočím do traktoru tahat dřevo. Jsem milovník přírody. A pokud jí můžeme něčím trošku pomoct, budu vždycky pro.

Nejlepší články e-mailem