Online magazín o tom, jak ušetřit a inspirovat se ve světě energií

Národní parky: zelená energie v srdci zeleně

Národní parky: zelená energie v srdci zeleně
Přírodní rezervace a národní parky představují pro obnovitelnou energii zvláštní výzvu. Na jedné straně tu kvůli ekologii dává využití čistých zdrojů perfektní smysl, na druhé jde o nebezpečnou hru se zásahy do už tak křehkého prostředí. Zelená energie musí v zeleni našlapovat obzvlášť opatrně – kromě udržitelnosti a úspor hraje totiž důležitou roli také estetika.

Začneme malým příkladem, který s národními parky nesouvisí. Ovšem pouze zdánlivě. Ostrov Eigg ve Vnitřních Hebridách u pobřeží Skotska je od pevniny téměř odříznutý. Dvakrát denně sem jezdí přívoz z Mallaigu a Arisaigu, ale na auto můžete bez speciálního povolení zapomenout. Na ostrůvku žije asi 80 stálých rezidentů, kteří si po dekádách spoléhání na dieselové agregáty jednomyslně odhlasovali přechod na čistou energii. Od roku 2008 je celý Eigg energeticky soběstačný.

Dosahuje toho kombinovaným využitím tří přirozeně se vyskytujících obnovitelných zdrojů – vody v podobě dvou hydroelektrických generátorů, větru prostřednictvím čtyř turbín pod svahem hory An Sgurr a slunce. Za ideálních podmínek dokáže celá ostrovní síť denně produkovat 184 kW energie. Pouze pro případ delšího výpadku jsou v záloze připraveny dva dieselové generátory. Většinu času ale spí.

Národní parky.

Eigg představuje ideální případ odlehlé lokality, která dokázala funkčně skloubit různé zdroje zelené energie bez větších zásahů do vzhledu nebo biotopu krajiny. Prostředí přírodní rezervace nebo národního parku se mu v mnohém podobá. Je však ještě specifičtější – jakákoliv výstavba podléhá přísným pravidlům, územím nelze vést vysoké napětí a ochraně přírody se podřizuje vše.

S úctou k přírodě

Ať se nám to líbí nebo ne, zelená energie potřebuje prostor. Stačí jeden pohled do sousedního Německa, abychom si udělali obrázek, jak dovedou aleje točících se turbín zkrášlit horizont. Pro dlouhodobě největrnější místa v Česku (kde průměrná roční rychlost větru tu dosahuje alespoň 5 m/s) a kam spadají například Krkonoše, Šumava nebo okolí Šluknovského výběžku, jde ale bohužel o zapovězený zdroj. 

Národní parky - box

A to i kvůli létajícím živočichům, pro které je setkání s turbínou často tím posledním. Ve Spojených státech Amerických se ve spojitosti s ptačími úmrtími používá statistika zhruba 3-5 jedinců ročně na 1 MW výkonu větrné elektrárny (pro netopýry je to asi desetkrát tolik). Turbíny instalované v Česku disponují průměrným výkonem 2 MW. Čísla sama o sobě možná nepůsobí nijak hrozivě, ale v případě ohrožených nebo vzácných druhů, které na území národních parků nezřídka hnízdí, ji nelze ignorovat.

Využití solárních panelů se nabízí jako přijatelnější, samozřejmě v rozumném měřítku. Fotovoltaické parky, vyžadující vyklučení větších ploch, zde nepřicházejí v úvahu. Nepříznivé dopady jde však v tomto případě eliminovat mnohem lépe – například citlivým umístěním panelů na střechy již existujících správních objektů.

Národní parky - box

Zářným příkladem využití solární energie je americký národní park Yosemite, který disponuje největším fotovoltaickým systémem ze všech přírodních rezervací v USA. Celkem 2 800 solárních panelů je rozmístěno na střechách parkoviště, budovách, nebo betonových zpevňovacích plochách a dokáže ročně produkovat až 800 MWh energie. Parku to přináší úsporu na výdajích ve výši 50 tisíc dolarů a pokrývá zhruba 12 % jeho roční energetické spotřeby. Což je přinejmenším slibný začátek.

Voda a recyklace

Kde to ekologické podmínky dovolí, nabízí se využít energii vodních toků nebo rezervoárů. Příkladem je třeba přehrada Alto Rabagão v portugalském národním parku Peneda-Gerês, případně vodní elektrárna Jaruga v chorvatském národním parku Krka postavená už v roce 1903. Hydroelektrickou energii využívá také americký národní park Yellowstone, který se mimo jiné pyšní tím, že 54 % energie ke svému provozu bere z obnovitelných zdrojů (36 % tvoří voda, 18 % vítr a méně než 1 % fotovoltaika).

Národní parky - box

Domov kresleného Médi Bédi jde zelené energii naproti už dlouhá léta, a to nejen přípojkami pro elektromobily rozesetými porůznu na území rezervace, ale především recyklací. Z každoročních 4000 tun odpadu, které návštěvníci vyprodukují, vrací park do oběhu díky úspěšnému recyklačnímu a osvětovému programu až 48 %, přičemž cílem je dostat se až na 75 %.

Tuzemské snahy

Vhodně zapojit ekologické zdroje energie na místech, kde není dostatek slunečního svitu nebo větru, vyžaduje vyšší míru představivosti. I na našem území a v blízkém sousedství se objevují snahy o přivedení zelené energie tam, kde je jí nejvíc potřeba. Ať už je to formou obslužných vozidel na čistý pohon, biomasy nebo třeba tepelných čerpadel.

Národní parky - box

Těsně za hranicemi, na německé straně Národního parku České Švýcarsko, můžeme najít první malý příklad. Má podobu tramvaje v údolí řeky Křinice, jejíž trasa vede z Lázní Žandov až k vodopádu Lichtenhainer Wasserfall. Kromě toho, že jde o jedinou tramvaj na světě, která projíždí územím národního parku, operuje z 40 % na solární energii. Na české straně pak letos zahájila provoz dvě vozidla na CNG. Kromě nich bychom v parku nalezli zplynovací kotle na dřevo, které slouží k vytápění hájenek, a v roce 2017 postavený altán pro ekologickou výchovu v Krásné Lípě, který není připojený k rozvodné síti a energii si bere ze slunce.

V národním parku Šumava jsou o něco pokročilejší a snaží se o energetickou soběstačnost v rámci většího množství provozovaných budov. Jednak prostřednictvím fotovoltaických panelů, jimiž jsou osazeny rozhledna Poledník, návštěvnické centrum Kvilda, budova střediska environmentální výchovy na Horské Kvildě a budova stanice pro handicapovaná zvířata v Klášterci u Vimperka. Jednak formou tepelných čerpadel, která, krom Horské Kvildy a Klášterce, využívá také budova záchranného sboru národního parku Šumava ve Stožci. Návštěvnická centra v parku jsou navíc energeticky pasivními domy, projektované tak, aby byly šetrné k životnímu prostředí.

Národní parky - box

Národní park Podyjí v současnosti plánuje instalaci tepelného čerpadla v projektu rekonstrukce návštěvnického centra v Čížově. Vytápění v návštěvnickém centru obstarává biomasa (konkrétně dřevní štěpka), v budově Lesní správy v Podmolí je to pak dřevo zpracovávané ve zplynovacím kotli. Součástí mobiliáře parku je i vozidlo na CNG, které operuje v chráněném území.

A jak to má KRNAP? Z plánu péče pro roky 2010-2020 a několika analýz nicméně vyplývá, že o přechodu na obnovitelné zdroje energie, jako je biomasa, bioplyn, či slunce, o tepelných čerpadlech nebo o energeticky pasivních budovách se v našem nejstarším národním parku přinejmenším uvažuje.

Nejlepší články e-mailem