Online magazín o tom, jak ušetřit a inspirovat se ve světě energií

Odpadní teplo: jak netopit pánu bohu do oken?

Odpadní teplo: jak netopit pánu bohu do oken?
Chlazení, klimatizace, výroba… Mnoho firem a provozů tímto způsobem vytváří spoustu tepla, které je k ničemu. To ale není tak úplně pravda. Ne každý tuší, že u odpadního tepla existuje lepší využití, než „otevřít okno a vyvětrat“.

Teplo jako odpad, který má cenu zlata

S produkcí odpadního tepla se potýká především ta část průmyslu, která potřebuje přesný opak – chladit. Jedná se tedy především o elektrárny, kovozpracovatelské společnosti, potravinový průmysl. Teplo vzniká ale například i v automobilovém průmyslu, nebo v oblasti informačních technologií, kde je třeba chladit servery. V principu se jedná o takový druh tepla, které je nežádoucí a firmy se jej musí zbavit.

I to zbavování ale může vypadat efektivně. Zbytkové teplo umí vytápět například administrativní budovy nebo přilehlé domácnosti, ohřívat a předehřívat užitkovou vodu, vyrábět elektřinu, nebo proměnit teplo na chlad. Nezáleží přitom na tom, jestli má podobu plynnou nebo kapalnou.

Proč se o odpadní teplo zajímat? Jmenujme především úsporu – za normálních okolností byste teplo vyvětrali, bez jakékoliv návratnosti. A druhý důvod je o něco míň zištný, ale ne nepodstatný – tímto způsobem se dají částečně snižovat emise skleníkových plynů.

Situace v Česku? Víceméně u ledu

Hlavní důvody, proč se teplo nevyužívá, se najdou nejspíše dva. Za prvé – v Česku se o  této technologii zpracování příliš nemluví. První vlaštovka u nás přistála s evropskou směrnicí o energetické účinnosti v roce 2012. To je vlastně jediné legislativní opatření v České republice, kde se o využití odpadního tepla vůbec mluví.

Odpadní teplo - box

Se zvýšením povědomí by měl pomoct mezinárodní projekt CE-HEAT. Náš stát v něm zastupuje Univerzita Jana Evangelisty Purkyně a Národní centrum energetických úspor. V sedmi zapojených zemích zatím CE-HEAT spustil devět pilotních projektů na využití odpadního tepla, jeden z toho v České republice.

A druhý důvod, proč podniky topí pánu bohu do oken? Samozřejmě peníze. Náklady na úpravu starších provozoven jsou samozřejmě vyšší, než když se s využitím odpadního tepla počítá od začátku. Na druhou stranu, když podnikatelé o technologii neví, těžko ji budou zapracovávat v rámci nové výstavby. Dá se předpokládat, že se na tomto poli chvíli budeme točit v začarovaném kruhu.

Jak je za kopečky?

V tomto ohledu o něco lépe, Evropa má totiž celkem páru. V Dánsku odpadní teplo dokonce pokrývá téměř polovinu produkce elektřiny. Na druhém místě pak najdeme Finsko s 39 %. Pro mnohé překvapivý evropský bronz si odnáší Rusko s 31 %.

Často se díváme do sousedního Německa. Tamější podniky vypustí do vzduchu 200 miliard kilowatthodin potenciální elektřiny. Nicméně spolková vláda chce tomuto plýtvání zatnout tipec. Opatření je spousta, jmenujme alespoň jedno týkající se elektráren na bioplyn. Ty musí během prvního roku provozu zpracovat alespoň 20 %, v následujícím pak 60 % zbytkového tepla. To vše je pak spojeno s finanční odměnou od spolkového ministerstva životního prostředí.

Odpadní teplo v Německu

Jak to funguje v praxi?

Funguje. Jeden takový projekt se ucházel i o vítězství v E.ON Energy Globe. Jedná se o prádelny BSB v Olomouci. Ty využívají odpadní teplo z přilehlé bioplynové stanice. „Potrubím ze stanice proudí voda ohřátá na 80 °C, která jde v prádelně ještě před pracím procesem do čističky, neboli úpravny vody. Ta ji změkčuje a zbavuje železa, manganu a podobných látek. Voda se pak dále využívá v pracím procesu,“ popisuje systém Roman Chlopčík.

Jednatel BSB prádelen Mgr. Roman Chlopčík

Samozřejmě, že se nejedná o jediný příklad z českých luhů a hájů. Přebytečné teplo z chlazení ledové plochy využívají i na zimním stadionu v Chomutově. Zbytkové teplo využívají k údržbě ledové plochy nebo jej převádí do vedlejšího letního stadionu. Podobným stylem zachází s touto komoditou i na „zimáku“ v Plzni nebo v Ústí nad Labem.

TIP

Máte podobně efektivní řešení, které se týká úspor a energetiky? Přihlaste svou firmu do E.ON Energy Globe!

Své místo má přebytek tepla například v českých masokombinátech, kdy je třeba skokově chladit drůbež na teplotu 4°C. Přebytečná energie se využívá k ohřevu procesní vody. Plány využít tepelný potenciál chladícího média měla i hostingová společnost WEDOS, která oběhem chladicího oleje ohřívá místní koupaliště.

Teplo, sladké teplo

Podobně to funguje například ve švýcarské pobočce IBM, kde se tímto způsobem vyhřívá bazén. Ve Finsku zašli ještě dál a tamější datová centra společností Yandex a Academica dodávají teplo až do 1000 okolních domácností. Amazon v Seatlu svými daty zase plánuje „vytápět“ přilehlé sídlo firmy.

Serverovna

Trochu morbidně se využívá přebytkové teplo ve čtvrtém největším městě Dánska. Krematorium v Aalborgu zásobuje teplem přilehlé domy. Tedy od chvíle, kdy tento krok schválila Dánská etická komise. V Londýně se zase rozhodli zužitkovat teplo z metra a vytápí s ním domácnosti ve čtvrti Islington.

A teď sladká tečka na závěr. Až si příště budete pochutnávat na světoznámých sušenkách Manner, věřte, že jste neudělali radost jen sobě, ale z části i obyvatelům vídeňských čtvrtí Hernall a Ottakring. Hned 600 domácností totiž vyhřívá právě odpadní teplo z nedaleké továrny na křupavé pišingry.

TIP

Vytápějte a klimatizujte svou firmu chytře. Rádi vám s tím pomůžeme!

Nejlepší články e-mailem