Online magazín o tom, jak ušetřit a inspirovat se ve světě energií
5.12.2017 / ela

Petr Novosad: Budoucnost ruční výroby skla v Harrachově vidím optimisticky

Harrachovská sklárna je nejstarší fungující sklárnou v České republice, první zmínka o ní pochází již z roku 1712. I dnešní provozovatel, firma Sklárna a minipivovar Novosad a syn Harrachov, zde vyrábí sklo ručně. Produkci skla doplňuje ještě pivovar spojený s hotelem, restaurací a pivními lázněmi. Zdejším sklářům tak energii při práci dodává domácí Huťská osmička.

S příchodem rodu Harrachů v polovině 17. století začala zlatá éra sklárny, která trvala až do první světové války. Po roce 1948 byla sklárna znárodněna a dále fungovala jako součást velkých sklářských podniků. Když ji v roce 1993 koupil František Novosad, právník a vyučený sklář, svitla harrachovskému sklářskému umění znovu naděje. Noví majitelé však na růžích ustláno neměli.

„V roce 1993, když táta sklárnu koupil, mi bylo třináct, takže to znám spíš z vyprávění,“ říká Petr Novosad, který již víceméně převzal od svého otce kormidlo rodinného podniku. „Sklárna měla tehdy asi 250 zaměstnanců, provoz byl neefektivní. Hned zkraje otec musel asi padesátku zaměstnanců propustit. Na druhou stranu v té době sklárna měla zajištěný odbyt prostřednictvím tehdy ještě státního podniku Skloexport.“ Mladý ředitel nás vede nejprve do vzorkovny, kde můžeme obdivovat ukázky zdejší produkce.

Čím jsou výjimečné vaše výrobky a které z nich patří k vašim „vlajkovým lodím“?

Z historie je nejslavnější kolekce Exquisit, zvaná „černá nitka“ kvůli černému sklu zapuštěnému do stopky sklenice. Další typicky harrachovskou záležitostí je vzduchová spirála, jsme možná jedni z pěti výrobců na světě, kteří tuto věc dovedou. Ve stopce skleničky je uzavřen vzduch, sklář pak točením vytvoří spirálu. Od konkurence nás odlišují hlavně barvy, tavíme asi třicet různých odstínů. Mnoho skláren to nedělá, tavba barev je složitá. Devadesát procent naší produkce představuje nápojové sklo, pak jsou to lahve, džbány, stínítka či vázy.

V čem se tradiční výroba odlišuje od masové průmyslové produkce nápojového skla?

Rovné sklenice s hladkou stopkou stroj vyrobí bez problémů, sklo samotné možná bude i čistší. Když tavíte sklo v menším množství, jsou tam některé vady. Někdy se stane, že má sklenička malou bublinku. To ale k ruční výrobě patří, pro nás je to piha krásy. Automat nás jistým způsobem nahradí, ale techniky hutního zdobení skla nezvládne. Nezkombinuje barvy, nedostane do stopky sklenice černou nitku.

Jaké množství sklenic vaše sklárna vyprodukuje?

Měsíčně vyrobíme téměř třicet tisíc kusů sklenic, většinou na export. U nás je trh velmi malý a naši lidé do skla málo investují. Největším trhem pro nás jsou Spojené státy americké, poslední dobou také Skandinávie, nejvíce Dánsko a Norsko, exportujeme ale i do Itálie, Japonska nebo Číny.

Novosad8

Od roku 2013 jste zákazníky společnosti E.ON, odebíráte od ní elektřinu i plyn. Jak energeticky náročná je ruční výroba skla?

Sklářské pece vytápíme plynem. Existují i pece elektrické, které mají své výhody, ale elektřina je ve srovnání s plynem drahá. Za plyn dáme měsíčně jen na zálohách zhruba tři čtvrtě milionu korun. Nejdůležitější je tak pro nás cena, při tak velké spotřebě i korunové rozdíly znamenají úsporu mnoha tisíc korun.

Efektivita každé výroby záleží i na tom, jakých úspor se podaří dosáhnout. Podnikáte v tomto ohledu nějaké kroky?

Při tavení skla samozřejmě vzniká zbytková energie, kterou využíváme – díky rekuperačním kotlům na odpadní teplo nám slouží pro vytápění i ohřev vody. A protože tuto technologii máme už dvacet let, svým způsobem na to teď doplácíme. Chtěli jsme získat dotaci z programu Úspory energie, ale jedním z rozhodujících kritérií je snížení produkce CO2. Toho bohužel už nejsme schopni dosáhnout, k tavení skla nemůžeme použít méně energie.

Zažívá české sklo lepší časy než například během krize v roce 2008?

Situace je dnes lepší, ale krizí jsme zažili již několik. Největší z nich byla v roce 2001, po útoku na newyorská Dvojčata. Na pokles ceny dolaru doplatila řada podniků. Když vyvezete zboží, máte nasmlouvané ceny v dolarech a najednou dolar není za 35 korun, ale třeba za 20 či dokonce za 14 korun, je to citelná ztráta. Navíc ve stejném období skončila spolupráce se Skloexportem, jehož vytunelování se stalo mediálně známou kauzou.

I proto jste se tehdy rozhodli vybudovat pivovar?

Ano, táta často vzpomíná, jak ho vývoj situace donutil uvažovat o dalším zdroji příjmů vedle skla. Nakonec vymyslel pivovar. Začali jsme v roce 2002, byli jsme osmým minipivovarem v republice, dnes jsou jich stovky.

Novosad12

Co byste označil za váš nejpalčivější problém? Máte například dostatek šikovných sklářů?

Sklářů je málo. Zaprvé obor jako takový není atraktivní, co si budeme povídat, je to těžká práce. Sklář se na huti za osm hodin prakticky nezastaví, nemá šanci se někam „zašít“. Pracuje se v náročném prostředí, v létě je tu i kolem 50 až 60 stupňů. Harrachov má navíc jen 1400 obyvatel a většina z nich pracuje nebo podniká v cestovním ruchu. Zaměstnáváme nyní asi stovku lidí, z toho třicítku sklářů.

Jak tedy nové skláře získáváte?

Většinou si je musíme zaučit. Absolventi sklářských škol se do výroby nehrnou, raději pokračují na vysoké škole. Nabíráme proto i pracovníky, kteří se v oboru nevyučili. Přesto však u řemesla dlouhodobě zůstane jen jeden z deseti lidí, kterým se takto věnujeme. Mnozí z našich sklářů jsou ale „srdcaři“. Práce je sice těžká, ale na huti mají partu, pracují v přátelské atmosféře. Navíc na horách je hezky, vaříme si vlastní pivo, speciální Huťskou osmičku, kterou skláři mohou při práci pít. Pivo je nejen zdroj tekutin, ale dodává jim také energii.

Část vašeho podnikání lze zařadit do sféry cestovního ruchu, ať už jde o muzeum, hotel, pivní lázně či exkurze do sklárny. Nakolik jsou pro vás tyto aktivity důležité?

Sklo je to hlavní, co nás živí, ostatní činnosti jsou na to napojené. Jedno bez druhého by však neexistovalo. Exkurze jsou každý den, v sezóně projde sklárnou denně i přes 500 návštěvníků, loni se exkurzí zúčastnilo na 65 tisíc lidí. Pro nás je to příjem, který dotuje finančně náročnou výrobu skla.

Kolik piva ve vašem pivovaru ročně vyprodukujete a jaké pivo vaříte?

Máme kvasnicový světlý a tmavý ležák a Huťskou osmičku. Ročně vyrobíme asi dva tisíce hektolitrů piva. Většinu prodáme sami v naší restauraci a pak v lahvích, které si lidé velmi oblíbili. Naší výhodou je vlastní zdroj dobré horské vody, což je pro kvalitu piva rozhodující.

Jaké máte další plány do budoucna, jste optimista, co se týká výroby skla?

Vidím to pozitivně, protože nejsme závislí na jedné aktivitě. Sklárna pro mě zůstává tím nejdůležitějším, čemu chci věnovat energii a čas. Vše ostatní pak z mého pohledu půjde samo. 

TIP

Společnost Sklárna a minipivovar Novosad a syn Harrachov je zákazníkem E.ON. Zjistěte i vy, co vám můžeme nabídnout. Kontaktujte nás

Nejlepší články e-mailem