Online magazín o tom, jak ušetřit a inspirovat se ve světě energií

Jakub Danielka: „Rammsteinům nestačí ani elektřina pro menší město“

Jakub Danielka: „Rammsteinům nestačí ani elektřina pro menší město“
Ve třiatřiceti letech má Jakub Danielka za sebou pořádání desítek akcí, na kterých se dohromady protočily miliony lidí. Patří mezi ně nejen koncerty světoznámých kapel, ale i hvězdný tenisový turnaj Laver Cup. V čem je podle něj kouzlo českých hal a co potřebujete na uspořádání obřího koncertu?

Kdybyste měl ze všech vašich akcí jmenovat jednu největší, jednu nejmilejší a jednu nejnáročnější, které by to byly?

Na všechny tři otázky bych odpověděl stejně – Laver Cup. Největší, protože se jednalo o premiérový ročník tenisového turnaje globálního významu a vzhledem k systému turnaje se tam teoreticky vystřídalo 80 000 návštěvníků. Nejmilejší z toho samého důvodu, navíc kde jinde potkáte Federera s Nadalem v práci na chodbě? A nejnáročnější, protože to byl právě první ročník a všechno se teprve formovalo.

Akce globálního významu se ale určitě neorganizuje jen z ČR, že?

Přesně tak. Tým O2 areny sídlil v České republice, tým Laver Cupu v Anglii a Americe. Vstupenky se prodávaly od Austrálie přes Malajsii, Indii, Izrael, napříč Evropou, až přes moře do USA. A díky turnaji aréna prošla na spoustě míst zásadní proměnou, když si ji vzali designéři z Laver Cupu do parády.

Co je největší „žrout“ během pořádání akcí? Osvětlení? Ozvučení? Bezpečnostní prvky?

Obecně to, co se děje na pódiu – zvuk, světla, efekty... Když dorazili do Prahy Rammsteini, museli si přivézt ještě vlastní generátor, protože jejich show elektřinu doslova žere, a i když aréna umí zajistit odběr, který by uživil menší město, na Rammsteiny to nestačí.

Když se budeme v obecné rovině bavit o energetických nákladech při pořádání akcí, dá se spotřeba rozkouskovat?

Rozkouskovat se určitě dá, ale závisí na konkrétním typu akce – na tom, co si produkce přiveze, kolik přijde návštěvníků, ale třeba i na počasí nebo na tom, zda se musí chladit, nebo naopak topit. Musíte počítat i se spotřebou kuchyně. Na zmíněném Laver Cupu jela prakticky pořád, vydávaly se desítky tisíc porcí jídla. A když se ještě vrátím k tomu topení...

Povídejte!

Možná to není zřejmé na první pohled, ale hodně topí samotní návštěvníci. Když se na jednom místě sejde třeba 15 000 lidí, umí zahřát a zadýchat i solidně velký prostor. A to se pak občas musí i na podzim pustit klimatizace.

Kdy se elektroměry točí nejrychleji? Dá se to nějakým způsobem srovnat například u hokejového utkání, koncertu a konference?

Konference může připomínat klidně multimediální show nebo koncert, takže to hodnocení musím vzít hodně v obecné rovině. Ale máte na mysli klasickou konferenci se sedícím publikem a přednášejícím s mikrofonem, určil bych náročnost v pořadí: konference, hokej, koncert. A rozdíl to může být skutečně hodně výrazný.

Jakub Danielka v kanceláři.

Kdybyste měl vybrat nejzajímavější technickou libůstku v některém z prostorů, kde jste pořádal akce, co by to bylo?

Střecha v O2 areně. Unikátní české řešení od ATIPu s velkou nosností pro potřeby riggingu a bez podpěrných prvků, které by bránily výhledu návštěvníků. Na stropě jsme si ale dali záležet i ve Foru Karlín, kam se dá pověsit až 180 tun, což je číslo, které odpovídá i mnohem větším halám.

To znamená, že v tomto ohledu směle konkurujeme evropským halám?

Když jsme se byli podívat v berlínském O2 Weltu, s pýchou nám ukazovali právě střechu. Probíhalo to asi takto: „Na téhle straně můžeme zavěsit až 180 tun, takže umíme obsloužit i ty největší akce. A zároveň můžeme dalších 100 tun pověsit na druhou stranu. Kolik umíte v Praze vy?“ „No, my máme 600 tun kolem dokola kdekoliv, teoreticky ta konstrukce snese asi 1800 tun, ale to jsme ještě nezkoušeli.“ Pak už průvodce jen zklamaně prohlásil, že se půjdeme podívat dál.

Opravdu tak moc záleží zrovna na stropě?

Trochu to vypadá, že jsem na ty stropy ujetej, ale halový standard je, že na zemi stojí pouze pódium a všechno ostatní se věší na strop. Právě nosnost stropu může rozhodnout, jestli do daného prostoru dorazí ten nebo onen umělec se svou show. Někdy to ale ovlivní i genius loci daného místa.

Odmítl vás někdy interpret, právě kvůli atmosféře místa?

Do Fora jsme jednou lanařili Joan Baez. A nakonec hrála v Lucerně, protože to tam má prostě historicky ráda. Mimochodem, u té Lucerny mě napadá jedna zajímavost. Když sejdete až na plochu, tak si všimnete, že chodba kolem je o dva schody výš než podlaha samotného sálu. Mělo tam totiž vzniknout kluziště.

Jakub Danielka

Co je největší bolest z hlediska pořádání akcí?

Opět hodně záleží na typu akce a místu konání. Třeba právě v Lucerně není výtah a všechno se nosí ručně po schodech. Takže tam to bedňáci „milují“ úplně nejvíc. Ale obecně na tu největší bolest narazí každý, kdo se do produkce vrhne s vidinou superzajímavé práce, aby pak zjistil, že zajímavá sice je, ale…  Pořád obnáší spousty excelových tabulek, stovky mailů, probdělé noci, zařizování nemožného na počkání a zázraků do tří dnů.

Stalo se někdy, že vypadl proud během akce? Co kdyby vypověděla službu vzduchotechnika?

To, že vypadne proud, se samozřejmě stává. Nemluvím o velkých arénách. Například O2 arena má „ve sklepě dvě lokomotivy“, které v případě, že dodávka kolísá, okamžitě startují a chvíli arénu utáhnou. Ale třeba na venkovních akcích či v prostorech, které původně úplně eventové nebyly, a někdo tam pustí pověstnou rychlovarnou konvici navíc...

V tu chvíli zavládne panika.

Jasně, zejména v produkčním týmu. Ale pak někdo nahodí jistič nebo pustí generátor a jede se dál. U vzduchotechniky nebo vytápění by to asi nebylo žádné zásadní drama. Ale je jasné, že malý prostor se spoustou lidí bude mít opačný problém než obří prostor s pár diváky.

V čem je vlastně největší rozdíl mezi novou a starou halou?

Úplně ve všem. Liší se šatny i zázemí pro umělce. Rozdíly najdete i v možnostech pro produkci a navezení vybavení. Mají zcela odlišnou úroveň komfortu pro návštěvníky, což znamená zejména občerstvení nebo toalety. V nové hale jsou širší technické možnosti, třeba variabilita zavěšení nebo možnosti odběru elektrického proudu. A v neposlední řadě musím zmínit bezpečnost.

Jakub Danielka

Starší haly nejsou bezpečné?

Ale jsou. Bezpečné samozřejmě musí být všechny prostory, ale ty nové se staví podle nových norem a počítá se s tím. Zatímco ty starší se normám musí přizpůsobovat.

Vzpomenete si na nějaký technologicko-ekologický prvek, který vás na některé z akcí zaujal?

Těžko říct, nové prostory se samozřejmě navrhují tak, aby byly energeticky efektivní. Někde pracují s dešťovou vodou a používají jí třeba na splachování toalet. Ale že bych někde zažil nějakou eko bio green pecku, na to si upřímně nevzpomínám.

Jak s organizací velkých akcí pomáhají nové technologie? Dá se dnes udělat obří koncert například bez Internetu věcí?

Největší revoluce pro promotéry i návštěvníky je online prodej vstupenek. Ten se postupně vyvinul tak, že vstupenky nosí návštěvníci v mobilu. Totéž platí i pro korporátní akce, které se postupně přesouvají z hlediska guest managementu do SaaS a cloudového prostředí. Ale obří koncert se dá udělat kdekoliv, kde zajistíte elektřinu. Pak už jen běháte s vysílačkou po place a nadáváte na všechny strany, aby se všechno stihlo.

Jakub Danielka (33)

Pochází z Chotěboře. Podílel se na mnoha akcích v pražské O2 areně jako vedoucí ticketingu nebo pronájmu arény samotné. Pracoval i jako obchodní ředitel Forum Karlín. V současnosti vede produkční agenturu H2 Events a vyvíjí guest managementový nástroj Simpleflow.

Nejlepší články e-mailem