Online magazín o tom, jak ušetřit a inspirovat se ve světě energií

Aktuálně čtete

Prokop (Jitex): Díky auditu jsme našli potenciál úspor
4 min 2089
15.11.2017 / jach / 4 min. čtení

Prokop (Jitex): Díky auditu jsme našli potenciál úspor

Prokop (Jitex): Díky auditu jsme našli potenciál úspor
Jan Prokop pracuje v písecké textilce Jitex 43 let a zažil zde hned několik jejích vzestupů i pádů. Z původní fabriky, která „oblékala celou rodinu“ se postupem času stala akciová společnost pronajímající původní průmyslový areál.

Kdy se začal budovat závod Jitex v Písku?

Po válce. Nejdříve tady byly jen zbytky závodu „Tosta“ nebo „Fezovka“. Jitex byl založen v roce 1949 a patřil pod Generální ředitelství pletařského průmyslu a toto ředitelství shodou okolností sídlilo také v Písku.

Byly ještě další velké textilky v jižních Čechách kromě Jitexu?

Ano, byl tady Otavan v Třeboni, Šumavan ve Vimperku, strakonické Fezko a Jitka v Jindřichově Hradci. Textil totiž nebyl příliš investičně náročný a bylo poměrně jednoduché závod postavit. Pro jižní Čechy je to jedině dobře, protože je zde odjakživa velmi dobré životní prostředí a naštěstí nikoho nenapadlo do tohoto kraje umístit závody chemické nebo s těžkým průmyslem. Textilní průmysl přeci jen tolik nezatěžuje přírodu a díky tomu si jižní Čechy zachovaly svůj původní ráz.

Kdy měl Jitex nejvíce zaměstnanců? Kdy byla zlatá éra této textilky?

Řekl bych, že v šedesátých nebo možná spíš v sedmdesátých letech.

A co se tehdy vyrábělo nejvíc?

Trička, spodní prádlo, mikiny a teplákové výrobky. To byl hlavní nosný sortiment.

Jak to bylo po revoluci, co se dělo s Jitexem dál?

Jitex měl být z větší části privatizován přes kupónovou privatizaci, jedna část – asi pět procent – šla obci, část byla rezervována jako zaměstnanecké akcie (o které ovšem nebyl zájem). Třicet procent akcií se nakonec v kupónové privatizaci neprodalo, proto tento podíl přešel na Fond národního majetku.

Postupem času se z původních více než deseti tisíc akcionářů slučováním stalo řádově menší číslo. Dnes vlastní Jitex čtyři fyzické osoby.

Jitex

Od devadesátých let se výroba utlumovala. Jak?

První vlna utlumení byl problém Sovětského svazu. Bylo rozhodnuto vývoz směrem na východ zcela utlumit, ba téměř zastavit. Kvůli tomu nám pak nezbyly žádné pohledávky, protože tenkrát to bylo s platební morálkou Sovětského svazu tristní.

Průběžně potom vlivem otevřených hranic sílil volný dovoz zboží z dálného východu, především z Číny. Textil z Číny nebyl v té době vůbec nějak celně či daňově zatížen. To souviselo s otevíráním tržnic a to nejen na hranicích s Německem a Rakouskem, ale také Sapy, holešovické tržnice a mnoha dalších. To byla neporazitelná nekalá konkurence. Když dováželi džíny nebo trika za deset korun, zatímco my vyráběli za několikanásobek, tak jsme v tom nemohli pokračovat.

A kdy tedy skončil Jitex s textilní výrobou úplně?

Poslední ranou pro textilní průmysl byly povodně v roce 2002, které způsobily několikasetmilionové škody. Na druhou stranu nám velká voda násilně otevřela oči. Neměli jsme peníze na obnovu výroby, protože banky stáhly výplatu pojistek na umoření úvěrů. Založili jsme dceřinou firmu, která se zabývala textilní výrobou. A Jitex akciová společnost se restrukturalizovala a ponechala si pouze nemovitý majetek. Dceřiná společnost nakonec skončila v konkurzu a výrobu koupil pan Slavíček, který dodnes prodává pod značkou Jitex comfort. Ta ale už pod nás nespadá. Jen jí pronajímáme část areálu a stroje.

Jednotlivé vlny útlumu musely být znát i na počtu zaměstnanců – jak se ten v průběhu let měnil? 

Ze třech tisíc lidí, kteří v Jitexu pracovali začátkem devadesátých let, se počet na přelomu tisíciletí snížil na dva tisíce a po zmíněných povodních spadl na 1200–1400.

A značka sportovního zboží Alea pod vás nespadala?

Ta původně spadala pod generální ředitelství pletařského průmyslu. Zde nebyla nijak rozvíjena, jen se s ní počítalo jako se značkou pro sportovní program. Po zrušení generálního ředitelství přešla značka pod Jitex. My jsme ji mírně začali rozvíjet, ale v polovině devadesátých let se Alea prodala panu Kropáčkovi, který ji dostal do dnešní podoby.

A kolik je dnes zaměstnáno lidí v rámci areálu Jitexu?

V podstatě stejně jako na začátku tisíciletí, takže okolo půl druhé tisícovky lidí.

Přejděme tedy k dnešnímu Jitex a.s. Kolik pronajímáte ploch?

Máme zhruba 80 000 m2 a v současné době 50–60 nájemců. Mezi ty největší patří výrobní společnosti S.n.o.p, Jitex, ERT, Rivetec, spediční firmy CSS a HP Tronic, nebo ČSAD. A další desítky menších, nebudu je jmenovat, nerad bych na někoho zapomněl. V současné době je pronajato 90 % areálu. Celkový obrat firmy v roce 2016 byl přes 80 milionů korun a počet zaměstnanců kolem dvaceti.

Nechali jste si zpracovat energetický audit. Proč?

Museli jsme kvůli zákonu. Zpracovala jej společnost PKVP a díky ní jsme se dostali na úspory a některá možná řešení, která chceme v průběhu času realizovat.

Jak tento energetický audit probíhal?

Oslovili jsme auditory zmíněné společnosti, ti zkontrolovali rozsah majetku, potvrdili nám povinnost ze zákona energetický audit udělat a následně nám sdělili – podle velikosti naší firmy – nabídku. Poté jsme jim poskytli veškeré podklady, ať už z archivu našich projektů anebo formou prohlídek našich budov. Na základě těchto podkladů začali auditoři  zpracovávat jednotlivé části energetického auditu a my jsme jim průběžně dodávali data o spotřebě energií.

TIP

Chcete získat přehled o energetickém hospodaření vaší firmy a zjistit, jak snížit spotřebu energií? Pomůžeme vám najít úspory tam, kde je to nejefektivnější. Více na www.eon.cz/audit.  

Jaká byla časová a finanční náročnost auditu?

Řádově se jedná o statisíce korun a časově to zabralo 3 až 5 měsíců, jelikož rozsah byl v našem případě poměrně velký.

Můžete přiblížit, jaká byla vaše očekávání?

Očekávali jsme, že nám audit ukáže, jaké jsou limity a slabá místa tohoto areálu a to splnil. Našli jsme potenciál úspor, kde s minimem nákladů dosáhneme největší efektivity šetření energií.

A můžete být konkrétnější, jaká opatření vám auditoři doporučili?

Jsou to například izolace parních rozvodů, výměna některých oken či výměníkových stanic a částečná obnova osvětlení venkovního areálu. To jsou všechno opatření, která nevyžadují velkou projektovou přípravu, nejsou příliš investičně náročná a doba realizace je relativně krátká, zároveň ovšem mají pro firmu velký přínos.

Jedno doporučení se ale této charakterizaci vymyká, a to je výměna pláště jedné z budov. Jedná se o stavbu, která má plášť z takzvaných boletických panelů a ty mají velké energetické ztráty. V tomto ohledu se nyní dělá příprava projektu, jehož cílem není jen vyměnit plášť budovy, ale celkově budovu přeměnit tak, aby její energetická náročnost byla co nejnižší. Vždy je to o vyhodnocení nákladů a přínosů. Energetický audit nám ukázal možnost čerpat na tuto investici dotace, čímž se návratnost snížila na 5–7 let, a to už pro nás má smysl.

A kde je pro vás časový zlom v rámci těchto investic?

Naše hranice je 5 let, ale v rámci už zmíněného projektu řešíme celou budovu komplexně za účasti evropských fondů, tak jsme ochotni jít až na 7 let návratnosti. Kdybychom to neřešili, hrozila by nám degradace boletických panelů a nevíme, kdy by se objekt mohl stát neobyvatelným.

Jak je na tom celý areál se stářím a rekonstrukcí? Životnost některých budov už by mohla být na konci…

Postupně probíhá obnova celého areálu, takže v žádných potížích nejsme. Vlastně to jediné, co nás trápí, je již zmíněná budova. V rámci celého areálu je původní už jenom kotelna a ta není dlouhodobě využívaná.

TIP

Společnost Jitex je zákazníkem E.ON. Zjistěte i vy, co vám můžeme nabídnout. Kontaktujte nás

Nejlepší články e-mailem