Online magazín o tom, jak ušetřit a inspirovat se ve světě energií

Tomáš Hartl (E.ON): V Česku jsme lídrem ve výkupu zelené elektřiny

Tomáš Hartl (E.ON): V Česku jsme lídrem ve výkupu zelené elektřiny
I když se v E.ONu stará o obnovitelné zdroje, říká, že bez těch tradičních by energetika nefungovala. Jaké šrámy zanechala na obnovitelných zdrojích nešťastná politická strategie? Jak se mění pohled na zelenou energii a jak její výrobu ovlivňují klimatické změny? O tom jsme si povídali s Tomášem Hartlem, vedoucím výkupu energie z obnovitelných zdrojů.

Proč jsou obnovitelné zdroje energie (OZE) tak konfliktní téma?

Důvodů je několik. Před několika lety padlo ne úplně správné politické rozhodnutí, kvůli kterému dnes velké solární parky pobírají podporu, jakou pobírají. To mělo negativní vliv na zvýšení poplatků za OZE pro koncové zákazníky. Stále nejsou dořešeny některé solární kauzy, v nichž doposud nepadla pravomocná rozhodnutí. Na jižní Moravě zase někdy uprostřed vinic stojí na velkých plochách solární panely. To všechno jsou jevy, které můžou vést k tomu, že lidé obecně vnímají obnovitelné zdroje spíše negativně.

Je to české specifikum? Má tahle prapodivná politika někde ve světě obdoby?

Že se ne úplně správně politicky nastavila výše podpory, není problém jen v Česku. Na druhou stranu u nás je to spíše extrém. V roce 2010 proběhl boom velkých instalací solárních elektráren právě díky velmi štědré podpoře. Z dnešního pohledu vidíme, že toto rozhodnutí nebylo správné.

Hartl_1

Myslíte si, že zfušovaná dotační politika je jediný důvod odporu lidí k OZE?

Velmi důležitý, ale určitě ne jediný. Lidé například nevnímají dobře ani větrné parky. Převládá mínění, že větrné parky jsou příliš hlučné, ruší ptactvo a nezapadají do krajiny. Znám projekty, kde si v komunální politice neschválili výstavbu bioplynové stanice z obavy, že by v blízkosti mohl být zápach.

To není pravda?

Ne, to jsou přežitky. Samozřejmě, že když je provoz špatně nastavený, tak to může mít negativní projevy. Ale při správné realizaci tam najdete především benefity. V ČR máme ještě co dohánět, hlavně dostat do podvědomí, že elektřina z obnovitelných zdrojů je čistá a nemusí být až tak nákladná, jak si třeba lidi myslí. Technologie u solárů hodně pokročily ‒ jednak se zvýšila účinnost, ale také šly dolů náklady na vývoj. Existují studie, že elektřina vyrobená ze solárních elektráren bude po roce 2020 právě díky technologickému pokroku nákladově na podobné výši jako u uhelných elektráren

Co oblíbená hláška, že OZE narušují distribuční síť?

To musíme vzít trochu ze široka. Ideální by byla decentralizovaná energetika, tedy aby zdroje zásobovaly region, ve kterém energii vyrábí. To je určitě budoucnost, velmi zajímavá. Aktuálně většina zdrojů vyrobenou elektřinu dodává do distribuční sítě. Kdyby opravdu platilo, že tu soustavu neúměrně zatěžují, často by se stávalo, že distributor dálkově odpojí elektrárnu. Těch případů je ale úplné minimum. Z toho vidíte, že distribuční soustava to bez problémů zvládá. Nicméně je třeba začít distribuční síť masivně vybavovat chytrými technologiemi, které do budoucna umožní další vývoj směrem k decentralizované energetice a které ustojí stále náročnější požadavky na objem a kvalitu elektřiny, což souvisí třeba s rozvojem elektromobility, velkokapacitních baterií nebo fotovoltaiky.

Co je vůbec to nejhloupější, co jste kdy slyšel o obnovitelných zdrojích energie?

Větrníky zabíjejí ptactvo. Soláry vyrábějí jen v létě. Bioplynky zapáchají. Těch mýtů je hodně.

Hartl_6

Kámen úrazu tedy spočívá v nedostatečné osvětě?

Určitě si myslím, že bychom tomu měli jít víc naproti. Ale v posledních letech se naštěstí situace začíná měnit. Klimatické změny, ekologie a trvale udržitelný rozvoj se stávají diskutovanými celospolečenskými tématy, což nahrává většímu zájmu o zelenou energii. A to je podle mě dobře.

Kdo všechno by se měl na osvětě v této oblasti podílet?

E.ON, ČEZ a další významní obchodníci a hráči na energetickém trhu, politici tomu můžou určitě pomoci tím, jaké kroky na podporu obnovitelných zdrojů udělají a jak OZE budou propagovat. My jsme, co se týče „zelenosti“, hodně aktivní. Vykupujeme z místních obnovitelných zdrojů 25 % našeho energetického mixu a v tomto směru jsme jedničkou na trhu mezi velkými obchodníky. Celkový podíl obnovitelných zdrojů na hrubé spotřebě v Česku je přitom 15 %. Máme i malé portfolio vlastní výroby z OZE, kam patří třeba vodní elektrárna Vranov, Vír nebo Soběnov.

Nemůžeme se dostat do dalšího extrému, třeba jako v Německu?

Jsem přesvědčený, že rozumný přístup spočívá v mixu obou druhů zdrojů. V minulosti se vyzdvihovaly zdroje na fosilní paliva, dnes se mluví více o obnovitelných zdrojích. Ideální je ale kombinace obojího. Byť jsem fanda obnovitelných zdrojů, výroba elektřiny stoprocentně z obnovitelných zdrojů, i vzhledem k nejistotě dodávek, není tou nejsprávnější volbou. Prostě využijme stávající zdroje, které máme, dobře to nakombinujme s těmi obnovitelnými a pokud možno omezme výrobu elektřiny z uhelných elektráren, které nejvíce znečišťují ovzduší.

Neušilo si na sebe Německo nerealizovatelný bič?

Obecně Německo vsadilo na jednu kartu, a to jsou právě obnovitelné zdroje. Masivně přibývají instalace větrných a solárních elektráren. Na druhé straně došlo k odstavení ještě funkčních jaderných bloků. Toto řešení mi přijde až zbytečně radikální, protože právě díky nestabilitě dodávek z OZE stejně musí Německo v případě výpadků OZE využít dodávek elektřiny z tradičních zdrojů z Francie nebo ČR.

Nakousli jsme energetický mix. Kdo o něm vlastně rozhoduje víc? Stát nebo jednotliví majitelé a provozovatelé elektráren, popřípadě energetické firmy?

Rozhoduje o něm každý sám za sebe, ale stát k tomu dává legislativní podmínky. Jak už jsem říkal, my se můžeme pochlubit tím, že v našem palivovém mixu máme kolem 25 % elektřiny z obnovitelných zdrojů. Dovolím si říct, že je to velmi vysoké číslo a mezi těmi největšími hráči jsme rozhodně jedničkou.

Co to znamená v kontextu celého energetického trhu? Je čím se chlubit?

V Česku jsme lídrem ve výkupu zelené elektřiny. Vykupujeme dneska ze všech zdrojů – jsou to vodní, větrné, solární elektrárny, zdroje na biomasu a bioplynové stanice…

Hartl_3

Máte velký náskok před ostatními hráči na energetickém trhu?

Určitě. V několika posledních letech přicházeli na trh menší alternativní obchodníci s elektřinou, kteří měli zájem o výkup elektřiny z OZE. Za pár let ale řada těch obchodníků skončila, nebo je převálcoval někdo jiný. My ten tlak ustáli i díky širokému portfoliu OZE. U ostatních obchodníků se bavíme řádově o stovkách gigawatt hodin zelené energie, u nás se množství pohybuje v jednotkách terawatt hodin ročně. Riziko pro každého obchodníka spočívá v tom, že dodávky jsou kvůli změnám počasí nestabilní, a nedostatek, případně nadbytek elektřiny z OZE, je potřeba řešit obchody na spotovém denním trhu. S tím je spojen nárůst nákladů na odchylku u obnovitelných zdrojů. Hodně jsme investovali i do predikčních modelů a stále hledáme nová inovativní řešení.

Když si vezmeme stávající vývoj, kam až se podíl OZE v české energetice může dopracovat?

V současnosti se u nás OZE podílí na hrubé spotřebě 15 %. Do roku 2030 máme splňovat 20,8 %, což je za mě reálné. Ale nenechme se tím ukolíbat, už jen proto, že zde není téměř žádná podpora pro stavbu nových zelených zdrojů. Sice se připravuje novela zákona pro obnovitelné zdroje, přijdou sem aukce z Německa, ale osobně si myslím, že jen to stačit nebude. Samozřejmě je tady velký potenciál pro malé střešní instalace, například na střechách rodinných domů, využití tzv. „brownfieldů“, ale je třeba tomu opravdu pomoci. Přestože náklady na technologie šly výrazně dolů, bez pomoci to nepůjde. Je to hra legislativy, politických opatření, osvěty ‒ a my tomu jako velký energetický hráč můžeme přispět.

Hartl_infobox

Je těžší prodat zelenou energii domácnostem, nebo firmám?

To je dobrá otázka. V tuhle chvíli u domácností testujeme, jaký je zájem o zelenou elektřinu, a v návaznosti na to připravujeme novou nabídku 100% zelených produktů. U větších firemních zákazníků roste poptávka po zelených produktech i díky tomu, že v ČR sídlí zahraniční firmy, kde u mateřských společností je podpora ekologie standardem. Věřím tomu, že zájem v tomto segmentu nadále poroste a že firmy budou ochotny si za zelenou elektřinu i něco připlatit obdobně, jako je tomu v zahraničí. 

Mohou se malé nebo střední firmy stát energeticky autonomními?

Teoreticky to možné je, ale prakticky to bývá velký problém. A zase se dostáváme k efektivnímu mixu různých zdrojů. Určitě dává smysl na střechy fabrik nainstalovat fotovoltaické panely, aby si firmy aspoň částečně snížily náklady a zvýšily soběstačnost výrobou z obnovitelných zdrojů. Ale zároveň je třeba mít zajištěny i stabilní dodávky.

V čem je problém?

Na rovinu – větru a dešti neporučíte, stejně tak sluníčku. Většina fabrik vyrábí přes špičku, kdy soláry fungují, ale pak přijde mrak a najednou solární panely elektřinu nevyrobí. Proto si myslím, že spoléhat jen na dodávku z obnovitelných zdrojů, když tam ty výpadky jsou, se úplně nedá.

Hartl_4

Umíte jmenovat segment, kterému byste obnovitelné zdroje doporučil? Nebo naopak nedoporučil?

Nemyslím si, že je dobře škatulkovat, komu OZE ano a komu ne. Instalovat panely můžete na jakoukoliv vhodnou tovární střechu a nezáleží na tom, jestli se jedná o strojírenství, automotive, nebo o úplně jiný průmysl. Rozhoduje pozitivní přístup k těmto zdrojům a vědomí, že když vlastním vhodnou výrobnu, šetřím náklady a zároveň pomáhám ovzduší.

Využíváme všechny zdroje, které využívat můžeme, nebo máme jako lidstvo rezervy?

Určitě, v tuto chvíli se v Česku větší zdroje z OZE nepřipojují i vzhledem k tomu, že chybí podpora. Rozjely se malé střešní instalace, tam je potenciál obrovský. Zároveň se mluví o využitelnosti nových lokalit – jsou tady brownfieldy, pozemky a vhodné lokality, které leží ladem. My v nich do budoucna vidíme obrovský potenciál. Nové možnosti přinesou určitě i nové technologie.

TIP

Chcete poradit se solární elektřinou i ve vaší firmě? Kontaktujte nás.

Bavíme se tedy jen o solárech?

Vidíme tady příležitost i pro bioplyn druhé generace, určitě jsou ve hře některé již schválené lokality pro větrné elektrárny, kde je schvalovací proces ale zdlouhavější. Velké téma, které souvisí s obnovitelnými zdroji, je akumulace. Díky velkokapacitním bateriím bude možné nevyužitou energii vyrobenou z obnovitelných zdrojů uskladnit a využít tehdy, kdy to bude žádoucí. My provozujeme v pilotním režimu baterii o výkonu 1 MW v Mydlovarech, kde testujeme možnosti a připravujeme se na budoucí boom.

Dá se už teď mluvit o nějakém obnovitelném zdroji, který už nemá perspektivu?

Očekává se, že až doběhne podpora klasických bioplynek staršího typu, nebude taková chuť v nich pokračovat. Do roku 2030 pak bude končit velké části výroben provozní podpora. A je otázka, co s těmi zdroji bude dál. Jestli se, když to řeknu jednoduše, odmontují panely, někam se odvezou sešrotovat, nebo zda budou výrobny provozuschopné a bude dávat smysl, aby vyráběly dál. Tady je velký otazník.

A co voda? Vítr?

Co se týká vodních elektráren, v Česku už není moc prostoru, kde by mohly vznikat velké instalace. Ve větrných parcích určitě potenciál je, ale narážíme na problémy v daných regionech, kde dlouho trvá schvalovací řízení. V tom má fotovoltaika výhodu.

S jakým zájmem sledujete vodík?

Vodík je určitě další alternativa, ale v Česku nám trošku ujel vlak. Když se podíváme do Německa, vidíme, že projekty už vznikají, navíc v kombinaci s obnovitelnými zdroji. U vodíku byl doposud problém s náklady, ale propojením s větrníky nebo soláry by se ekonomičnost mohla dostat jinam. Určitě na vodík nezapomínejme.

Vodík se nejčastěji spojuje s čistou mobilitou. Může mít nějaké další masovější využití?

Určitě ano, ale pořád bude narážet na náklady. Nedokážu si představit, že by se za těchto okolností rozvíjel vodík masově pro jiné účely. Osobně si myslím, že v následujících několika letech nebude v popředí, přestože je to velmi zajímavá alternativa.

Hartl_5

Ovlivňuje nějak OZE klimatická změna?

Samozřejmě. I kvůli širokému portfoliu zdrojů řešíme už třetí rok potíže s nadměrným suchem, které zapříčiňuje nedostatek výroby energie z vodních elektráren. Bavíme se řádově o desítkách procent za poslední roky. Je to negativní jev – jak pro nás, tak pro obchodníka, který vykupuje elektřinu, ale samozřejmě i pro majitele vodních elektráren. Pokud produkce poklesne o třetinu, v tržbách, se kterými se počítalo, už je to hodně znát.

Našel byste naopak zdroj, kterému změna prospívá?

Pokud více svítí slunce, těží z toho soláry. Na druhou stranu jsou s tím spojena i extrémní horka, během kterých se panely přehřívají, což jim nesvědčí. Tedy – když je víc osvitu za standardních podmínek do 30 stupňů, tak soláry mohou vykrýt nedostatek z vodních elektráren. Obecně ale dlouhodobější změny klimatu obnovitelným zdrojům nepomáhají.

Nejlepší články e-mailem