Online magazín o tom, jak ušetřit a inspirovat se ve světě energií

Aktuálně čtete

Václav Říha (Sedlická strojírna): K novému kotli obsluha už uprostřed noci nevstává
7 min 3990
6.10.2020 / Martin Kužel / 7 min. čtení

Václav Říha (Sedlická strojírna): K novému kotli obsluha už uprostřed noci nevstává

Václav Říha (Sedlická strojírna): K novému kotli obsluha už uprostřed noci nevstává
Sedlická strojírna se jako pokračovatelka výroby v rámci Závodu lesní techniky při státním podniku Jihočeské lesy už od padesátých let zabývá výrobou lesnické a dřevozpracující techniky. Aby strojírenský závod udržel krok s dobou, musí pochopitelně inovovat. Po přechodu na úsporné osvětlení ve výrobních halách se majitel podniku Václav Říha rozhodl zrealizovat ve spolupráci se společností E.ON také výměnu kotle na štěpku za plynový. Byl to rozhodně krok správný směrem.

Můžete mi krátce přiblížit, jak strojírna vznikla a co všechno u vás vyrábíte?

Kdybyste chtěl jít na úplný prvopočátek, tak obrazně zde v malé kovárně býval kovář, který koval koně a opravoval nápravy na koňský povoz, kterými se přibližovalo dřevo z lesa. To byla celá tehdejší „strojařina“. Firma samotná vznikla v roce 1951 jako součást Jihočeských státních lesů. V rámci nich jsme byli jediný závod na výrobu lesní techniky – dopravníků na manipulační linky, pilnice a dalších strojů na zpracování dřeva, třeba i odkorňovačů. Dneska se podobné stroje dovážejí z Finska nebo ze Švédska, což ale za socialismu pochopitelně nešlo. Já jsem ve firmě od roku 1988. Začal jsem tu pracovat, protože jsem ze Strakonic a po vysoké se mi nechtělo do velkých firem typu ČZ Strakonice, což byla tehdy skoro jediná možnost. Můj táta naštěstí dělal u Jihočeských státních lesů a v 80. letech měl na starosti právě stavby zdejších výrobních hal. Takže se dá říct, že jsem k tomu tady kolem už tehdy měl trošku vztah. 

Pořád ještě vyrábíte lesnické stroje? 

Gró naší činnosti jsou zařízení a kompletní linky na zpracování dřeva. A to od prvopočátků, které zahrnují manipulaci kulatiny, pilařský pořez, hoblování i lepení. Dále stoprocentní strojírenskou výrobu se všemi stupni – tedy od konstrukce, která se dnes dělá v CAD a 3D, přes vlastní výrobu až po montáž a servis. Trendy se ale samozřejmě posouvají dopředu. Už před 20 lety jsme se začali ve spolupráci se zahraničními firmami věnovat také technologiím na zpracování druhotných surovin, to znamená drcení a třídění například plastů a pneumatik. Naše tržby dnes tvoří zhruba ze 40 % dřevařina a zbylých 60 % souvisí s technikou a dodávkami zařízení právě na zpracování odpadních druhotných surovin. Časy se mění. 

Sedlická strojírna_1

Kolik pro vás momentálně pracuje lidí?

V těch zlatých dobách, kdy byli lidi, jsme tu mívali skoro i devadesát zaměstnanců – teď něco kolem padesáti. A to i dnes zachováváme stejný objem výroby. Což je samozřejmě dáno tím, že i my jsme museli pořídit CNC stroje a nedostatky vlastních výrobních pracovníků řešíme pomocí kooperací. Dřív jsme si spoustu věcí vyráběli sami, teď musíme subdodávky nakupovat. 

Jak je takový provoz energeticky náročný?

Když se budeme bavit o klasickém obrábění, tak kromě CNC tady řežeme i plechy plazmou. Není to laser, ale spotřeba je i tak poměrně velká. Od roku 2018 zachováváme stále stejný objem výroby, ale díky inovacím, které jsme udělali ve spolupráci se společností E.ON – a nezměnili jsme přitom skutečně ani objem výroby, ani počet našich zaměstnanců – platíme podstatně míň. A to i přesto, že je elektřina dražší.

TIP

Máte zájem o vlastní fotovoltaickou elektrárnu? Napište nám na solarprofirmy@eon.cz!

Jaké inovace jste u vás prováděli?

V poslední době tři – výměnu světel, inovaci kotelny a regulaci účiníku. Začali jsme výměnou osvětlení ve výrobních halách, kde jsme staré výbojky o výkonu nějakých 500‒600 wattů nahradili LED osvětlením. Díky tomu je na každé hale úspora jako hrom – minimálně 60 % nákladů na světlo šlo díky tomu dolů. Zrovna na tohle má E.ON takový šikovný program. Když si chcete podobné osvětlení pořídit, E.ON ho fakticky zafinancuje a vy ho postupně splácíte z uspořených peněz. Na velké hale máme každý měsíc splátku asi 6000 korun, ale já vím, že zhruba tolik jsme díky výměně světel uspořili – takže máme lepší osvětlení, šetříme zdroje a nula od nuly pojde. A při návratnosti, která se pohybuje kolem tří let, se nám to vyplatí ještě víc, protože E.ON dává na světla pětiletou záruku. Takhle by to podle mého názoru mělo fungovat, žádné dotace, ale dobrá fungující spolupráce.

Sedlická strojírna_6

Naposledy došlo také na výměnu kotle.

Mívali jsme tu jeden obrovský kotel na dřevní štěpku, který jsme provozovali zhruba od roku 1990, ale přešli jsme k topení plynem. V dnešní době kvalita tohoto paliva pokulhává, byť se zdá, že je štěpky hodně. Je totiž ohromný rozdíl mezi štěpkou dřevní a štěpkou zelenou, které je díky kůrovci teď nadbytek. A především – všechno, co při jejím spalování vzniká a jde do vzduchu, nemá podle mě s ekologií mnoho společného. Navíc k dobrému spalování biopaliva potřebujete dost velkou spotřebu elektrické energie pro všechna periferní zařízení kotelny. Teď máme kotle na plyn sice dva, ale nepoměrně výkonnější. Ukážu vám to na březnu, což je měsíc, kdy se ještě topí, ale přitom výroba jede naplno. Když srovnám účty za elektřinu z března 2018 a z letoška, tak po všech úsporných zařízeních platíme při stejném objemu výroby o třetinu míň. Navzdory tomu, že jedeme pořád stejně a elektřina podražila.

Kdy tyhle renovace probíhaly? 

Kotelnu jsme dělali vloni. Světla jsme měnili průběžně od roku 2018 a poslední fáze výměn skončila také minulý rok. Jak sám vidíte, ta úspora je skutečná. A nejde jen o úsporu na energiích, je tady řada dalších věcí. V kotelně na štěpku totiž nestačí mít jenom kotel, potřebujete filtry, ventilátory, musíte mít dopravníky, které přesouvají palivo, a hydrauliku. To všechno jednak odchází, jednak je zapotřebí to neustále čistit. A navíc neexistuje zařízení, které by dokázalo zlikvidovat všechen polétavý prach.

Sedlická strojírna_3

A k tomu předpokládám i lidská práce.

Přesně – jenom ta lidská práce, které bylo zapotřebí. Kotel na spalování jakéhokoliv biopaliva se musí každý týden vyčistit jako kamna, protože „biopalivo“ dehtuje a zanáší a ničí veškeré spalinové cesty. Když jsem si to nedávno porovnával, za první topnou sezónu jsme protopili v plynu něco kolem 550 000 Kč. Když jsem nakupoval štěpku, tak jsem dal za palivo sice o něco míň, asi kolem 360 000 Kč, ale všechny ty vedlejší náklady kolem… Jen za elektřinu, která byla potřeba k provozu štěpkového kotle, jsme dali ročně přes 70 000 Kč. Zatímco u plynu máme dva malé kotlíčky, které jsou komplet automatické a s vysokou účinností. Výkon kotle na štěpku musel být pro náš areál 1000 kW, ale při použití plynu díky jeho výhřevnosti nám teď stačí dva 300kW kotle. Užitek je zhruba stejný i v zimě a většinou jede jenom jeden z nich. A nikdo tam nemusí do ničeho zasahovat. Ten komfort, chápete? Na štěpku jsme museli začít topit už třeba ve 3 hodiny v noci, aby v 6 hodin ráno bylo na halách teplo…

Takže i když byl kotel na štěpku automatický, byla nutná fyzická práce obsluhy?

Bohužel. V závozu štěpky vám přivezou i kámen, díly z traktoru a tak dále, takže lidský faktor a s ním nemalý mzdový náklad je u těchto druhů paliv nezbytný a musí se taktéž zaplatit, včetně odvodu státu. Kdežto u plynu je palivo „normalizované“, stejné kvality v létě i zimě. A k tomu 100% automatické bez nutnosti zásahu lidského media. Vy například víte, že chlapi přijdou do práce v 6:30, tak aby tam měli optimální teplotu, nastavíte kotel a ten se sám automaticky zapne v pět hodin. Když byly mrazy, tak se začal zase automaticky natápět už ve čtyři. A následně ve tři odpoledne, když jdou chlapi domů, se to celé samo vypíná. Co se komfortu týče, to je opravdu nebe a dudy.

Sedlická strojírna_4

Předpokládám, že rozdíly budou i v emisích.

Tam byl zdaleka největší rozdíl. U štěpky vznikal pokaždé obrovský problém s emisemi, protože i když jsme měli multicyklonový odlučovač a tkaninové filtry, stejně nebylo jednoduché splnit limity emisí. To snížení emisní zátěže pro ovzduší je skutečně markantní. Navíc se dramaticky zvýšila i účinnost. U klasického kotle na štěpku se pohybujete kolem 60 %, u plynu máte bez problémů i 95 %. To nejde srovnávat.

Přiznám se, že s pojmem účiníku, který jste zmiňoval, jsem se ještě nesetkal – o co se konkrétně jedná?

Kompenzace účiníku, i tu máme od E.ONu. To je jednak fyzikální záležitost a také svého druhu spínač v rozvaděči elektřiny. Jako velkoodběratel máte totiž nasmlouvané limity odběru energie, pokud je překročíte, platíte za to značnou částku. Pokud nemáte účiník řízený automaticky, aby se snižoval a zvyšoval na obě strany, tak se vám může snadno stát, že ho přepálíte. Stane se to třeba, když najednou všichni chlapi zapnou svářečky a k tomu jede ještě plazma. Když se zase vrátím ke staré kotelně, tak jsme s tím měli často zkušenost ve chvíli, když jsme tu zapnuli odtahový 30kW ventilátor právě u kotelny na štěpku.

Ke stávajícím inovacím plánujete přidat ještě fotovoltaiku, nemám pravdu?

Je to tak. Když v Česku probíhal solární boom, byl jsem zásadně proti tomu, protože to byl byznys postavený jenom na dotacích a o těch já tvrdím, že totálně křiví podnikatelské prostředí. Navíc se stavělo na zelených loukách, což byl nesmysl. Na střechách to ale podle mě význam má. Pokud si tu elektřinu sám vyrobím, sám spotřebuji a na to málo, co mi třeba zbyde, si do budoucna udělám bateriové úložiště, či teď ohřeji vodu pro výrobní dělníky, tak to má hlavu a patu. A zase ušetříme nějaký ten kilowatt, aby bylo pro další eko aktivity, třeba elektromobily.

Sedlická strojírna_7

Kolik bude panelů a o jakém výkonu?

Na střeše lakovny by mělo sedět celkem 62 monokrystalických panelů o celkovém výkonu 19,84 kWp, napojených do hlavního rozvaděče. Ideálně bych si to představoval tak, že spustíme v létě v šest ráno výrobu, když už sluníčko svítí, a všechna energie poteče rovnou do ní. Návratnost máme spočítanou zhruba do pěti let. Je-li životnost elektrárny dalších zhruba patnáct, tak nám bude celou tu dobu šetřit elektřinu.

V jaké fázi se stavba momentálně nachází?

Nechali jsme si udělat studii proveditelnosti a stavět by se mělo začít příští rok. Připomínám, že nic z toho nemáme na dotaci, protože ty já osobně považuji za podvod, jak už jsem řekl dříve. Každá rádoby dotace je nemorální, neetický prvek naší doby deformující podnikatelské prostředí.

To jste poměrně světlá výjimka. Fotovoltaika už bude v pořadí čtvrtý projekt, který realizujete ve spolupráci se společností E.ON. Řekl byste tedy, že jste s partnerstvím spokojený?

Já mám vždycky největší radost z toho nejnovějšího, co se povede postavit. V tomhle případě je to kotelna, a tam mohu říct, že ta změna byla opravdu markantní a rozhodně k lepšímu. Takže ano, z naší strany určitě spokojenost.

Nejlepší články e-mailem