Online magazín o tom, jak ušetřit a inspirovat se ve světě energií
17.1.2019 / jach

Václav Říha (Strojírna Sedlice): Vyměnili jsme světla za LED a lidem se lépe pracuje

Václav Říha nastupoval do podniku Jihočeských státních lesů těsně před revolucí, v roce 1988. Postupně se vypracoval až na ředitele a předsedu představenstva. Z regionální malé firmy vytvořil konkurenceschopného výrobce strojů a kompletních technologií na zpracování odpadů a dřeva. Po 25 letech se stal jediným majitelem firmy a ta nyní má zajištěné zakázky až do roku 2025. Nedávno se šéf strojírny rozhodl vyměnit se společností E.ON v celé fabrice osvětlení a s výsledkem je maximálně spokojen.

Vznikli jste transformací podniku Jihočeských státních lesů. Jak proměna probíhala?

Velice obtížně. Bohužel jsme se účastnili druhé vlny kupónové privatizace. Z toho důvodu jsme měli po revoluci přes čtyři sta drobných vlastníků. Tito drobní vlastníci – fyzické osoby – ale nebyli tím největším problémem. Tím byly investiční fondy, jejichž majitelé chtěli z pseudovlastnictví strojírny pouze získat peníze a vůbec je nezajímalo, kam bude firma směřovat, a o strojařině nevěděli už vůbec nic. Pořád jen vyhrožovali právníky a žádná částka k vyplacení jim nebyla dost dobrá. Osobně si troufnu tvrdit, že nás vyplácení těchto rádoby vlastníků (fondy realizující tok peněz přes fiktivní výkony do zemí tzv. daňových rájů – pozn. red.) zbrzdilo na deset let v investicích do inovací a rozvoje firmy, protože to v konečném důsledku stálo 70 milionů korun místo reálných 35 milionů, které nezůstaly u nás, ale zmizely třeba v Lichtenštejnsku. Podle mého byl zvolen špatný způsob transformace, který zabrzdil naše hospodářství. Pro menší firmy by byl asi lepší model s méně vlastníky a s postupným splácením hodnoty podniku ze zisků firmy.

Sedlice 1Jak vypadala akcionářská struktura na začátku a jak vypadá dnes? Už jste naznačil, že začátky zrovna snadné asi nebyly...

To rozhodně. Už jenom když si vezmu ten můj čas strávený u soudů, ta neefektivita... Nevěděli jsme, co bude – jak jsem říkal, ty fondy nás hrozně brzdily. Dnes je ale akcionářská struktura jednoduchá. Je pouze jeden majitel a jeden jednatel, a to jsem já. Z akciové struktury jsme přešli na společnost s ručením omezeným. Nejdříve jsme vyplatili drobné akcionáře a později jsme zůstali dva. Sám řídím firmu jako jediný majitel od roku 2017. Takže nám to trvalo zhruba 25 let, než jsme vlastnickou strukturu konsolidovali.

Když ještě zabrousíme do historie, jak to bylo za socialismu, to měl každý kraj podobný závod na podporu dřevařství?

V podstatě ano, každý kraj měl podobný podnik a jen málo z nich se zachránilo. V podstatě skoro žádný. Jsme ojedinělým příkladem toho, že se to nakonec dalo dovést do dobrého konce. Ostatní podniky byly povětšinou vytunelovány, rozkradeny nebo zničeny fondy, které chtěly nesmyslnou částku na vyplacení.

Podle referencí se nespecializujete pouze na stroje na zpracování dřeva. Váš záběr je poměrně široký. Co v současné době vyrábíte nejvíce?

Děláme části pro zpracování odpadu a stroje pro dřevařský průmysl, například manipulátory a logistické stroje pro přepravu materiálu. Při pohledu do budoucnosti vnímám jako důležitější se více specializovat na stroje na zpracování odpadu. Začali jsme to dělat už v roce 2000 a dnes si troufnu říci, že už to umíme opravdu dobře.

Jak jste na tom se zakázkami? V poslední době se často skloňuje pojem krize – cítíte, že něco takového přijde?

Abych byl upřímný, tak já často s nadsázkou říkám, že bychom si raději připlatili reklamu, abychom nikde nebyli vidět. Jakákoliv reklama je pro nás mínusová, protože zatěžuje naše obchodní oddělení. My máme v současné době zakázky na několik let dopředu – až do roku 2025. Máme především zahraniční klienty a tři významné zahraniční odběratele, kteří naši kapacitu vytěžují maximálně. Nicméně z Německa už takové signály, že bude hůř a že bude zakázek ubývat, mám. Nás by to ale ovlivnit nemělo. Naopak, trh by se měl podle mého názoru očistit.

Sedlice 3Obecně se strojírenství potýká s nedostatkem pracovníků. Jaký má na podnik vliv třeba to, že sousední Blatná má také několik výrobních podniků?

Problém nedostatku lidí je veliký, ale já si myslím, že klíč je ve struktuře zaměstnanosti. Kdybych to měl říct lidově, tak lidé dělají nesmyslné práce, které nevytvářejí žádnou hodnotu. A logicky pak chybí v odvětvích, která tu hodnotu vytvářejí. Vezměte si třeba lidi v call centrech, kteří nám volají – v první řadě nás obtěžují, v neposlední pak ještě snižují naši produktivitu. Těchto lidí jsou desetitisíce a chybí nám pak na správných místech.

Čeho se ale bojím ještě víc, je závislost českého průmyslu na automobilovém sektoru. Firmy, které tady působí jako subdodavatelé automobilek, nepřinášejí našemu průmyslu ani lidem větší přidanou hodnotu. Nechci mluvit za všechny firmy, ale většina z nich dodává jen určité jednoduché součástky a lidé tam pracují u pásů. Ty podniky mají zakázky na statisíce nebo miliony dílů, díky čemuž jsou schopné přeplatit pracovníky, protože ten nasmlouvaný počet kusů udělat prostě musejí. Jakmile pak velkou zakázku ztratí nebo přijde krize, sbalí se a půjdou dál. A nám tady zbydou prázdné fabriky. 

TIP

Posviťte si na práci úsporněji! Na www.eon.cz/osvetleni najdete referenční projekty, u nichž dosahujeme průměrné úspory 63 % nákladů na osvětlení a návratnosti kolem 3,5 roku. Nezávaznou poptávku nám můžete zaslat prostřednictvím jednoduchého formuláře na téže stránce. 

Pojďme teď ještě k energetickému zázemí ve vašem podniku. Ve firmě používáte kotel na dřevní odpad. Jak jste s ním spokojen?

My máme jeden z prvních automatických kotlů na spalování biomasy. Spustili jsme jej už v roce 1990 a jezdili se na něj koukat lidé ze širokého okolí, včetně například ředitele strakonické teplárny. Tenkrát mi mnozí říkali, že se to používat nebude a podívejme se dnes, kde všude se využívají kotle na biomasu. My v kotli spalujeme veškerý dřevní odpad, například kůru nebo mokrou štěpku, které nám sem vozí firmy z okolí, a vytápíme tím administrativní prostory. Není to ale úplně dokonalé, protože kotel pořád potřebuje značný přísun elektrické energie. To palivo má své výhody, ale věřím, že dlouhodobě se bude topit pouze plynem. To je ekologické i nejlevnější.

Ale pustili jste se i do úsporných opatření v oblasti osvětlení. Jaké technologie jste využili a co vám to přináší?

Zatím máme hotovou část provozu. Vyměnili jsme zhruba polovinu osvětlení, zejména tam, kde naši zaměstnanci potřebují co nejlépe vidět, kde pracují s pilami. Hned se nám to promítlo do spotřeby – celkem 36 kW příkonu měsíčně jsme ušetřili. To je okamžitě znát na faktuře, ta je za stejné období oproti loňskému roku o 14 tisíc korun nižší, a když vyměníme další světla, tak ušetříme ještě více. Celkově by měla být návratnost investice 3 roky a 8 měsíců. V konkrétních číslech spotřeby energie jsme u světel snížili příkon skoro o 80 % z 16,146 kW na 3,404 kW a tím snížíme svoji produkci CO2 o 31 tun za rok.

Co je ale ještě důležitější, je zvýšení produktivity práce. Já cítím, že se lidem v tom světle lépe pracuje, a to je znát i na jejich výkonu. Ty staré výbojky vytvářely takové to žluté světlo, kdežto tyhle ledky svítí bílým světlem. Naše haly se díky tomu prozářily. Chlapi mi potvrdili, že na práci lépe vidí, což je pro mě nesmírně důležité, protože každé zvýšení produktivity vítám. V tom jsme stále pozadu za Německem i Rakouskem.

V produktivitě práce? Čím to podle vás je?

To není o tom, že bychom byli línější, méně pracovitější nebo nešikovnější. Je to o přístupu k práci. Jde o takzvaně mrtvé časy, kdy si jdou kolegové třeba popovídat a vytváří tím v práci prostoje. S tím se za hranicemi na západ od nás nesetkáte. Tam mají systém, který dodržují. Možná dělají i pomaleji, ale v konečném důsledku jsou výkonnější. Je to o drilu a dodržování pracovních postupů. Češi se rádi dojdou „vykecat“ za kamarádem, na cigárko nebo kafíčko, a tím vznikají prostoje, což tu efektivitu a produktivitu práce Čechů snižuje.

Vrátím se závěrem ještě k osvětlení. Jak jste nová světla financovali?

E.ON to dělá velmi správně. Nejde o žádné dotace. Oni zaplatí technologie a my je splácíme z uspořených peněz na faktuře. To je podle mě směr, kterým se to má dělat. Podle mého je to velmi zdařilý projekt.

Nejlepší články e-mailem