Online magazín o tom, jak ušetřit a inspirovat se ve světě energií

Vít Šubert: Na startupové scéně se musí trošku vyvětrat

Vít Šubert: Na startupové scéně se musí trošku vyvětrat
Za tři roky pod jeho vedením prošly inkubátorem UP21, který podporuje začínající firmy, téměř dva tisíce projektů. Jak vidí Vít Šubert budoucnost českých podnikatelských nadějí a kam podle něj míří český trh s energetikou?

Co je podle vás inovativní projekt? Všichni o sobě tvrdí, že jsou nebo chtějí být inovativní…

Začnu tím, co to není. Neznamená to vynaleznout perpetuum mobile, něco převratně nového, co svět neviděl. Taková myšlenka se na trhu objeví jednou za tři roky. Pro mě tedy úspěšná inovace spočívá v tom, že se najde produkt a malý segment trhu, který dlouho zůstal stejný. Inovací se kompletně změní tak, že má skutečný dopad na zákazníka. Ten dostane lepší produkt a je ochoten za něj platit.

Napadne vás z hlavy příklad takhle jednoduché a zároveň geniální myšlenky?

Když za námi přišli kluci ze Shipvio, že chtějí udělat něco jako elektronickou burzu poptávek a nabídek na dopravu. Já si říkal proč? To je přece tak triviální věc! Jenže jsme zjistili, že v Evropě 50 % přepravců a odesílatelů komunikuje faxem. V roce 2017! A to je myslím typický příklad inovace. Vytvořil se Marketplace a setkal se s okamžitým úspěchem.


Co je UP21?

Startupový inkubátor, který na trhu funguje od roku 2016. Mezi jeho investice patří i několik nevšedních projektů jako například:

  • Bee-housing – pronajímání včelích úlů
  • Sens Food – výrobce proteinových tyčinek z cvrččí mouky
  • Slovohrátky – logopedická aplikace

 

Dají se v Česku vůbec dělat inovace?

Inovace se dají dělat téměř vždycky a všude. U nás to ale oboustranně drhne mezi startupovou scénou a korporátním světem. V Silicon Valley, Londýně, Tel Avivu a dalších centrech naopak propojení těch dvou velkých komunit funguje výborně. Vzájemně se ovlivňují, spousta inovací se dostane do světa tak, že si je velké firmy berou ze startupové scény. Ta si u nás ale mylně myslí, že by měla být od korporací odtržená.

Prostě se nechce nechat „sežrat“?

Jo, ale přitom je to nesmysl. Každý úspěšný rostoucí startup se přeci nakonec korporací stane. My se snažíme to vnímání změnit, aby to startupy braly jako výhodu. Náš trh je mladý. Když si to srovnáme s těmi vyspělými, nic takového tam neexistuje. Korporace cítí, že potřebují inovovat, ale neumí to zevnitř. Mají ale rozpočty, nápady vlastně kultivují, a když se prolnou s potřebami a vyvinou, korporace je převezmou nebo odkoupí. To mi připadá jako ideální způsob, jak inovovat.

Proč to u nás nefunguje? Protože nemáme vlastní korporace?

Ano. Pobočky často patří pod region, který se řídí například z Polska. Firmy si řeknou, že Polsko je největší trh, a tím pádem je to nejlepší varianta.

Vítek Šubert

Jak můžeme dohnat právě zmíněný Tel Aviv nebo Londýn?

Máme jednu výhodu. Když se budeme chovat chytře – a to myslím, že jako Češi umíme ­– můžeme přeskočit některé evoluční kroky. Když už se to jinde vymyslelo a funguje to, proč bychom měli za každou cenu hledat vlastní cestu? Neříkám, že máme zkopírovat Silicon Valley, to je hloupost. Ale proč se nenaučit to, co funguje v Londýně, v Amsterdamu, v Tel Avivu? Proč si nevybrat to relevantní, nevytvořit mix a nevyhnout se slepým uličkám?

I tak ale budeme stále pozadu, otázka zní, jak moc…

Pořád budeme zaostávat za Silicon Valley a Tel Avivem. Oba ty systémy jsou chytře vybudované a velmi dobře fungují. Podporuje je stát, takže to se nedá dohnat tak rychle, pokud vůbec někdy. Na druhou stranu, když vidím dneska Berlín a Londýn, myslím, že třeba za 10 let je máme. Záleží to na lidech, kteří se v tomto ekosystému pohybují, samo to nepřijde. My můžeme investovat do startupů, ale zároveň bychom měli najít čas a energii, abychom ten systém postavili.  

Až vyspělejší centra doženeme, co se změní oproti dnešku?

V Praze se nejspíš objeví více startupů z ciziny. Přinesou nové nápady a způsob přemýšlení, což tady trošku chybí. Musí se tady trošičku vyvětrat.

Brání v tom částečně i legislativa?

Určitě. Není nastavená na rychlé inovace a startupy. Jestliže si založíte s. r. o. a přihlásíte se k tomu, že chcete uplatňovat vracení DPH, stát to schvaluje rok. A vy přijdete o 20 % z investice. To je často smrtící, obzvlášť v začátku, kdy se peníze získávají mnohem hůř. Druhý problém je nesnadné zaměstnávání cizinců. Když potřebuju sehnat někoho dobrého na vývoj iOS z Anglie a chci ho na dva roky zaměstnat, administrativně je to peklo. Když to srovnáme s Estonskem, tam bychom se mohli učit…

15

Až tolik českých startupů má podle Víta Šuberta šanci dokráčet mezi elitu. Řadí mezi ně i tři koně z vlastní stáje: Shipvio, Sens Foods a Spaceflow.


Využíváme v Česku naplno potenciál, který máme?

Historicky je náš trh plný technicky zdatných lidí. Otázka je, jestli se kvalita školství udrží, aby produkovala technologické talenty. To je v rukách státu, ale zatím se to daří. Problém tkví v tom, že hodně dobrých lidí, když si jde pro první zkušenosti, odchází do ciziny. Dostanou lepší peníze a pracují na zajímavějších projektech. Kdyby se za tři roky vrátili, tak by to nevadilo, naopak. Oni tam ale dost často zůstanou.

Dá se se startupem prosadit v oboru energetiky?

Když se řekne energie, každý vidí plyn, přenosy elektřiny a podobně. Paradoxně by se startupy měly zaměřit na ostatní věci vázané na elektřinu. Typicky smart home, ten trh se reálně otevírá. Vzpomeňte si na cloud, než se prosadil. Dneska už je to úplně běžná součást života. Totéž čeká i smarthome. Nesouvisí jen s tím, že když přijdu domů, zapne se mi topení nebo se pustí muzika. Mluvím spíš o energetických úsporách a drivovaných technologiích.

Vítek Šubert

A co elektromobilita?

Stoprocentně. V Česku stojí na úplném začátku, takže není vidět. Třeba když vyrazíte do Kalifornie, je to jiná písnička. Ale otázka nezní, jestli se to stane, ale kdy.

Pouštěli jste se někdy do spolupráce s projekty, které se zabývaly chytrými městy?

Smart city je už pořádné sousto. Strašně mu ublížilo, že se z něj stalo volební téma.

Protože se tím degraduje systémové řešení na lavičku, která vám nabije telefon?

Přesně tak. Má zahrnovat inteligentní lampy, semafory, parkovací místa… Pár řešení jsme u nás viděli, ale je opravdu těžké pro ně sehnat investora. Aby privátní investor zaplatil věc, která je závislá na rozhodnutí státu a samosprávy, to je hrozně riziková investice. Zase se vracíme k roli státu, alespoň na zastupitelské úrovni. Mohlo by se to ozkoušet na třech velkých městech a vidělo by se.

Kdybychom vzali dva startupy se stejným byznys plánem a jeden by měl ekologičtější přesah, má vyšší šanci na investici?

Byznys je ten rozhodující parametr. Ale kdyby se jednalo o dva rovnocenné startupy se stejným ekonomickým potenciálem, myslím, že se rozhodne ve prospěch toho ekologičtějšího.

Vítek Šubert

 

Rozhoduje to jen u vás, nebo obecně?

Nechci mluvit za ostatní. U nás převáží, protože my máme s Karlem Janečkem celkem jasno, co chceme do budoucna. Neinvestujeme jen do věcí, ze kterých je primárně zisk. Tak dvakrát za rok podpoříme startup, kde budeme spokojení, když se nám vrátí, co jsme do něj vložili. Víme, že bude mít jiný, společenský přínos.

TIP

Kromě hlasu v porotě spojuje UP21 se soutěží E.ON Energy Globe ještě jedna věc - cena pro vítěze kategorie Nápad. Tou je totiž šestiměsíční inkubace vašeho projektu v hodnotě 300 000 Kč právě v UP21. Chcete se o ni ucházet? Přihlaste svůj projekt do soutěže E.ON Energy Globe!

Který takový projekt vás napadne jako první?

Na jednom asi dokonce proděláme! (smích) Je to logopedická aplikace vyvinutá s paní doktorkou Kolbábkovou, největší kapacitou v oboru. Aplikace učí děti společně s rodiči odstraňovat logopedické vady a dá se stáhnout zdarma. Vytvořili jsme ji jako společenský přínos – tři miliony korun, které jsme do aplikace investovali, už nikdy neuvidíme. Ale jedná se o typický příklad, o kterém si myslíme, že má větší smysl než vydělat peníze.

Spolupracujete s E.ON Energy Globe. Kdybyste měl najít paralelu mezi soutěží a vaším byznysem, co to bude?

Hledáme zajímavé nápady. E.ON energetické, my ty byznysové. Děláme E.ONu takový radar na trhu. Za poslední tři roky jsme viděli asi dva tisíce startupů, takže umíme propojit dva světy, o kterých jsme mluvili na začátku. V rámci E.ON Energy Globe budu sedět v porotě, abych přinesl i byznysový pohled. Nestane se tak, že tam bude fajn projekt, který ale nikdy nic nevydělá a E.ON ho bude muset dalších 50 let dotovat.

 

Nejlepší články e-mailem