Online magazín o tom, jak ušetřit a inspirovat se ve světě energií

Žádné zácpy ani odpady aneb 5 znaků moderního chytrého města

Žádné zácpy ani odpady aneb 5 znaků moderního chytrého města
Kolín, Liberec, Písek, Třinec, pozadu ale nemůže samozřejmě zůstat ani Praha nebo Brno. Tato česká města a metropole v posledních letech začala koketovat s novodobým fenoménem “smart cities”, v Česku známým pod pojmem chytrá města.

Co to ale chytrá města jsou? Ve spojitosti s tímto trendem se dnes nejčastěji mluví o efektivním svozu odpadů či monitorování volných parkovacích míst. Moderní chytrá města ale míří dál. Pojďme si ukázat hlavní znaky takových municipalit, včetně konkrétních příkladů.

1.

Připojenost

Smart cities mohou být chytrá díky rozmachu internetu a bezdrátových technologií. Internet je potřeba zejména ve vztahu k občanům, jimž koncept chytrých měst přináší výhody v on-line sledování čehokoliv skrze speciální aplikace - ať už jde o monitoring parkovacích míst, svoz odpadu, nebo o to, zda zrovna není fronta u doktora či na poště.

Pro někoho je to detail, ale v konceptu chytrých měst je důležité klást důraz i na veřejné volně dostupné Wi-fi hotspoty. Měly by se nacházet u zastávek MHD, památek nebo úřadů. Za všechna v tomto směru rozvinutá města jmenujme například Paříž, Tel Aviv nebo Perth.

A na thajském ostrově Phuket jdou ještě dále. V současnosti tam rozmisťují až 1000 veřejných Wi-fi hotspotů, které mají pokrýt tamní rozlehlé a turisticky oblíbené pláže. 

Kromě internetu ale musí existovat i paralelní síť, přes kterou budou komunikovat senzory. Tato síť internetu věcí (IoT - Internet of Things) bude sloužit zejména municipalitám pro sběr dat, která jsou následně pomocí on-line aplikací předkládána občanům. V přeneseném slova smyslu každé město díky této síti získává smysly, jako jsou vid nebo sluch.

2.

Životní prostředí

Koncept moderních chytrých měst může pomoci zejména regionům a aglomeracím s vysokým znečištěním ovzduší. Není proto divu, že k němu čím dál častěji vzhlížejí města, jako je Třinec nebo Ostrava.

V tomto případě jde zejména o senzory kontrolující kvalitu ovzduší, ale i hluku či světelnosti. Sbírají tedy údaje nejen o vypouštěných emisích přímo u komínů, ale také data o kvalitě ovzduší a míře hluku v ulicích.

V tomto přístupu jsou daleko například německý Siegburg, indonéský Semarang nebo také španělská Barcelona, která na své pouliční lampy nainstalovala senzory pohybu. Lampy nesvítí, pokud se na ulici nikdo nevyskytuje.

Senzory ale kontrolují i naplněnost odpadkových košů, s čímž v Česku koketuje například Praha 1, Kolín nebo nově Uherský Brod. Sledují také kvalitu vody. Loňský případ otravy z kontaminované vody v pražských Dejvicích by se tak v Barceloně nemohl stát.

5 znaků - 2

3.

Trvalá udržitelnost

Z pohledu trvalé udržitelnosti by se každé chytré město mělo zaměřit zejména na dva segmenty - dopravu a bydlení.

V dopravě se klade důraz na využívání vozů s alternativním pohonem. Nejde jen o vozy a autobusy poháněné plynem CNG, vzrůstajícímu zájmu se těší elektrovozy. Podpora jejich nákupu je důležitá stejně jako rozvoj infrastruktury v podobě výstavby dobíjecích stanic. Ta v českých městech zatím spíše vázne, pozitivním příkladem může být Praha, Písek nebo Ústí nad Labem, které se chce stát českým centrem autonomní elektromobility.

Charakteristikou každého chytrého města jsou stavby s nízkou či nejlépe nulovou energetickou náročností. K tomu jsou nejčastěji využívány obnovitelné zdroje energie, jako je slunce nebo vítr, častým nástrojem jsou také rekuperační systémy, které snižují energetickou náročnost pomocí využívání přebytečného tepla.

Znáte například nizozemské Slunečné město (City of the Sun alias Heerhugowaard)? To začalo vznikat už v 90. letech minulého století a jeho smyslem je minimalizovat tvorbu emisí CO2. Městečko vzniklé na čtvercovém půdorysu obklopeném jezerem proto vyrábí energii převážně ze slunce. Dnes v něm žije 15 tisíc lidí a zajímavostí také je, že bylo stavěno podle vzoru středověkého města, kde je všude blízko i pěšky. Hodně ulic je také slepých, což snižuje potřebu a intenzitu dopravy ve městě a tím pádem i škodlivé emise.

TIP

Spočítejte si výhodnost CNG jako alternativního pohonu na www.eon.cz/cng. Na stejném odkaze se zároveň dozvíte víc o CNG stanicích a CNG vozech. Pro více informací nás také můžete kontaktovat!

4.

Chytrá doprava

Doprava je v českých městech čím dál palčivějším problémem. A chytrá města mají potenciál tuto neutěšenou situaci se vzrůstajícími zácpami vyřešit. Nejde jen o chytré semafory, které usnadňují průjezd městem záchranným složkám a tramvajím, ale nakonec i samotným automobilům. Průkopníkem těchto chytrých dopravních systémů v Česku je Písek, který dokáže regulovat dopravu dle průjezdu záchranných integrovaných složek, čerstvě schválen je pak vznik prvního ze sítě chytrých parkovišť s navigačním systémem, který bude propojený s informačními tabulemi umístěných na kraji města a s řidiči pomocí mobilní aplikace i přímo s řidiči. Celý systém ve finále dokáže i predikovat obsazenost parkovacích míst v ulicích města, čímž ušetří nejen nervy řidičů, ale i životní prostředí.

Dalším z kroků za plynulejší dopravou je i dobré propojení všech sítí veřejné dopravy. Lidé v chytrých městech jsou pomocí on-line aplikací v reálném čase informováni o pohybu jednotlivých spojů včetně tramvají. Chytrá města pak využívají moderní aplikace pro sdílení vozů (carsharing) nebo jízdních kol (bikesharing), které jsou vhodným doplňkem k neefektivním úsekům tras MHD. Tyto systémy sdílení už nejsou výsadou jen velkých měst, jako je Praha nebo Brno, ale objevily se například i v Plzni nebo Teplicích.

Kolín a Liberec jdou zase cestou monitoringu parkovacího stání, v dlažbách pod parkovacími místy jsou proto umístěny senzory a občan tak hned ví, kolik je na daném parkovišti volného místa a jestli má cenu na něj vůbec jezdit. Ve výsledku tak chytrá doprava pomáhá i zlepšování životnímu prostředí - méně kroužení kolem bloků = méně emisí.

5 znaků - 3 

5.

Chytré město se neustále učí

Chytré město by rozhodně nikdy nemělo usnout na vavřínech. Má totiž ve svých rukách poklad v podobě velkých dat, která získává z tisíců senzorů. Ta by nemělo jen sbírat, ale i využívat pro svou lepší budoucnost. Jednoduše řečeno, každé chytré město by se mělo postupně přeměnit z hi-tech municipality na “samoučící” se město.

Pokud se z dlouhodobého monitorování například zjistí, že v určitý den a čas je na konkrétní křižovatce pravidelně zácpa, může v inkriminovanou dobu přizpůsobit semafory v okolí s cílem co nejplynulejšího provozu. Příkladů může být mnoho.

Smart cities jsou zkrátka nezadržitelnou budoucností a jejich rozvoj potáhnou i technologické firmy jako IBM, Phillips, Oracle, Google, Siemens, Cisco nebo Oracle, které mají vyčleněny celé divize pro tento nový segment.

Nejlepší články e-mailem