Online magazín o tom, jak ušetřit a inspirovat se ve světě energií

Aktuálně čtete

Zelená dohoda v době pandemie
6 min 9028
19.5.2020 / Jiří Holubec / 6 min. čtení

Zelená dohoda v době pandemie

Zelená dohoda v době pandemie
V době, kdy se svět potýká s následky epidemie koronaviru, se čím dál tím častěji objevuje zásadní otázka: Ponese se restart ekonomiky v duchu návratu k fosilním palivům, anebo využijeme nucenou přestávku jako impuls ke změně fungování naší civilizace?

Z pohledu snah o přechod na zelenou ekonomiku přišla pandemie doslova v nejnevhodnější moment. Ke konci roku 2019 se zdálo, že jsme se po letech otálení konečně rozhodli jednat. Evropská unie odsouhlasila Zelený plán pro Evropu. Jednotlivé státy USA pokračovaly ve snižování emisí navzdory politice Bílého domu. Prodeje elektromobilů trhaly na čínském trhu rekordy. Zelené investice se dostaly do portfolií předních investorů a plány přechodu na udržitelnou ekonomiku do agendy vedení národních bank. Nenadálá pandemie všechny tyto plány odsunula do pozadí. Jejich realizace byly odloženy a v současnosti jsou opět slyšet hlasy, že zelená ekonomika je luxus, který si dnes nemůžeme dovolit.

Jak na tom vlastně jsme?

Celkové množství emisí skleníkových plynů bylo sice v době před vypuknutím pandemie pořád obrovské, ale celkový vývoj statistik začal dávat naději na blížící se změnu. Například objem CO2 generovaný výrobci energie se po dlouhé době strmého růstu zastavil. O zastropování emisí na zhruba 33 gigatunách za rok se zasloužily především vyspělé ekonomiky, u kterých emise poklesly o více než 370 megatun. Hlavní zásluhu na tom měl přechod na obnovitelné zdroje, navyšování výkonů atomových elektráren a nahrazováním uhlí zemním plynem. Spalování uhlí pokračovalo v sestupu, oproti roku 2018 se ho na světě spotřebovalo o 200 milionů tun méně.

Zelená dohoda v době pandemie_1

Jak by pokračoval vývoj snižování emisí skleníkových plynů letos, se můžeme jen dohadovat, protože zastavení ekonomik v důsledku pandemie nastolilo v historii zatím nepoznanou situaci. Ta nám ale paradoxně posloužila jako názorný příklad, jak obrovský kus cesty za čistou ekonomikou před námi leží. Analýza portálu CarbonBrief ukázala, že letošní emise během pandemie klesly o dvě miliardy tun CO2, což odpovídá zhruba 5,5 % ročních globálních emisí. Abychom udrželi úroveň růstu teplot pod 1,5 °C, což je podle klimatologů nutné pro odvrácení katastrofických scénářů, museli bychom emise omezit o 7,6 %. A to tak, že každý rok. Jinými slovy, i dnešní drastické omezení světové ekonomiky, dopravy a obchodu je ještě asi o čtvrtinu menší, než jaké bychom potřebovali. Budeme ochotni po skončení pandemie k takto razantním krokům přistoupit?

Důvod k pesimismu

První zprávy, které se začínají ze světa scházet, jsou pesimistické. Emise jsou sice v současnosti na úrovních nevídaných od 80. let, ale překotná snaha restartovat měsíce stagnující ekonomiku je může opět rychle vrátit na rekordní hodnoty. Před tímto trendem varoval například Gernot Wagner, klimatický ekonom z New York University. V rozhovoru pro časopis Independent uvedl: „Během finanční krize v roce 2008 jsme také zažili významný pokles emisí. Po odeznění krize naopak emise rostly více než v předchozích letech a zrychlený trend se nikdy nezpomalil.“

Stejně velkým, ne-li větším problémem je podle něj ale to, že pandemie přerušila komunikaci mezi světovými leadery a omezila fungování národních i nadnárodních orgánů. Názorně to můžeme sledovat na příkladu Evropské komise, pro kterou bylo letošní jaro klíčovým obdobím zveřejňování jednotlivých kroků Zelené dohody, neboli Green Dealu. 25. března měla být například oznámena strategie udržitelného zemědělství a dodavatelských řetězců „Z farmy na vidličku“ (Farm to Fork), k čemuž v termínu nedošlo.

„Řešení klimatické krize dostane pauzu,“ řekl Glen Peters, ředitel výzkumu Center for International Climate Research v Oslu. „V diskuzích, které se příštích šest až dvanáct měsíců povedou, klima patrně ani nezazní. Vše bude podřízeno restartu ekonomiky po skončení pandemie.“

Zelená dohoda v době pandemie_2

Neradostné predikce Glena Peterse potvrzují i zprávy z nižších pater ekonomiky. Krizová situace postihla ve větší či menší míře v podstatě všechny podniky a firmy a dá se očekávat, že předpovídaný pokles světové ekonomiky návrat k normálu ještě prodlouží. Pokud by se měl opakovat scénář z finanční krize v roce 2008, promítnou se šetření a úspory nejdříve do oblastí, které nejsou „nezbytné“. Mezi ty budou pravděpodobně patřit i všechna „zelená“ opatření, do kterých přitom ještě před několika měsíci směřovaly masivní investice. Stejný postoj bude patrně zaujímat velká skupina individuálních spotřebitelů.

V situaci, kdy ceny fosilních paliv padají až do záporných hodnot, se budou lidé zasažení několikaměsíčním výpadkem příjmů pravděpodobně přiklánět k nejlevějšímu řešení, nikoliv k nejekologičtějšímu. Trend se již projevuje například v Číně, která byla ještě nedávno bezkonkurenčně největším trhem pro elektromobily. V současnosti se tu podle zprávy agentury Reuters propadly prodeje elektrických vozů až o 80 %. Analýza agentury Bloomberg New Energy Finance zase předpovídá 16% pokles trhu se solárními technologiemi, který stabilně rostl už od 80. let minulého století. Opatrnost investorů a celkový úbytek financí na investičních trzích by v druhém sledu mohl ohrozit hlavně malé firmy a startupy, které se zabývají vývojem nových technologií a jejich uváděním do praxe.

TIP

Kontaktujte nás a využívejte až 100 % energie z obnovitelných zdrojů!

Asi nejvíce znepokojující jsou v celé situaci hlasy politiků, a to zejména těch, kteří se i za doby před pandemií stavěli k přechodu na zelenou ekonomiku skepticky. Polský náměstek ministra pro státní rezervy Janusz Kowalski například vyzval Evropskou komisi k zastavení systému obchodování s emisními povolenkami ETS. Andrej Babiš sice na začátku dubna podepsal na Summitu prezidentů a premiérů zemí EU memorandum o pokračování Zelené dohody, ale pak prohlásil, že bychom na ni měli zapomenout a soustředit se na koronavirus. Existují ovšem i názory opačné. Tedy ty, že nepřípustný luxus je naopak návrat k neudržitelnému hospodaření a k ekonomice závislé na fosilních palivech.

Důvod k optimismu

„Plán obnovy evropské ekonomiky nebude jen otázkou návratu do stavu před pandemií. Bude přímo navázaný na pokračování boje proti změnám klimatu, na rozvoj inovativních konceptů mobility a digitalizace,“ řekla 24. dubna na videokonferenci leaderů EU Angela Merkelová.

S postojem Německa souzní i většina dalších členských států Evropské unie. Už začátkem dubna vznikla mezivládní výzva, aby se ústředním dokumentem strategie obnovy evropské ekonomiky stal Green Deal. Do dnešního dne ho podepsalo sedmnáct členských zemí EU, včetně Itálie a Španělska, které epidemie zasáhla přímo drtivě. Názor, že restart ekonomiky je tím pravým okamžikem k zásadní změně, se však ozývá nejen z dalších států, ale z národních i nadnárodních institucí.

Zelená dohoda v době pandemie_3

Francesco La Camera, ředitel organizace International Renewable Energy Agency, dokonce soudí, že současný stav padajících cen ropy, ohrožených finančních trhů a obav z kolapsu ekonomiky je jasným důkazem toho, že našemu současnému způsobu hospodaření chybí stabilita. Ve zprávě, kterou jeho agentura zpracovala, pak rozvádí plán, podle kterého by investice do obnovitelných zdrojů energie mohly nejenom hrát hlavní roli v rychlém zotavení světové ekonomiky, ale především v jejím dalším růstu. To vše za současného zachování cílů v omezování emisí skleníkových plynů. Podle závěrů zprávy by investice do obnovitelných zdrojů mohly do roku 2050 přinést výnosy v řádech troj až osminásobku vložených prostředků, navýšit celkový hrubý národní produkt světové ekonomiky skoro o 100 bilionů dolarů, vytvořit 42 milionů pracovních míst a celkově výrazně zlepšit zdravotní i životní úroveň lidstva. Hlavním důsledkem by ovšem bylo omezení emisí skleníkových plynů o celkem 70 %, což by mělo postačit k zastavení nejhorších projevů probíhajících klimatických změn.

Jeden, nebo dva problémy?

Zdá se, že vědomí nezbytnosti pokračovat v opatřeních omezujících vliv lidské činnosti na klima během pandemie nezapadlo. Na skutečný optimismus je ale ještě příliš brzy. První zprávy ze znovuotevřené čínské ekonomiky nasvědčují tomu, že se východní velmoc vydala spíše cestou obnovy těžkého průmyslu, a podle údajů Global Energy Monitor jen za tři první březnové týdny otevřela více uhelných elektráren než za celý loňský rok. Také v USA se dá očekávat, že prezident Trump bude prosazovat spíše „konzervativní“ scénář obnovy ekonomiky, v čemž ale může tvrdě narazit u vlád jednotlivých států.

V debatě o tom, jak přivést svět zpátky k normálu, by ale v žádném případě neměl zapadnout fakt, že epidemie koronaviru a globální změny klimatu nejsou dva oddělené problémy. Naopak.

Zelená dohoda v době pandemie_4

Zvýšený výskyt epidemických onemocnění je jedním z nejčastěji zmiňovaných důsledků klimatických změn a například podle odhadů WHO způsobí jen choroby přímo zapříčiněné rostoucími teplotami kolem čtvrt milionů úmrtí ročně. Pokud se z tajícího polárního permafrostu uvolní dosud neznámé viry a bakterie, můžeme v ne příliš vzdálené budoucnosti čelit epidemiím, proti kterým je ta dnešní jen drobnou nepříjemností.

Globální pandemie a klimatické změny spolu souvisí ještě v jednom ohledu. Jsou to procesy s exponenciální rychlostí růstu a s ní související klesající možností na ně účinně reagovat. Jestli si tedy z dnešní situace máme odnést nějaké poučení, tak by to mělo být to, že je důležité být na krizi připraven. Pokud se ji budeme snažit ignorovat, dostaneme se velmi rychle do situace, kdy už bude pozdě ji zastavit.

Nejlepší články e-mailem