Online magazín o tom, jak ušetřit a inspirovat se ve světě energií

Aktuálně čtete

Zelené investice
4 min 2162
20.2.2020 / Jiří Holubec / 4 min. čtení

Zelené investice

Zelené investice
Investice s přízviskem „společensky odpovědné“, „udržitelné“ či „zelené“ se v portfoliích světových investorů objevují už řadu let. U nás se o nich ještě příliš nemluví, a tím pádem do nich ani investoři nevkládají závratné částky. Což se ale může brzy změnit.

Základní charakteristikou udržitelného nebo společensky odpovědného investování je, že kromě výše zisku se posuzuje i z jakých zdrojů vydělané peníze pochází. V prvním sledu vyřazovali odpovědní investoři ze svých portfolií firmy využívající dětskou práci, zbrojařské koncerny, kosmetické firmy testující výrobky na zvířatech, výrobce tabáku a alkoholu nebo spekulanty s cenami potravin. Z kritérií dnešních fondů může firmu diskvalifikovat i nevhodná marketingová kampaň nebo špatná zaměstnavatelská pověst.

Největším tématem současného odpovědného investování je ovšem ochrana životního prostředí, snižování uhlíkové stopy a podpora nových technologií omezujících dopad lidské činnosti na planetu. Tím pádem se pro něj stále častěji používá přízvisko „zelené“.

Stojí zelená za to?

Může se zdát, že stále přísnější definice „společensky odpovědného investování“ bude investora omezovat ve výběru, kam své finance vloží. Dlouhodobé studie ale ukazují něco jiného. Firmy, které na dopad své činnosti důsledně dbají, jsou podle nich úspěšnější než firmy, které své strategie staví čistě na výši zisku.

I v případě, že analýzám nebudeme důvěřovat, je těžké ignorovat fakt, že jak počet specializovaných „udržitelných“ fondů, tak objem peněz v nich neustále roste. Podle sdružení Global Sustainable Investment Alliance disponují fondy s přízviskem „udržitelné“ (sustainable) či „zelené“ (green) kapitálem kolem 31 bilionů dolarů a za poslední tři roky zaznamenaly nárůst o 30 %.

Zelené investice_1

Není všechno zelené, co se tváří zeleně

S nárůstem atraktivity odpovědných investic roste i riziko, že se na zelené vlně svezou také firmy, které ve skutečnosti na ekologický dopad své činnosti nedohlíží. Napsat si do výroční zprávy vágní seznam termínů jako „environmentální odpovědnost“, „omezování uhlíkové stopy“ a „dlouhodobá udržitelnost“ totiž může každý. Žádný obecně uznávaný standard či přesný soupis kritérií, které by „zelené akcie“ měly splňovat, však ve skutečnosti neexistuje.

Investoři a firmy se nejčastěji orientují podle principů sedmnácti cílů udržitelného rozvoje, které ve svém programu, který chce naplnit do roku 2030, zveřejnila OSN, anebo používají kritéria Green Bond Principles vydaná asociací International Capital Market Association (ICMA). I ty jsou ale jen nezávazným návodem a i firmy, které se k nim hlásí, mohou prohlásit za „zelené“ v podstatě cokoliv.

„Sledujeme, jak je trh přímo zaplaven investičními fondy s nálepkami jako ‚zelený‘, ‚etický‘, ‚udržitelný‘ a podobně,“ říká Adam Robbins z Triodos Investment Management, který se zelenými investicemi dlouhodobě zabývá. „Když ale nahlédnete pod povrch jejich portfolií, budete často překvapeni, jak se realita od proklamovaných principů může lišit,“ dodává. On i další investiční specialisté varují před trendem, který dostal přezdívku „greenwashing“.

Takto maskované akcie, které ale ve skutečnosti zelené nejsou, lze poznat podle několika věcí. Jednak je to nadužívání termínů jako „eco-friendly“, „šetrné k přírodě“ a podobně. Dále grafická úprava plná stromů, květin a jiných obrazů čisté přírody, která má navodit ten správný dojem. V neposlední řadě by jako rudý praporek měly sloužit certifikáty a standardy, jimž schází potvrzení nezávislou stranu a které si firmy dost často vymýšlejí samy.

Zelená u nás doma

Tuzemský investiční trh se sice v oblasti zelených investicí ještě rozkoukává, u našich nejbližších sousedů je ale situace opačná. Evropská investiční banka vydala jednu z prvních emisí „klimatických dluhopisů“ už v roce 2007, aby jejich prostřednictvím financovala projekty obnovitelných zdrojů energie. Evropský trh je v oblasti odpovědného investování obecně velmi atraktivním prostředím. Mezi významné emitenty patří například Lucembursko (kde funguje dokonce i specializovaná zelená burza), Francie, Belgie, ale i Polsko, které v první emisi vydalo státní zelené dluhopisy za 750 milionů EUR. Vloni v listopadu na evropský trh vstoupila i firma Apple, která zde v obří emisi prodala zelené dluhopisy za 2 miliardy EUR.

Zelené investice_2

Než úroveň českých zelených investic dohoní evropské standardy, uplyne ještě asi nějaká doba. To ale neznamená, že by odpovědní investoři u nás byli bez šancí. Například ČSOB vede Akciový fond vodního hospodářství zaměřený na investice do ochrany vody. Generali zase šířeji zaměřený Fond živé planety, který investuje do zpracování a úpravy vody, ekologického controllingu, recyklace, biopotravin, alternativních zdrojů energie a nových materiálů. Česká spořitelna dokonce v Etickém účastnickém fondu propojila zelené investice s vlastním penzijním fondem.

Zeleného trendu se zvolna ujímají i jednotlivé firmy. Například Vodafone vydal zelené dluhopisy ve výši více než 19 miliard korun, kterými chce financovat programy zvyšování energetické efektivity, obnovitelných zdrojů a zelených budov. Firma Unipro Spe zase pomocí dluhopisů hodlá financovat vývoj technologie ekologické recyklace pneumatik. K dispozici jsou i otevřené podílové fondy investující do výstavby větrných elektráren nebo do majetkových účastí v malých a středních podnicích výrobců energie z obnovitelných zdrojů.

Důvodem, proč by se zelené investování v Česku mohlo uchytit, je fakt, že tuzemští investoři z velké části preferují konzervativní investiční nástroje s fixní úrokovou sazbou, které ale nízké riziko ztráty kompenzují malým výnosem. Zelené investice naproti tomu dnes přináší při nízkém riziku výnosy velmi slušné a dá se očekávat, že v souladu se strategií EU budou jejich objemy v nejbližší budoucnosti růst.

Nejlepší články e-mailem