Online magazín o tom, jak ušetřit a inspirovat se ve světě energií
1.6.2017 / jach

Budvar je už roky na hraně své kapacity. Řešením je investice za miliardy

Když se hlásím na vrátnici budějovického pivovaru, musím každou chvíli uhýbat kamionům naplněným lahvemi. Rozhlédnu se okolo a všude láhve – není divu, že je Budějovický Budvar na hranici své kapacity, areál ve mně budí dojem, že každou chvíli praskne. Za 24 hodin tady při trojsměnném provozu naplní 1,2 milionu lahví a každou hodinu zhruba 500 sudů. Potřeba rozšířit areál je cítit na každém rohu. Také proto Budvar, který zaměstnává 650 lidí, staví nové logistické centrum, které bude s areálem propojovat most, přes který budou schopni přepravit 162 palet piva za hodinu. Více mi nejen o investicích řekl Adam Brož, výrobně technologický ředitel a vrchní sládek Budějovického Budvaru. Při vstupu do jeho kanceláře mi navíc nenabídli kávu, ale specialitu pivovaru – Bud B:STRONG. A můžu potvrdit, že je to opravdová pivní lahůdka.

Kdy jste si poprvé ve svém životě uvědomil, že vás bude živit pivo?

Nejdříve jsem se nerozhodoval, co mě bude živit, ale spíše co mě bude bavit. Už od druhého ročníku gymnázia jsem inklinoval k přírodním vědám a jako rodilý Budějovičák jsem neměl daleko k tomu porozhlédnout se okolo a rezonovat s pivovarstvím, které tady má hlubokou tradici.

Tak jste se po gymnáziu rozhodl jít hned na vysokou?

Ano, šel jsem na Vysokou školu chemicko-technologickou, studium kvasné chemie a bioinženýrství se specializací na pivovarství a sladařství. Zkušenosti, které jsem nabyl ve škole, jsem zúročil v podstatě den poté, co jsem ji ukončil, když jsem nastoupil přímo do Budějovického Budvaru.

Jak dlouho musí člověk „zrát“, než může jít pracovat na pozici vrchního sládka velkého pivovaru?

Slovo zrát se mi líbí, protože nejen člověk, ale i to pivo musí zrát poměrně dlouho. V případě sládka a mé osoby to bylo deset let praxe. Po nástupu jsem prošel několika technickými středními a manažerskými pozicemi. Od mistrování ve varně po technologa, podsládka, až nakonec v roce 2009 na pozici vrchního sládka.

To znamená, že když člověk dokončí školu, tak k vám nastoupí na jakou začínající pozici?

Náš obor je poměrně konzervativní. Máme rádi, když čerství absolventi získají rozhled po celém pivovaru. Začíná se u nás většinou na mistrovské pozici, což je střední manažerská pozice.

Jak je to s vašimi nástupci? Je mezi mladými váš obor oblíbený?

Naštěstí obor pivovarnictví stále oblíbený je. My udržujeme dlouhodobý kontakt s Vysokou školou chemicko-technologickou a z každého ročníku odchází do odvětví víc než deset absolventů oboru, takže je z čeho vybírat.

Původ piva údajně sahá do Mezopotámie? Jak se vaření dostalo k nám?

Literární zdroje se různí, Mezopotámie bývá uváděna nejčastěji, protože patří mezi oblasti s nejstaršími důkazy. Různí se pak teorie, jestli tento „vynález“ vznikl tam, anebo někde jinde. Bohatá na nálezy je například Čína. Jsem toho názoru, že vynález kvašení piva se objevoval paralelně na několika místech světa, jen o tom nejsou zmínky, protože samo kvašení a výroba piva je tak přirozený proces, že musel být objeven na několika místech světa najednou. To znamená, že pivo nebylo importováno. Evropa mohla být o něco pozdější než oblasti, kde bylo vyspělé pěstování obilí. Vznik samozřejmě souvisí s přítomností suroviny, ale pivo původně pravděpodobně určitě nevypadalo tak, jak jej známe dnes. Byl to zkrátka kvašený nápoj z obilí, a ten vznikal na více místech světa souběžně.

Je spousta druhů piv – nepasterizované, nefiltrované a další… Jaké jsou mezi nimi rozdíly?

Jsou to modifikace až na samém konci výroby, jestli je pivo ošetřeno pasterací. Většinou, pokud se vyžaduje dlouhá záruka nebo nějaká relativně strastiplná cesta po světě, tak aby pivo vydrželo, je pasterace nutná. Pokud se pivo vypije blízko nebo přímo v místě, tak je možné ochutnat nepasterované pivo čerstvé. V případě kvasnic existuje několik variant. Existuje pivo nefiltrované, kde zůstávají ty kvasnice, které zvládly dozrávání piva. Nebo se odfiltrují a vyrobí se například „kroužek“, což je velice speciální pivo našeho pivovaru, do kterého se přidá malá dávka těch čerstvých jemných kvasnic, které mají v sobě energii a sílu. Jinak existuje spousta variant a záleží na pivovaru a spotřebiteli.

Je to zdravé, pít pivo? Jaké má vlastně pivo složení?

Rozhodně. Když bych měl shrnout jeho složení, pivo je skvělým iontovým nápojem. Samozřejmě je to vodou, která v pivě vystupuje ve své excelentní podobě – ta doplní hydrataci tělu. Pivovary většinou vybírají vzácné zdroje a vodu, která se hodí pro pivovarský proces. Je nutné říci, že pivo obsahuje i velmi málo cukrů a pokud bychom měli zrovna mezi pivy porovnávat, tak Budvar je na českém trhu pivo s jejich nejnižším obsahem. Takže dieteticky nezatěžujete pivo zbytečnými cukry, které jsou v jiných nápojích hojně obsaženy. Pivo dovede doplnit i esenciální látky jako vitamíny, minerály a je absolutně zdravé a bezpečné. Když na začátku procesu ohlídáte surovinu, že žádné nežádoucí látky neobsahuje, tak pivovarský proces je natolik moudrý, že funguje kontaminačně a zaručí, že pivo bude vždy bezpečný nápoj.

Od kdy se v Budvaru vaří pivo dnešní chuti?

Na tuto otázku lze odpovědět zcela jednoznačně. Je to od roku 1895, protože dodnes se zde pracuje s tradiční původní recepturou. Původní recept je starý jako pivovar sám. Už nám to nikdo nepoví, ale vaří se podle původního receptu. Já věřím, že tehdejší pivovarníci, i když neměli tak sofistikované nářadí, proces skvěle zvládali a ležák chutal skoro stejně jako dnes.

Jak často Budvar ochutnáváte?

Je to na denní bázi. Není den, kdy bych neochutnal pivo. Naštěstí v tom nejsem sám, jsme přeci jen už větší pivovar a kolegové mi vydatně pomáhají. Moji podřízení mají ochutnávání piva v popisu práce a má úloha je spíše supervizní a jsem členem degustačního panelu – skupiny, která ochutnává pravidelně nejen naše pivo, ale i pivo z České republiky a celého světa.

Budvar

Když vaříte pivo, kolik litrů se dělá v jedné várce?

V kuchyni jsou hrnce a stejně tak je tomu i v pivovaru, protože pivo se také vaří, akorát naše hrnce (varní nádoby) mají objem 600 hektolitrů. Várek zvládneme 12 za 24 hodin. To znamená 7 200 hektolitrů piva za den. Výroba piva je také náročná na energie, stejně tak jako každá kuchyně. Spotřeba energie se děje ve dvou podobách. Tou první, kterou pivovar potřebuje, je teplo, v našem případě nakupovaná pára, která funguje jako topné médium pro varnu, to znamená přípravu mladiny. V následující části pivovaru se naopak pracuje s nízkými teplotami a je zde potřeba chladit; a kromě chlazení je potřeba oživit spoustu strojů a zařízení. Tam je to energie elektrická, kterou potřebujeme. Naše roční spotřeba páry, pokud postupuji chronologicky v technickém sledu, je 160 000 GJ. Spotřeba elektrické energie dosahuje téměř 14 000 MWh. Na jeden hektolitr je potřeba 0,1 GJ tepla a 8,5 KWh. Teplo nakupujeme v podobě páry od městské teplárny. Elektrickou energii od společnosti E.ON.

TIP

Společnost Budějovický Budvar, np je zákazníkem E.ON. Zjistěte i vy, co vám můžeme nabídnout. Stačí vyplnit nezávazný formulář.

V roce 2007 jste přišli s pivem Pardál. Jak si stojí tato značka?

Značka se celkem dobře zavedla a funguje. Je to pivo, které je svým chuťovým profilem odlišné od Budvaru. Zatímco Budvar je pivo poměrně hluboko prokvašené s jemnou hořkostí, Pardál nabízí těm, kteří dávají přednost hořkému pivu, těžšímu ve svém těle, alternativu z našeho portfolia.

Vy jste zmínil, že využíváte unikátní zdroje vody, jaké konkrétní má Budvar?

Budějovický Budvar měl veliké štěstí… a ono to nebylo štěstí jako spíše moudrost zakladatelů, že pivovar založili v místě, které disponuje vzácným zdrojem vody. Pivovar má artézské studny 300 metrů hluboké, které z třetihorních geologických vrstev přivádejí vodu, jež se bez jakékoli chemické úpravy může použít okamžitě k výrobě piva.

Někteří lidé tvrdí, že je po Budvaru více bolí hlava. Je to možné? Může to být dáno složením a ingrediencemi?

O unikátu to není. To, co lze objektivně říci, je, že jediná ingredience, která koreluje s bolestmi hlavy po konzumaci, je alkohol. Vzhledem k tomu, že Budvar je pivo velmi poctivé, velmi poctivě prokvašené, tak hranice pěti objemových procent alkoholu může být u některých senzitivnějších jedinců odpovědí na to, proč je bolí hlava. Piva nad pět procent jsou těžká, co se týká alkoholu. Uspořádali jsme exaktní studii na anonymních probandech, kteří pili různá piva a statisticky se nám potvrdilo, že za bolení hlavy může pouze vypitý alkohol. Byl to vzorek padesáti probandů, které jsme posadili do hospody a servírovali jim různá piva a jediná položka, která korelovala s výsledkem, jenž byl dotazovaný druhý den ráno, byl alkohol. Ta korelace byla poměrně silná.

Chystáte nějaké novinky? Novou značku nebo nějaký speciál?

Novinky postupně vyvíjíme, testujeme. Vyhledáváme nové chutě, nová piva. To, co přichází na trh v těchto chvílích, je B:STRONG, Bud ze zeleného chmele. Je to speciál, který lze uvařit pouze jednou ročně. Je vyroben z čerstvě sklizeného nesušeného hlávkového chmele – žateckého ranného „červeňáku“.

Kolik piva vytočí Budvar za rok? Jste na hranici kapacity?

Je to tak. Situace je velmi napjatá. Pozitivní vývoj nás dostal na hranu kapacit dříve, než jsme očekávali, proto pracujeme na navýšení kapacit. V loňském roce byl celkový výstav 1,615 milionu hektolitrů piva (tzn. 323 milionů lahví piva – pozn. red.). Když bychom to porovnali s předchozími roky, tak i přestože se pohybujeme na hranici kapacit, vždy se nám podaří rok od roku dostat z pivovaru o něco větší množství, aniž bychom šli do kompromisu, co se týká kvality a technologických postupů.

Kolik z toho se prodá v Česku?

V současné chvíli prodáme v České republice 40 procent. Zbylých 60 procent jsou exportní trhy a jejich vývoj je progresivní.

Jaký je podíl lahvového a sudového?

Dominují lahve. V tuto chvíli tvoří zhruba 63 procent a zbytek je rozdělen mezi ostatní obaly.

Letos budete investovat 750 milionů korun, celkem dvě miliardy. Jak to navýší vaši produkci?

Zhruba dvoumiliardová investice zahrnuje rozvoj kapacit nejprve logistiky pivovaru, protože logistika je úzkým místem, a následně se bude investovat i do navýšení výrobních kapacit. Směřujeme výstavbu tak, abychom v roce 2020 byli schopni vyprodukovat a bezpečně logisticky zvládnout 2 miliony hektolitrů. Není to úplný konec rozvoje. Tím, že postavíme logistické centrum, se nám podaří přesunout veškeré logistické aktivity spojené s prázdnými obaly i hotovými výrobky do sousedního areálu a uvolnit si místo na navýšení výrobních kapacit do budoucnosti delší, než je rok 2020.

Budvar5

To znamená, že veškerou logistiku přesunete z dnešního areálu přes ulici?

Bohužel je mezi naším areálem a budoucím logistickým areálem Kněžskodvorská ulice, kterou jsme museli překlenout dvěma mosty – jedním technologickým, který přepraví obaly a hotové výrobky, a mostem silničním, který vynechá veřejnou komunikaci v naší vnitropodnikové dopravě. Což veřejné komunikaci významně odlehčí.

A jak budete přepravovat výrobky?

Použijeme nejmodernější technologii jednokolejnicové závěsné dráhy, která přepraví 162 palet za hodinu.

Do kolika zemí vyvážíte? Jaký region má dnes z hlediska exportu největší potenciál?

Nyní vyvážíme do 80 zemí světa. Když bychom se podívali na mapu, tak se tam ještě nějaká bílá místa najdou, ale pokrytí naším pivem je poměrně velké. Potenciál i současný výstav je stále největší na evropském trhu, přestože jde o trh vysoce konkurenční a z pohledu zvenčí by se mohl zdát saturovaný, tak pořád vidíme, že potenciál evropského trhu k prémiovému pivu a tradiční značce je veliký. Kromě těchto zavedených trhů se samozřejmě rozvíjí potenciál některých i poměrně exotických trhů v Africe, která patří mezi nová místa se zapíchnutou budvarskou vlajkou.

Můžete jmenovat...?

Z afrických zemí je jako jedna z posledních, kam jsme začali vyvážet, například Kongo.

Vyvážíte také do asijských zemí?

U asijských zemí je vidět rozvíjející se potenciál také, z těch států s dobrým vývojem prodeje mohu jmenovat Vietnam a samozřejmě i Čínu, ale to jde o relativně malé množství.

Který region má podle vás nejlepší potenciál?

Velký potenciál má region, který by možná málokdo čekal, a to je Severní Amerika. Je to samozřejmě díky tomu, že jsme do současnosti ve Spojených státech amerických byli velmi omezeni souboji s americkým hráčem o značku Budweiser, takže na těchto trzích začínáme se značkou Czechvar.

Vy jste za svůj život určitě ochutnal mnoho piv. Je nějaké světové pivo, které vás něčím okouzlilo?

Bylo jich mnoho a musím říct, že by bylo nefér v tuto chvíli nějaké jmenovat, protože bych určitě na velkou část těch, které stojí za řeč, zapomněl. Nejen značek, ale i samotných piv, které jsem doma i ve světě ochutnal. Napovím, že to byly spíše jiné kategorie než ležák, protože ten ležák v Čechách umíme opravdu hodně dobře. Spousta zajímavých piv se nachází například v Belgii. Jsou to naprosto odlišné kategorie, než na které jsme zvyklí u nás, ale dnešní český pivní trh je už velice gramotný a zvyká si na to, že po světě lze ochutnat i něco jiného než ležák. Tak například sousední Německo má velmi kvalitní piva a nesmím ani vynechat řemeslné pivovary v Americe, piva pod označením IPA.

Češi a Němci vypijí nejvíce piva na světě. Čím si myslíte, že je to dáno?

Vývoj toho, co lidé pili dříve po světě, je těsně spjat s tím, co se dalo vypěstovat a co mělo dobrou kvalitu. Pivo v Evropě zůstalo poměrně významným nápojem. Češi a Němci figurují na předních místech – to přikládám skutečnosti, že Čechům a Němcům se pivo nejlépe povedlo. Excelují právě v kategorii ležák a dovedou vyrobit nejen kvalitní, ale také velice pitelné pivo. To slovo pitelné je důležité – aby zkrátka po vypití jednoho měl člověk chuť dát si další. A to se Čechům i Němcům dařilo, daří a já pevně věřím, že dařit i bude.

Všude ve světě je pivo dražší než u nás. Čím to je?

Tlak na cenu piva byl vždy poměrně silný a vždy to byla politická otázka, jak se zachovat k ceně piva. Na druhou stranu z ekonomického pohledu, díky vysoké spotřebě je pořád možné v levnějších kategoriích piv vyrábět tak, aby se i toto vyplatilo. Asi rozhodujícím faktorem bude opravdu ten historický vývoj a veliká senzitivita českých lidí a případná nevole při každém kroku ke zdražení.

Jak dlouho podle vás bude v česku pivo levnější? Jsme poslední generace, která pije točené tak levně?

Až takhle fatálně bych to neviděl. Samozřejmě bude vývoj souviset s tím, jak se bude vyvíjet česká ekonomika a kupní síla obyvatel České republiky, aby celé to fungování – jak lidí, tak pivovarů – bylo ekonomicky smysluplné. Pokud se porovnáme se zbytkem světa, dá se očekávat, že ceny nepůjdou dolů, ale fatální skok nenastane. To by nebylo úplně zdravé pro ekonomiku pivovarů.

Jaký máte zisk na půllitr piva? Podle dostupných údajů jste v roce 2015 měli 0,88 Kč. Čím je ovlivněno to konečné číslo?

Číslo na půllitr je ovlivněno jak nákladovou, tak výnosovou stranou, tak jako v každé ekonomické bilanci a ve srovnání s ostatními pivovary je ovlivněno hlavně tím, že v Budvaru počítáme jeden závod, jeden pivovar, bez možnosti jakékoliv optimalizace rozdělování všech ekonomických ukazatelů. U nás je to čistá bilance jednoho závodu. Médii mnohdy prochází různé bilance a srovnání nesrovnatelného, kde nás porovnávají s nadnárodními koncerny, které mají vybalancovány různé části ekonomiky pivovaru různě po světě, mezi různými závody.

Budějovický Budvar je poslední národní podnik v zemi. Myslíte si, že tato právní forma přetrvá i nadále?

Jediný, kdo o tom rozhodne, bude současná a budoucí vláda. Z hlediska ekonomického řízení je směřováno tím, že fungujeme jako obyčejná forma v tržním prostředí velké konkurence a nemá žádné úlevy ani privilegia. Z hlediska chodu nás tato forma vůbec nelimituje. Právní forma národního podniku je jediná právní forma, která Budvaru zaručí kontinuitu hodnoty a zajištění všech ochranných známek po celém světě.

TIP

Společnost Budějovický Budvar, np je zákazníkem E.ON. Zjistěte i vy, co vám můžeme nabídnout. Stačí vyplnit nezávazný formulář.

Jak je to s trhy, na které vstupuje i americký Budweiser? Prodává pod stejným označením?

Těch trhů je několik a variant fungování také. Od varianty, kde jsme na trhu pouze my, přes variantu, kdy koexistujeme s naším americkým konkurentem vedle sebe. To je případ třeba Velké Británie. Až po případy, kdy náš pivovar nesmí užívat značku Budweiser. Existují varianty s českou mutací „budějovický“, nebo vystupujeme pod obchodní značkou Czechvar, jak je tomu i v případě USA a Kanady.

V historii jste s americkou značkou vyhráli mnoho soudních sporů? Jak je to dnes?

Je to velmi dobré. K dnešnímu dni je bilance zhruba 80 % vyhraných soudních sporů ve prospěch naší značky.

Jak je to vůbec s původem tamní značky? Jak se dostali ke jménu, které odjakživa patří Budějovicím? Znáte historii tohoto příběhu?

Slovo Budweiser je označení místa původu. Tamní tehdejší zakladatelé pivovaru sáhli po označení Budweiser jako po označení místa v Evropě s pivovarskou tradicí. V Budějovicích je tradice vaření piva dlouhá takřka 800 let. Tamní pojmenovali své pivo Budweiser úplně stejně jako značka Michelob pojmenovala svou značku, svůj pivovar podle městečka Měcholupy také v Čechách.

Na závěr si dovolím být trochu osobnější – které budějovické pivo máte nejraději?

To pro mě opravdu není těžká otázka. Mým favoritem, a to, co si dávám nejraději z našeho sortimentu, je B: SPECIAL, který je mezi lidmi znám spíše pod označením „Budvar kroužek“. To je speciální nepasterizované čerstvé pivo s přiměřenou malou dávkou kvasnic. Zkrátka optimum a chutná mi skutečně velmi.

Nejlepší články e-mailem