Černá záplava: Levná ropa proti elektromobilům?

Ropa znamená bohatství a ropný vrchol je stále v nedohlednu. Před dvaceti lety byl předpovídán na rok 2005, dnes se predikce pohybují mezi roky 2025 a 2040. Některé země, pro něž je ropa základní vývozní artikl a které jsou sdružené například v kartelu OPEC (Organization of the Petroleum Exporting Countries, Organizace zemí vyvážejících ropu) spolu s Ruskem, navzdory tomu v poslední době uměle snižovaly těžbu, aby podpořily nárůst cen.

Pro roky 2020 a 2021 se však předpokládá zásadní zvýšení těžby v Brazílii, Kanadě, Norsku a Guyaně. Snad až na Norsko nejsou tyto země typicky známé svým černým bohatstvím, přesto by právě díky příbytkům z těchto končin měla letos celková nabídka ropy vzrůst zhruba o milion barelů denně. Ve srovnání s celkovou světovou produkcí o rozměru zhruba 82,3 milionů barelů denně (v roce 2019) může „pouhý“ milion vypadat jako zanedbatelné množství, přesto je nutné s ním počítat.

Na rozdíl od Venezuely nebo Blízkého východu jsou navíc tyto země geopoliticky poměrně stabilní, což podkopává snahy kartelu OPEC a Ruska uměle navyšovat ceny škrcením svého exportu. Pokud si k tomu připočteme ještě nedávné ohlášení Saudské Arábie, že zvyšuje produkci, vyjde nám, že pokles cen je nevyhnutelný a už dnes činí okolo 27 %.

A co to znamená pro vyspělý svět, který se spotřebu ropy stejně jako emise skleníkových plynů snaží omezovat?

Než začneme vynášet ukvapené soudy o blížícím se konci zelených paliv a energetiky, protože benzín a ropa dramaticky zlevní, je potřeba si uvědomit dvě věci. Jen zhruba polovina v současnosti vytěžené ropy je rafinována na palivo. Zbytek se využívá k výrobě obrovské řady dalších produktů, bez nichž si dnešní svět neumíme představit. Mezi ně patří například parafin, všemožné plasty či polymery, asfalt, guma, čisticí prostředky, barvy, repelenty hmyzu, dokonce i některá léčiva, či zdravotnické pomůcky a samozřejmě spousta různých chemikálií. Spolu s poklesem ceny paliv tedy logicky zlevní i odvětví, která ropu využívají jako surovinu. To zaprvé.

Zadruhé podobná situace už v minulosti nastala. Konkrétně mezi roky 2011 a 2016 a ani tehdy nezaznamenal zelený sektor vážnější propad. Bylo to způsobeno zejména změnou přístupu k udržitelným zdrojům energie. Ty už nejsou investory a průmyslníky vnímány jen jako nepohodlný substitut ropy a zemního plynu, ale nastartovaly své vlastní odvětví, které navíc během bezmála pěti let prošlo dramatickým vývojem.

Podle odhadů Mezinárodní energetické agentury bude energie z obnovitelných zdrojů do roku 2022 zastávat alespoň třetinu celkových energetických potřeb celé planety. Spíš než skokového nahrazení jednoho přístupu druhým se ale v následujících dekádách dočkáme pozvolného vyrovnávání, v němž budou hrát klíčovou roli dva faktory. Ekologie a cena. 

Ačkoliv ropa momentálně ztrácí na hodnotě, musela by cena pohonných hmot – aby se mohla v zápasu s osobními elektromobily ještě vůbec vrátit do ringu - klesnout podle společnosti BNP Paribas Asset Management až zhruba na 9‒10 dolarů za barel benzinu, což bylo naposledy před rokem 1940 (nebereme-li v úvahu inflaci). Momentálně je i se všemi poklesy stále třikrát vyšší. Pokud něco zpomalí rozšiřování čisté mobility, bude to kvůli své cenové dostupnosti pravděpodobně CNG (čili stlačený zemní plyn) a jeho varianty. Ale i na to si budeme muset ještě pár let počkat.