Online magazín o tom, jak ušetřit a inspirovat se ve světě energií

Energie ve sportu: co žene kupředu sportovní haly a hřiště?

Energie ve sportu: co žene kupředu sportovní haly a hřiště?
Při sportovních výkonech vnímáme především energii sportovců. Aby ale vůbec mohli vyběhnout na hřiště, vyjet na ledovou plochu či skočit do bazénu, musí se nejprve energií zaopatřit samotné sportoviště.

Když se jdou sportovci klouzat

Největší část, zhruba polovina celkové spotřeby energie na umělých kluzištích se využívá na přípravu a údržbu ledové plochy. Energie dále pohání systémy vzduchotechniky, vytápění, osvětlení plochy a veškeré vybavení zázemí. Při velké návštěvnosti a v teplém klimatu nejvíce narůstá spotřeba u zařízení odvhlčení vzduchu. Vysoká vlhkost se totiž negativně projevuje na kvalitě ledu.

Rolba na led

Co se skrývá pod ledem? Vzato od nejnižší vrstvy leží pod ledem štěrkový podklad, nad ním zahřívaná betonová vrstva a izolace vyrovnávající rozpínání a smršťování ledové plochy. Nad ní už najdete prostor, kam čerpadla vhání chladicí kapalinu o teplotě cca –10 °C. Chladicí nádrž kryje beton hrací plochy, na který se nástřikem nanáší ledové vrstvy.

Hokejové hřiště

Chladicí jednotky se dělí na přímé a nepřímé. V přímých probíhá tepelná výměna přímo v trubkách chladicí nádrže, jsou účinnější a spotřebovávají méně energie. Jako chladící médium ovšem využívají toxický čpavek. Nepřímé chladící systémy mají tepelný výměník oddělený. Jsou energeticky náročnější, ale bezpečnější. Chladícími trubkami v jejich případě koluje slaný roztok. Během procesu vzniká velké množství tepla, které se v halách využívá na vytápění, ohřev vody pro úpravu ledu a odvlhčování vzduchu.

Spotřeba energií na hokejovém stadionu

Proč si fotbalisté tak často lehají? Trávník hezky hřeje!

Nejvíce elektrické energie na fotbalovém stadionu spotřebuje vyhřívaný trávník, který u nás pravidla předepisují všem klubům hrající 1. a 2. ligu. Druhý největší odběratel je osvětlení stadionu. Kluby kvůli fanouškům dále investují například do vyhřívaných sedaček, velkoplošných obrazovek, kamerových systémů a dalších opatření zvyšující bezpečnost na stadionu.

Fotbalový pažit.

 „V červenci 2010 realizoval náš turecký partner, firma YS Mimarlik, vyhřívání hrací plochy na stadionu prvoligového klubu Kasimpasa v Istanbulu,“ uvádí zástupce firmy FenixGroup v případové studii instalace temperovaného trávníku. „Celkem bylo instalováno 185 topných okruhů o příkonu 3 550 W a délce 220 metrů. Topné kabely jsou uloženy do pískového lože 20 cm pod povrchem trávníku. Instalovaný příkon je 674 kW, plošný příkon je cca 85 W/m²,“ dodává.

Cena vytápění fotbalového hřiště
Zcela autonomní, bezobslužný systém je uložen ve 20cm hloubce a zajišťuje u kořenů trávníku stálou teplotu 10 – 15 °C. Udržuje se tak stálý vegetační proces trávy a povrch hřiště není kluzký, takže zajišťuje hráčům bezpečný pohyb. Alternativou k elektrickému vytápění je vyhřívání vodou, které využívá například Generali Arena na pražské Letné. Pažit je protkaný systémem trubek, kterými proudí voda o teplotě 25 °C.

Topit se začíná zhruba 2 týdny před startem ligy a náklady na vytápění se liší podle počasí a způsobu využívání topného systému. Co když napadne sníh? Odfrézování sněhové pokrývky šetří náklady na topení. Přirozené roztání zase udržuje trávník v lepším stavu. 

Náklady na vyhřívání trávníku

Když sportovní hvězdy nezáří a musí se svítit

Ještě nedávno se většina stadionů osvětlovala halogenovými reflektory. Změna přišla po blackoutu, který v roce 2013 postihl Superbowl a 40 minut čekání na nahřátí halogenů do provozní teploty znamenalo pro klub a inzerenty milionové ztráty. V roce 2014 už se hrál Superbowl na Phoenix Stadium v Arizoně pod LED svítidly.

Osvětlení hřiště

Kromě snížení spotřeby energie ze 1240 kW na 310 kW došlo i ke zlepšení kvality osvětlení. To inspirovalo k instalaci LED svítidel i kluby v Evropě. Díky lepšímu osvětlení si totiž mohou televizní společnosti účtovat poplatky za vyšší kvalitu přenosu, ze kterých mají majitelé stadionů podíl.

Při fotbale osvětlení hrací plochy musí dosahovat intenzity 1 200 luxů, pro soutěže UEFA 1 400 luxů. Výpadky elektřiny musí jistit náhradní zdroj, který při výpadku zajistí osvětlení o intenzitě minimálně 800 luxů. Umožní tak dohrát utkání a osvětlit vnitřní i vnější nouzové osvětlení, které fanouškům umožní bezpečný odchod ze stadionu.

Aby se plavci neuvařili (a nemrzli)

Teploměr v bazénu

Pojďme se nyní ještě smočit do bazénu. Energeticky nejnáročnější část technologického procesu úpravy bazénové vody je ohřev vody a filtrace. Ohřev zajišťuje u větších bazénů plynová kotelna s výměníkem, u menších bazénů se využívá elektrické přímotopné zařízení s topnými spirálami vsazenými do potrubí, kterým protéká bazénová voda. Filtraci pak obstarává systém pískových filtrů, kterými čerpadla prohání vodu z přepadů. A na kolik se pod bazény zatápí? Plavecké bazény mívají teplotu do 28 °C. Nad tuto hranici se zahřívají bazény lázeňské a koupelové.

Nároky bazénu

Voda v bazénech cirkuluje v uzavřeném okruhu. I ve velkých bazénech se za den vymění pouze asi 30 litrů vody. Z bazénu voda přepadává do vyrovnávací nádrže, odkud je nasávána do filtrů. Po odstranění nečistot ve filtrech se dezinfikuje. Většinou se používá plynný chlor nebo chlornan sodný, v poslední době je stále oblíbenější způsob úpravy vody chlorem vyrobeným elektrolýzou slané vody.

Pražské bazény

Voda se dále upravuje ozonizací a UV zářením, stabilizátory pH a přípravky proti růstu řas. Ošetřená voda se vhání tryskami na dně zpět do bazénu. Odpadní voda z filtrů se po odchlorování vypouští do kanalizace


Jak ohřát bazén v Podolí

Největší a energeticky nejnáročnější je plavecký areál v Podolí. Kromě kryté padesátky tu najdete dva venkovní bazény, z nichž jeden funguje celoročně a i v zimě má teplotu 26 °C. Areál disponuje dvěmi kogeneračními jednotkami pro elektrický výkon 120 kW, které zajišťují stadionu samostatný zdroj elektřiny. O ohřev vody se stará plynová parní kotelna, ale pomáhá jí i Česká televize, která sídlí nedaleko na Kavčích Horách. Trubkami sem z Podolí proudí studená voda, kterou se v ČT ochlazují studia. Ohřátá voda pak putuje zpět. Toto propojení funguje od roku 1985, dnes ovšem už jen v omezené míře. Krátce po zahájení stavby ale bylo vyhřívání ještě složitější. První plavecké závody se zde konaly v roce 1960, přestože v rozestavěném areálu ještě nefungovala kotelna a vodu zahřívaly dvě přistavené lokomotivy.


Když energie létá nahoru dolů

Se stále narůstajícími požadavky na bezpečnost a sledovanost sportu rostou i jeho energetické nároky. Klasickým příkladem je fotbal. Aby se stihly odehrát všechny ligové zápasy, musela se soutěž natáhnout do časných zimních dnů. Aby se předešlo nebezpečí zranění hráčů, bylo nutné zavést vyhřívané trávníky.

Fotbalový stadion

Druhým trendem, který naopak energetické nároky snižuje, je stále intenzivnější využívání nových technologií a obnovitelných zdrojů. V něm ukazuje směr kupředu Allianz Riviera, domácí stadion klubu OGC Nice. Multifunkční aréna s kapacitou 35 tisíc návštěvníků je zcela energeticky soběstačná.

Elektřinou ji zásobují střešní solární panely o ploše zhruba 7500 m2, které vyrobí třikrát více energie, než aréna spotřebuje (přebytky zásobují zhruba 600 domácností). Stadion má dále systém k zachycování a zpracování dešťové vody, využívá geotermální energie a klimatizování zajišťují větrem poháněné turbíny. Tímto příkladem se inspirují další nově vznikající sportovní stavby a můžeme tedy doufat, že se naplní slova Jacquese Richiera, ředitele Allianz France, při slavnostním otevření: „Jsme hrdí, že jsme se mohli podílet na stavbě, která se stane vzorem pro příští generace sportovních stadionů.“

Nejlepší články e-mailem