Online magazín o tom, jak ušetřit a inspirovat se ve světě energií
30.10.2018 / jach

Jan Plomer (PLOMER Engineering): Aféra Dieselgate urychlila rozvoj elektromobility

Jan Plomer (PLOMER Engineering): Aféra Dieselgate urychlila rozvoj elektromobility
Je autorem mezinárodního patentu na vlastní hybridní pohon a vyvíjí elektromechanický akumulátor, se kterým sbírá různá ocenění (například E.ON Energy Globe Award v roce 2017). Představujeme Jana Plomera.

Jan Plomer vystudoval Strojní fakultu ČVUT. Po dokončení studia nastoupil v roce 2003 jako konstruktér do vývoje automobilky Mercedes-Benz, zaměstnávala ho také v Německu společnost ZF Friedrichshafen AG, v rámci níž se podílel na vývoji osmistupňové automatické převodovky. Firma mu zároveň umožnila, aby si v roce 2010 přihlásil svůj patent na hybridní pohon pro městský automobil. V roce 2011 přestoupil z vývojového prostředí v automobilovém průmyslu do oboru kolejových vozidel ke švýcarské firmě Stadler, kde měl jako technický vedoucí projektu na starost vývoj nového typu tramvaje pro východní trhy. Dnes „jeho“ tramvaje jezdí například v Petrohradě a z vyvinutého prototypu částečně vycházejí i nové tramvaje v Ostravě. V roce 2016 přetáhl Jana Plomera Siemens na vývoj tramvají pro město Amsterdam. Nakonec však Němci zakázku nezískali, a tak byl postaven před rozhodnutí, zda se přesune do Německa na jiný projekt, nebo v Siemensu skončí. Rozhodl se pro druhou možnost a 1. ledna 2017 založil společnost Plomer Engineering.

Máte patent na hybridní pohon – jak náročné je celoevropský patent získat?

Je to hodně náročné a především zdlouhavé. Celý proces trval celkem rok a půl, ale nakonec se mi podařilo mezinárodní autorství patentu získat, přičemž vlastníkem tohoto patentu je společnost ZF. Finančně to vychází na tisíce eur. Ono ale popravdě řečeno, i když budete mít sebevíc patentů, tak může nastoupit čínská firma, váš nápad zkopíruje a vy s tím stejně nic neuděláte. To je bohužel ve společnosti trochu nedomyšlené. Proto je důležité mít vždy určitý technický náskok a mít výrobu nákladově optimalizovanou. I to čínské kopírování stojí nějaký čas a peníze.

Plomer 2

V čem je váš hybridní pohon unikátní?

Je to hybridní pohon pro městské vozidlo, které kombinuje spalovací motor, dvoustupňovou planetovou převodovku a dva elektromotory. V závislosti na jízdním režimu umožňuje jak čistě elektrický režim, což je výhodné hlavně ve městě, kde najedete málo kilometrů, tak i využití spalovacího motoru, a to ve dvou formách buď jako sériový hybrid, kdy spalovací motor vyrábí pouze elektřinu pro elektromotory, anebo může spalovací motor přímo pohánět kola jako paralelní hybrid. Unikátnost pohonu je v zapojení. Je trochu podobný Toyotě Prius. Kolegové v ZF mě tehdy od podání patentové přihlášky trochu zrazovali – že se to nepodaří, protože má všechny patenty Toyota, ale nakonec se to povedlo, protože tento pohon je odlišný. Vždy je to o dílčích pokrocích v rámci vývoje. V dnešní době je těžké přijít s něčím totálně revolučním. Nikdo asi nevymyslí perpetum mobile.

A už nějaké vozy s vaším pohonem jezdí?

Zatím ne. Rád bych, aby se dostal do sériové výroby, to by bylo skvělé.

Je podle vás hybrid tím správným motorem pro budoucí auta?

To je těžké říci. Teď se v podstatě ani moc nedá odhadovat, jakým směrem se situace vyvine. Evropská unie upřednostňuje u individuální dopravy elektromobilitu. Stanovuje strašně přísné limity emisí pro prodaná – a to zdůrazňuji – prodaná auta. To je obrovský bič na automobilky. Ty proto nemají jinou možnost než investovat do elektromobility, protože jinak by limity nesplnily. Mně se současná situace moc nelíbí, protože si myslím, že v rámci individuální dopravy by měl být proces pozvolnější. Zato větší tlak měl být spíše na ty největší znečišťovatele, ať už jde o letadla, nebo velké zaoceánské lodě. 

Jakým způsobem si to představujete?

Automobilová osobní přeprava tvoří jen zhruba jednu desetinu znečištění naší planety. Je zřejmé, že ani letadlo, ani velkou loď do elektřiny při současných technologiích nepředěláte. Velké tankerové lodě a letadla znečišťují více, proto bych čekal, že se bude vyvíjet tlak i v této oblasti, což zatím nevidím. Ba naopak, vždycky když někam letím, tak absolutně nechápu, proč má letadlo zapnuté ty obrovské motory už při pohybu ke vzletové dráze. Je to symbolické, ale proč se v těchto věcech něco neděje? Navíc si dokážu představit nějakou kombinaci hybridních motorů i u letadla, protože nejvíce energie potřebuje na vzlet, ale pak už by teoreticky hybridní kombinace mohla fungovat. U lodí je to zatím těžké, protože ty pohánějí obrovské motory neustále.

Plomer 4

A jaká je podle vás budoucnost větších vozidel?

Ukazuje se, že pro autobusovou dopravu a menší dodávky by zejména v rámci měst měla být tím správným směrem elektřina. U autobusů městské dopravy určitě a u těch regionálních by to také šlo. Pro dálkové bychom asi mohli uvažovat o hybridu. Menší dodávky obsluhující město nebo menší region, jako je například pošta nebo různá zásobování, jsou čistě elektrické pohony také vhodné. Zajímavé je to u kamionů. Spousta lidí si myslí, že v tomto odvětví bude ještě dlouho vládnout nafta. Přitom Siemens již představil prototyp elektrického nákladního vozidla s pantografy na střeše. Ve Švédsku už existuje zkušební dvoukilometrový úsek dálnice, který je elektrifikovaný. Nákladní auto se k troleji připojí pomocí pantografu a může se za jízdy dobíjet. Tak by mohly v budoucnu vypadat i další úseky dálnic v Evropě.

Proč podle vás došlo v Evropské unii k tak radikálnímu snížení limitů?

Myslím si, že velkou roli sehrála aféra dieselgate s ovlivňováním výsledků testů emisí. Když automobilky – a nebyl to jen Volkswagen – hromadně podváděly při testech vozů, tak EU musela zasáhnout. A zasáhla více než tvrdě. Z mého pohledu mělo být snižování limitů postupné a měly se více začít produkovat hybridní vozy. U nich je kombinace rozjezdu na elektromotor a poté přepnutí na spalovací ideální. Jenže dnes jsou kvůli tvrdým limitům pomalu vytlačovány. Elektromobil má kratší dojezd ve srovnání s hybridem, a tak když si zapnete klimatizaci a třeba budete chvilku popojíždět v zácpě, budete mít strach, jestli dojedete na další dobíjecí stanici. Navíc nikdo moc neřeší, že energie pro elektromobily se také musí někde vyrobit – a pokud se vyrobí v uhelných elektrárnách, pak to znamená jen přesun emisí mimo město, ale v konečném důsledku nesnížíte znečištění vůbec.

Vraťme se k vaší firmě. Když jste se měl v před dvěma lety v Siemensu rozhodnout, jestli půjdete do Německa, nebo opustíte firmu, měl jste jasno?

V té době mi bylo jasné, že odejít pracovat do ciziny už nechci. Osamostatnění a založení firmy byla pak logická cesta, protože na pohovory jsem už také chodit nechtěl. V lednu 2017 proto vznikla má firma, což mě dalo větší svobodu ve vývoji. Společnost, ve které byl vlastně jen jeden zaměstnanec na hlavní pracovní poměr – já. Podařilo se mi ale vše rozběhnout bez zadlužení, v podstatě jen s využitím mých kontaktů v oboru a několika externistů. Řada činností ve firmě je outsourcovaných a kdybychom měli více práce, tak bych využil další externisty – strojaře i vývojáře.

Plomer_autobus_2Z čeho máte tedy dnes tržby a jaké služby svým zákazníkům dodáváte?

Hlavní zdroj příjmu je z velmi úzké spolupráce s firmou Ekova Elektric. Ta se před čtyřmi lety rozhodla vyvíjet elektrobusy. Předtím se soustředili hlavně na modernizaci tramvají a elektrobusy pro ně jsou novým byznysem. Vzhledem k tomu, že s takovým vývojem nového produktu neměli zkušenosti, tak mě následně v průběhu vývoje angažovali. Nastavili jsme efektivní spolupráci s dodavateli a zlepšili interní vývojové činnosti. V říjnu jsme dodali první dva elektrobusy pro dopravní podnik v Ostravě. Ty jsou zajímavé svým speciálním způsobem rychlodobíjení. Nově postavená dobíjecí stanice poblíž železniční zastávky Svinov má pantograf, který po připojení k elektrobusu dokáže během 5 minut nabít akumulátory dostatečně na přibližně hodinu jízdy. Takže jízdní řád není dobíjením prakticky vůbec ovlivněn a elektrobusy mohou jezdit v podstatě nepřetržitě. To je hlavní přednost těchto vozidel a je to první takové řešení v České republice. V současné době mě tento projekt vytěžuje na více než 60 procent a je to jeden z hlavních a stabilních zdrojů mé společnosti.

A jaké máte další aktivity?

Asi pětinu svého času ještě věnuji svému elektromechanickému akumulátoru. Původní záměr byl, že to bude kompaktní zařízení a doplněk k dlouhodobému akumulátoru ve vozidle, aby prodloužil životnost těchto baterií a pokryl výkonové špičky. Postupně se ukazuje, že toto zařízení by našlo své uplatnění spíše v oblasti energetiky než v automobilovém průmyslu. Jedná se o to pokrýt krátkodobé výpadky v dodávkách energií. Jde o to, aby dodávka elektřiny byla stabilní, protože nežádoucí jsou především takzvané mikrovýpadky v řádu sekund nebo desetin vteřiny, například u složité výroby, kde kvůli krátkému výpadku může být celý proces výroby přerušen a jeho obnovení může být velmi nákladné. Proto teď spíš vyvíjíme větší zařízení, které bude určené pro energetiku.

Plomer 3

A v poslední části svého pracovního času se věnujete čemu?

Spolupracuji ještě s univerzitním centrem energeticky efektivních budov ČVUT. Zde se zabývají vývojem inovativních řešení pro domy. My jsme se potkali díky soutěži E.ON Energy Globe Award. Oni zvítězili v roce 2015 v kategorii „Nápad“ a já ji vyhrál loni se svým elektromechanickým akumulátorem. Momentálně jim pomáhám s vývojem mikroelektrárny pro budovy.

Zároveň jsem ještě zapojený do vývoje závodní elektromotorky na Dopravní fakultě ČVUT, se kterou jsme byli na začátku října ve Španělsku a umístili se na 9. místě z celkového počtu 27 týmů v kategorii ELECTRIC. A to považujeme za úspěch, vzhledem k tomu, že se jednalo o první účast Dopravní fakulty v této kategorii a nikdo v týmu neměl s elektrickými motorkami prakticky žádné zkušenosti.

Účastnil jste se s vaším akumulátorem ještě nějaké soutěže?

Ano, ještě jsem postoupil do národního finále soutěže PowerUp, která probíhá ve 24 zemích Evropy. Umístil jsem se na čtvrtém až šestém místě. Součástí soutěže byl i dvoudenní bootcamp, kde jsme se učili od těch nejlepších, což bylo pro můj rozvoj velmi přínosné. Do soutěže totiž nevstupujete jako konkurenti, spíše se jednotliví účastníci navzájem   obohacující o zkušenosti, což je výborné, protože získáte cenné znalosti, a to jak odborné, tak i pro podnikání.

Co plánujete s firmou dál, máte ještě nějaké rozjeté projekty?

Se současným stavem jsem velmi spokojený, firma nikdy nebude mít desítky zaměstnanců. Firma je spíše než o výrobě především o vývoji, inovacích a o dodávání řešení. V dohledné době bych chtěl dotáhnout vývoj elektrického mopedu do města. Představte si to jako něco mezi kolem a motorkou – nebude to mít šlapky a design bude blíže k motorce než ke skútru. Příští rok bych chtěl, aby stroj byl na světě a jezdil.

Nejlepší články e-mailem