Online magazín o tom, jak ušetřit a inspirovat se ve světě energií

Aktuálně čtete

Mohou být nemocnice udržitelné?
3 min 2054
26.7.2021 / Daniel Storch / 3 min. čtení

Mohou být nemocnice udržitelné?

Mohou být nemocnice udržitelné?
Vyžadují dokonalou čistotu, je třeba v nich neustále měnit vzduch, musejí fungovat nonstop a vždy na plný výkon. Nemocnice jsou energeticky výjimečně náročné provozy, ve kterých navíc nesmí docházet k výpadkům. Mohou se vůbec ucházet o status udržitelnosti, nebo je čeká věčná závislost na klasických energetických zdrojích? A mají vůbec šanci ušetřit?

Výhody orientace na udržitelnost jsou v případě nemocnic stejné jako všude jinde. Investice do úspor energie a vhodných „zelených“ technologií ušetří do budoucna peníze i veřejné zdraví a sníží uhlíkovou stopu daných provozů. Naopak největšími výzvami udržitelných provozů jsou bezesporu vysoké počáteční investice, neschopnost produkovat stejné množství energie, jaké mohou dodat kralující fosilní paliva, nebo fakt, že obnovitelná energie pochází primárně ze slunce a větru, kterých je dostatek jen na určitých místech.

Klimatické faktory v čele se samotným počasím hrají také svou roli, kvůli čemuž střechy osázené solárními panely a větrnými turbínami nelze alespoň v našich zeměpisných šířkách považovat za samospásnou cestu k vítězství. Mohou se nicméně stát součástí širší koncepce uvažování o hospodaření, jako to nedávno ukázali například v Olomouci.

Udržitelné nemocnice_1

Tamější novostavba II. interní kliniky gastroenterologie a geriatrie Fakultní nemocnice Olomouc se stala první nemocniční stavbou v Česku, která splňuje standardy nízkoenergetické budovy a s pomocí nových technologií umí šetřit. Může se pyšnit nadstandardní tepelnou izolací, využívá odpadního tepla z provozu klimatizace pro ohřev užitkové vody a s pomocí retenční střechy zadržuje dešťovku. LED osvětlení bylo osazeno čidly pohybu a denního světla, tepelnou pohodu zajišťují chlazené stropy a vzduchotechnika s účinnou rekuperací. Ve výsledku pak budova, jejíž výstavba stála 398 milionů korun, spotřebuje ve srovnání se staršími budovami zhruba polovinu a uspoří na energiích kolem jednoho milionu korun.

Úspory se neschovávají jen na zelené louce

V samotné Olomouci na pozitivní výsledky nízkoenergetické II. interní kliniky navazuje od října loňského roku také nový ambulantní pavilon Hemato-onkologické kliniky, jedna z prvních částí rozsáhlého onkologického centra, jež by zde mělo vzniknout v následujících letech. Další nízkoenergetický, zcela soběstačný, fotovoltaikou osazený a rekuperací vody vybavený nemocniční pavilon, tentokrát interních oborů, by se pak měl představit na jaře roku 2022 v nemocnici ve Šternberku. Inspirací mu byl právě olomoucký úspěch. A to se bavíme pouze o novostavbách.

Úspor lze však samozřejmě dosáhnout i revitalizací a modernizací již stávajících objektů. V tomto případě se hodí zapamatovat si zkratku EPC, za níž se skrývá anglický termín Energy Performance Contracting, jeden z nejefektivnějších segmentů jinak často kontroverzně vnímaného partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP).

EPC – drahá, ale efektivní cesta

Jak už zaznělo výše, jedním z klíčových důvodů, proč dochází k zelené transformaci v nemocničním prostředí tak pomalu, je nedostatek prostředků. Energetický a facility management firem navíc často naráží také na administrativní potíže, například na časovou náročnost získávání stavebních povolení, případně na nedostatek vlastních zkušeností v dynamicky se rozvíjejícím oboru.

Udržitelné nemocnice_2

Metoda EPC, tedy kontrakty s garantovanou energetickou úsporou, by v tomto ohledu ale mohla být souhrnným řešením. Společnosti, jež se na ni specializují, nabízejí nemocnicím v podstatě řešení na klíč, od úvodních a průběžných analýz až po realizaci projektu a garantovaný provoz, ale hlavně přinášejí i finanční prostředky. Ty jsou totiž spláceny zpětně, z uspořených nákladů. Finální cena na splátky je sice vyšší než při využití dotačních pobídek či vlastních zdrojů, EPC modernizace založené na úsporách u nás nicméně vznikají v hojné míře i přesto a jejich výsledky budí zájem. A jaké u nás proběhly?

Už v roce 2008 došlo například v Pardubickém kraji k technologické modernizaci hned čtyř objektů. Do Odborného léčebného ústavu Jevíčko, nemocnice v Litomyšli, nemocnice v Chrudimi a do Orlickoústecké nemocnice bylo tehdy investováno téměř čtyřicet milionů korun. Peníze putovaly do technologií, které se postaraly o úsporu deseti a půl milionu ročně. Komplexní obměna energetického hospodaření v roce 2012 pak přinesla Nemocnici Jihlava nejen možnost ušetřit třináct milionů za rok, ale také cenu za Nejlepší evropský projekt energetických služeb v anketě European Energy Service Award 2014.

Svět je stále před námi

Nemocnice s poliklinikou Česká Lípa v roce 2018 zahájila během plného provozu devadesátimilionovou renovaci vytápění, včetně ohřevu teplé vody, rekonstrukci vzduchotechniky, ale i osvětlení a opatření na snížení spotřeby vody. Garantovaná roční úspora je třináct a půl milionu korun. Podobný úspěch pak slavila i břeclavská nemocnice. A rozhodně stojí za připomenutí i „sousední“ projekt modernizace slovenské nemocnice v Nových Zámcích, kde bude zásluhou změn v energetickém hospodaření ročně uspořeno nejen dvacet milionů, ale také 40 535 m3 vody, 8152 MWh zemního plynu a 1177 MWh elektřiny.

Z příkladů projektů, kterých je i na našem území spousta, jasně vyplývá, že chovat se šetrně a s ohledem na budoucnost planety je možné i v natolik strategickém odvětví, jakým je nemocniční péče. Ale stejně tak je třeba připomenout, že v roce 2019 poslala Evropská komise Českou republiku k unijnímu soudu za to, že země nedokázala zajistit ani zcela základní transformační krok, jakým je řádné vystavení certifikátů energetické náročnosti v budovách.

Jinak řečeno, i přes slibné vlaštovky stojí české nemocnice teprve na počátku cesty a o úspěších zahraničních institucí si mohou nechat v tuto chvíli pouze zdát. Vezmeme-li do úvahy, že ve světě existují místa jako Advocate Illinois Masonic Medical Center a The Cleveland Clinic, která plánují do roku 2030 téměř vymazat vlastní uhlíkovou stopu a chtějí pracovat jen s obnovitelnými zdroji, anebo portorická organizace VA Caribbean Healthcare System, mířící k pokrytí čtvrtiny své vodní spotřeby za jen pomocí deště, musíme se chtě nechtě trochu chytit za nos. Ve světě dávno rozjetý proces je u nás totiž stále teprve v zárodku.

Udržitelné nemocnice_3

Nejlepší články e-mailem