Online magazín o tom, jak ušetřit a inspirovat se ve světě energií

Aktuálně čtete

Obnovitelné Česko: Kam se sluncem?
3 min 3598
29.9.2021 / Jiří Holubec / 3 min. čtení

Obnovitelné Česko: Kam se sluncem?

Obnovitelné Česko: Kam se sluncem?
Solární energetika má v českých zemích paradoxní pozici. Na jednu stranu z analýz vychází jako jeden z nejperspektivnějších zdrojů zelené energie, na straně druhé naráží na často až nepochopitelně zatvrzelý odpor ze strany vládních úředníků i veřejnosti. Ať má ale fotovoltaika pověst jakoukoliv, bez její podpory a aktivního rozvoje nemáme šanci dostát závazkům snižování skleníkových plynů. Jaký potenciál se v ní skrývá?

Na rozdíl například od větrné energie nemá oblast sluneční elektřiny zpracovanou studii mapující jak technický (maximální) potenciál, tak potenciál reálně využitelný. Z čísel, která jsou k dispozici, se ale dá udělat poměrně přehledný obrázek možného budoucího vývoje.

Slibný potenciál

Jednou ze studií, které potenciál rozvoje solární energetiky mapují, je analýza poradenské společnosti EGÚ Brno s názvem Oponentní posudek k vybraným tématům z návrhu Národního Klimaticko-Energetického Plánu pro oblast FVE. Jejím cílem bylo odhadnout celkový instalovaný výkon fotovoltaických zařízení za předpokladu, že bychom využili všechny vhodné plochy střech a fasád rezidenčních i nerezidenčních budov a využitelné plochy brownfieldů. Technický potenciál fotovoltaiky na těchto plochách dosahuje podle EGÚ Brno až 39 GW instalovaného výkonu.

K tomuto číslu musíme dále připočíst potenciál fotovoltaických polí na územích vytěžených dolů, se kterými analýza EGÚ nepočítá. Relevantní čísla lze ale najít například ve studii Joint Research Centre EU z roku 2019, která analyzovala možnosti instalací ve vytěžených dolech na Ústecku a Karlovarsku. Podle závěrů by na 75 km2 bývalých těžebních oblastí mohla vyrůst pole o instalovaném výkonu 4,7 GW a ročně dodávat do sítě 4,7 TWh energie.

Obnovitelné česko - slunce_1

Ploch po vytěžených surovinách je ale u nás daleko více. Ostravsko-karvinský revír, hnědouhelná oblast v Podkrušnohoří a dalších více než 900 vytěžených dolů po ostatních surovinách skýtá stovky kilometrů revitalizovaných území. Všechna samozřejmě nejsou pro instalaci fotovoltaiky vhodná, nicméně celkový odhad roční výroby solární energie v bývalých povrchových dolech se odhaduje až na 9 TWh. Vezmeme-li v potaz všechny potenciálně využitelné zdroje, zjistíme, že fotovoltaika může teoreticky pokrývat až 60 % celkové spotřeby elektrické energie.

Jaká je skutečnost?

Uvedená čísla vypadají velmi slibně, ale je potřeba pamatovat na to, že jde pouze o teoretické hodnoty vycházející z předpokladu, že fotovoltaikou osadíme veškeré povrchy splňující technické a výnosové parametry. Realizovatelný potenciál, který bere v potaz ochranu krajinného rázu, místní předpisy, postoj obyvatel, možnosti investorů a další omezení, je výrazně nižší. Jeho přesná hodnota není stanovena a můžeme se řídit pouze odhady.

Studie Potenciál solární energetiky v České republice agentury ENACO například uvádí, že v případě střešních solárních panelů je ekonomický potenciál o 20 až 50 % nižší než potenciál technický v závislosti na podmínkách podpory a technických možnostech realizace zdrojů. Pokud bychom tedy použili méně optimistickou variantu a aplikovali ji na všechny využitelné zdroje, mohla by solární energetika pokrývat téměř třetinu naší celkové spotřeby elektřiny. Ta se s rozšiřováním elektromobility bude pravděpodobně zvyšovat, možnost růstu ale skrývá i výroba.

Obnovitelné česko - slunce_2

Kam se dá růst

Ze stávajících zdrojů mají potenciál nejrychlejšího růstu střešní a fasádní fotovoltaické systémy a v budoucnu snad i často zmiňované panely ve sklech oken. Jsou investičně nenáročné a na rozdíl od velkých solárních polí také nepřetěžují distribuční síť. Jejich nevýhodou je nižší ekonomická efektivita. Podle analýzy firmy Deloitte je instalace fotovoltaických zařízení na střechách a fasádách malých objektů v porovnání s velkými solárními poli až o 80 % dražší (u větších průmyslových objektů jde asi o 20% rozdíl). Ekonomicky tedy v současnosti vychází nejlépe pozemní fotovoltaické elektrárny budované na zemědělsky nevyužitelných plochách.

Do tohoto stavu ale může zasáhnout jak vývoj nových levnějších technologií, tak využívání dalších ploch. V Nizozemsku a jiných evropských zemích rostou solární parky na oddělovacích pásech kolem dálnic, na hlukových bariérách železnic (podle studie Komory OZE a MPO Potenciál využití obnovitelných zdrojů energie v budovách by jejich využití mohlo přinést dalších až 100 MWp instalovaného výkonu). Další plochy pro instalace skýtají střechy velkokapacitních parkovišť a hladiny zatopených dolů a zdrojů pitné vody. Využívají se například v Nizozemsku, a jelikož se díky chladicímu účinku vody nepřehřívají, mají podle dosavadních zkušeností až o 20–30 % vyšší účinnost než statické pozemní elektrárny.

TIP

Uvažujete o fotovoltaice do vaší firmy? Rádi vám s ní pomůžeme. Napište nám na b2breseni@eon.cz!

Překážky (snad) padají

Jak už bylo řečeno – přestože je solární energetika jednou z nejperspektivnějších oblastí zelené energetiky v České republice, její rozvoj stále vázne. Podle Komory OZE je kromě legislativních nejasností největší překážkou přetrvávající sytém fázového připojení solárních instalací (vyplývá z vyhlášky č. 82/2011 Sb. v gesci MPO). Solární instalace umístěná například na rodinném domě a zapojená na jedné fázi dodává po pokrytí výkonu na zapojené fázi vyrobenou elektřinu do sítě, kdežto ze zbylých fází výrobce-spotřebitel jen elektřinu odebírá ze sítě. Česko a Slovensko jsou v Evropě jediné země, kde tento způsob připojení přetrvává. V ostatních zemích se používá připojení součtové, které díky započtení všech přebytků vyrobené elektřiny vůči vlastní spotřebě poskytuje lepší návratnost peněz vložených do nákupu technologie a snižuje i výši potřebné dotace.

Zmiňovaná vyhláška není jedinou překážkou, kterou česká legislativa rozvoji solární energetiky klade. Dobrou zprávou je, že jedna z největších byla nedávno odstraněna. Díky pozměňovacím návrhům Senátu prošla v Parlamentu novela zákona o podporovaných zdrojích energie, která solárním elektrárnám umožňuje čerpat podporu formou aukcí, jako je tomu v ostatních zemích Evropy. Zkušenosti z nich ukazují, že správně nastavené aukce jsou účinným nástrojem, který vede k rychlému a kontrolovanému rozvoji nových kapacit a zároveň ke snižování cen energie. Například v Německu klesly ceny sluneční elektřiny od zahájení aukcí v roce 2015 na polovinu.

Obnovitelné česko - slunce_tabulka

Nejlepší články e-mailem