Online magazín o tom, jak ušetřit a inspirovat se ve světě energií

Aktuálně čtete

Připojená letiště: Volné pole pro solární energii
3 min 1958
23.8.2021 / Josef Horký / 3 min. čtení

Připojená letiště: Volné pole pro solární energii

Připojená letiště: Volné pole pro solární energii
Boj za snižování emisí a hledání nových příležitostí pro obnovitelné zdroje zuří na všech frontách. Jak se naše způsoby distribuce a ukládání solární energie zlepšují, dostávají se po střechách domů nebo brownfieldech ke slovu i další plochy, donedávna považované za efektivně nevyužitelné. Například ty kolem letištních ranvejí.

Jedno mají bezmála všechny obnovitelné zdroje energie společné – jsou náročné na prostor a na podmínky. Každé místo, kde vyroste nová turbína nebo solární park, vyžaduje velmi přesnou kalkulaci a zhodnocení. A to nejen z hlediska průměrného slunečního svitu nebo dostatečné síly větru, ale také z hlediska alternativního upotřebení.

Agrovoltaika neboli efektivní spojení hospodářských ploch a solárních farem je sice v současnosti na vzestupu, ale o dokonalou synergii obou odvětví stále nejde – ne všechny plodiny je možné takto pěstovat. Nalezení dostatečně rozsáhlých ploch, které by za jiných okolností neplnily žádnou funkci, na nichž jde energii vytvářet „nad plán“, můžeme proto vždycky považovat za úspěch. Ačkoliv se to může zdát nelogické, právě rozsáhlé letištní plochy jsou pro tyto účely ideální.

Elektrárna mezi ranvejemi

O tom, že budoucnost některých typů letecké dopravy je stejně elektrická jako budoucnost automobilů, jsme psali už v minulosti. Co kdyby se ale tato elektrická letadla dobíjela elektřinou, která byla vyrobena jen o pár metrů dál? Kacířská myšlenka, která ale v poslední době nabývá stále reálnějších obrysů.

Letiště jako elektrárna_1

Největší fotovoltaická elektrárna na území Rakouska v současnosti vzniká právě v oblasti letiště – konkrétně vídeňského Schwechat. Má disponovat výkonem úctyhodných 24 MWp a pokrývat plochu zhruba 24 hektarů, což je pro představu bezmála padesát fotbalových hřišť. Která by ovšem za jiných okolností nesloužila k tréninku vídeňské ligy dorostenců, ale zela smutnou prázdnotou. Nejde dokonce ani o první fotovoltaiku, kterou letiště využívá – další solární panely pokrývají střechy některých hangárů nebo hal letištní údržby a dalších budov. V součtu by pak měly vyrobit zhruba 30 GWh ročně, což představuje třetinu spotřeby celého letištního areálu.

Solár, letiště a protinožci

Zatočíme-li planetou na opačnou stranu, najdeme v blízké budoucnosti další velkou letištní plochu obloženou fotovoltaickými panely na letišti v australském Melbourne. Tamní solární farma bude mít bezmála 15 hektarů a vyrobí přibližně 17 GWh elektřiny ročně. Zdaleka ale není jediná.

Slunce vás při přistávání pomyslně oslní netradičně zespodu také na dalších místech napříč planetou – v Malajsii, v Minneapolis, v Denveru, v Chattanooze nebo třeba v indickém Kóčinu. Jinde podobné projekty teprve rostou – abychom nechodili daleko, v plánu má solární farmu kupříkladu letiště edinburské. Průměrná výkonnost takových letištních farem by za rok nasytila energií více než 7000 domácností. A to už je úspora, která se vyplatí.

Letiště jako elektrárna_infobox

Nevýhod jen pomálu

Každá mince má dvě strany. Záporů fotovoltaikou obložených letištních ploch je však pomálu. Jedním z nich jsou horší akusticky absorpční vlastnosti – přesněji schopnost tvořit bariéru hlasitým letištním zvukům při vzlétání a přistávání letadel. V tomto směru obyčejná tráva solární panely předčí. Druhý zápor je na tom podobně – fotovoltaické panely mají v porovnání s travinami menší kontrast se samotnou ranvejí. Za určitých světelných podmínek se tak může pilot komplikovaněji orientovat, což však v naprosté většině případů řeší moderní navigační technologie nebo inteligentně plánovaná logistika jednotlivých panelů a jejich parků.

Jak je tomu u nás?

Do stavby fotovoltaických elektráren na ploše letišť investují nemalé peníze nejen naši sousedé a další země napříč glóbem. Fotovoltaické panely najdeme dnes na letištních plochách i u nás – nebo jsou přinejmenším v procesu plánování či výstavby. Jedna z největších solárních farem v České republice se nachází právě u letiště, konkrétně mezi ranvejemi v Brně-Tuřanech. Na ploše 40 hektarů stojí více než 90 000 fotovoltaických panelů coby součást elektrárny, jejíž výkon je více než 21 MWp. Ta zde stojí už více než deset let (postavena byla v letech 2009 až 2010), a řadí se tak mezi první velké letištní solární elektrárny vůbec.

Svou vlastní letištní solární farmu plánuje také pražské letiště Václava Havla. Půjde však o zařízení menší co do plochy i výkonu – 222 fotovoltaických panelů pokryje „pouze“ střechu Terminálu 3. I tak by však při výkonu necelých 100 kW měly vyrobit dostatek energie, aby terminálu pokryly provoz a osvětlení. Letiště bere projekt jako „pilotní“. Vzhledem k neutuchajícím snahám o dosažení uhlíkové neutrality, které jsou i na našem území velmi aktuální, se dá předpokládat, že se fotovoltaika na pražském letišti postupně rozšíří i na další střechy či plochy. A pokud celý koncept nějakým zásadním způsobem nenarazí, lze podobný osud zákonitě čekat i u dalších letišť po celém světě.

Letiště jako elektrárna_2

Nejlepší články e-mailem