Elektromobilita postupně odstraňuje všechny překážky, které ji v porovnání s vozy se spalovacími motory znevýhodňují. Elektromobily jsou stále levnější, spolehlivější, mají delší dojezd a rychle přibývá i podpůrná infrastruktura. Jediným problémem, který stále přetrvává, je relativně pomalé nabíjení. Co kdyby se ale namísto dobíjení baterie ve stanici vyměnily za již nabité?

Okresní město Břeclav v Jihomoravském kraji je co do počtu slunečných dní jednou z nejlepších lokalit z celého Česka. Což z něj dělá ideálního kandidáta pro ambiciózní projekt společnosti E.ON – dobíječku elektrických vozidel, která bude krom připojení k běžné síti vybavena také vlastním úložištěm energie a fotovoltaickými panely. Většina elektřiny, kterou se vozy budou dobíjet, by totiž měla pocházet přímo ze slunce.

Dnes elektromobily energii především sají, do budoucna by ji nicméně mohly také vydávat a vracet zpátky do sítě. Obousměrné nabíjení dávno není pouhou teorií. Jen zbývá prosekat mu širší cestu do praxe.

Jedním z nejvýraznějších argumentů, kterým se odpůrci elektromobility ohání, jsou bezesporu baterie, respektive náročnost jejich výroby, a co s nimi dělat, když jim definitivně dojde dech. Jak dlouho vlastně nejmodernější akumulátory vydrží? Co se s nimi stane, když odejdou do křemíkového nebe? A co kdyby mohly dostat příslovečnou druhou mízu?